Pondělí, 24 04 2017

Poslední aktualizace:24.04 16:46

Ach ty preference!

2003/1-2

Tak nám agentura SC&C změřila volební preference a prý hned nejpřesněji. Tak to alespoň ve svém dopise uveřejněném v rubrice „Z redakční pošty“ tvrdila ředitelka této společnosti Irena Bártová. Zkrátka a jednoduše řečeno, není nad „exit poll“, respektive masovou anketu provedenou v několika stech okrscích mezi lidmi vycházejícími z místnosti, kde právě...

Tak nám agentura SC&C změřila volební preference a prý hned nejpřesněji. Tak to alespoň ve svém dopise uveřejněném v rubrice „Z redakční pošty“ tvrdila ředitelka této společnosti Irena Bártová. Zkrátka a jednoduše řečeno, není nad „exit poll“, respektive masovou anketu provedenou v několika stech okrscích mezi lidmi vycházejícími z místnosti, kde právě hlasovali v referendu o připojení ČR k EU. Respondentů je habaděj a když se pak výsledky liší (a to tak, že velmi) od výsledků průběžně prezentovaných jinými agenturami, které zjišťují stranické preference na reprezentativních výběrových souborech občanů ČR, můžou se všechny reprezentativní výzkumy jít klouzat. Laik se diví, metodolog žasne!

Výhrady vůči nereprezentativnosti souboru dotázaných SC&C se dr. Bártová pokusila odbýt tvrzením, podle něhož „nelze předpokládat, že by větší část voličů, kteří k referendu nepřišli, naopak přišla k parlamentním volbám.“ Problémem ovšem je, že toto tvrzení není absolutně ničím podloženo a že i tak trošku koliduje s daty z reprezentativních výzkumů. Podle nich sice předem deklarovaná účast v referendu silně korelovala s deklarovanou účastí při hypotetických volbách do Poslanecké sněmovny, ale vždy se v šetření objevil i nezanedbatelný podíl těch, kdo uváděli, že k referendu nepřijdou nebo že nejsou v tomto ohledu rozhodnuti, ačkoli případných voleb do PS by se prý zúčastnili. Na druhou stranu odhodlání zúčastnit se referenda ve výzkumech vyjadřovala značná část dotázaných, kteří by k volbám podle vlastních slov spíše či rozhodně nešli, nebo kteří by se svou účastí váhali. Navíc předem avizovaná ochota, sečteme-li podíly respondentů, kteří v průzkumech odpovídali „rozhodně ano“ či „spíše ano“ na otázku ohledně své účasti v referendu, byla mnohem vyšší než skutečná účast (řádově o 20 až 25 procentních bodů), jak se ostatně na základě dlouhodobých zkušeností týkajících se deklarované a reálné volební účasti čekalo. Přitom zdaleka nejsilnější odhodlání k účasti v referendu dávali najevo stoupenci ODS, mezi nimiž 59 % v posledním šetření uvedlo, že se referenda „rozhodně“ zúčastní (v celém souboru to bylo jen 42 % dotázaných), a dalších 34 % řeklo, že se jej zúčastní „spíše“. U přívrženců jiných stran byl podíl těch, kdo vyjadřovali pevné odhodlání se referenda zúčastnit, podstatně nižší. Mezi voliči KSČM pak rovná třetina uvedla, že k referendu nepůjde, nebo že o účasti není rozhodnuta. Zřejmě jen těžko pak někoho může překvapit, že preference mezi respondenty, kteří uvedli, že se referenda rozhodně zúčastní, dosti nápadně připomínají výsledky exit pollu SC&C.

Průzkum SC&C a zejména interpretace jeho výsledků mají ještě i další podstatné vady na kráse, včetně např. používání výrazu „volební preference“, protože i reprezentativní výzkumy mají k volbám nebo i jen k jejich přibližné simulaci velmi daleko. Už například jen proto, že ve volbách vždy kandiduje určitý uzavřený počet stran či koalic, o kterém se v mezidobí můžete jen dohadovat. Preference se proto obvykle zjišťují otevřenou otázkou, na kterou respondenti mohou odpovědět i tak, že nevědí, což u skutečných voleb nejde. Rozhodování ve volbách pak ovlivňují ještě i takové podružnosti, jako je např. existence kvóra pro vstup strany či koalice do PS, koaliční potenciál kandidujících stran a uskupení, volební vyhlídky jiných stran apod., což u v podstatě nezávazného vyjádření v průzkumu veřejného mínění nehraje zdaleka tak významnou roli. Z těchto velice dobrých důvodů se v souvislosti s preferencemi v CVVM i jinde používá adjektivum „stranické“ a nikoli „volební“.

Do dalších sporných záležitostí okolo referendového průzkumu SC&C, jako je např. vysoký podíl odmítnutí, se nechci pouštět, protože neznám přesné parametry šetření a nevím, zda, a případně jak, byla data určená pro konečný výstup ošetřována. Celou záležitost se zveřejněním „preferencí“ z referendového průzkumu SC&C však v žádném případě nepovažuji za zrovna šťastný počin, který by výrazně přispíval ke zvěrohodnění výzkumů veřejného mínění. V nejlepším případě to byl pořádný profesní „úlet“ a mě poněkud překvapuje, že se jej někdo, kdo se sám zabývá výzkumnou metodologií, pokouší obhajovat. V podobném případě totiž asi více než kde jinde platí „mlčeti zlato“..

Odběr novinek

 Odebíráte následující zaškrtnuté položky:
1Tiskové zprávy - Politické
2Tiskové zprávy - Ekonomické
3Tiskové zprávy - Ostatní
4Tiskové zprávy - Časové řady






Odkazy

y_logo-sou_seda_podklad

y_logo_csda_seda_podklad

y_logo_avcr_seda_podklad

Vyhledávání

Přihlášení

HLEDÁME TAZATELE

banner