Neděle, 23 04 2017

Poslední aktualizace:21.04 11:25

GMO - pohled sociálních věd

2003/1-2

Na prahu jednadvacátého století se z vědy stává stále více věc veřejná. Doba, kdy vědci bádali nezávisle na společenské poptávce, skončila již v polovině minulého století státním financováním rozsáhlých vesmírných a jaderných programů. Další vývoj financování vědy směřoval cíleně k podporování projektů, jejichž výsledky jsou co nejrychleji využitelné...

Na prahu jednadvacátého století se z vědy stává stále více věc veřejná. Doba, kdy vědci bádali nezávisle na společenské poptávce, skončila již v polovině minulého století státním financováním rozsáhlých vesmírných a jaderných programů. Další vývoj financování vědy směřoval cíleně k podporování projektů, jejichž výsledky jsou co nejrychleji využitelné v praxi a tím zvyšují životní úroveň obyvatel.

Nyní však jsou poprvé vědci konfrontováni s tím, že jejich výzkum s velkým zájmem a doslova citově zaangažována sleduje velká část veřejnosti. Pro média je stále atraktivnější psát o nejnovějších výsledcích vědecké práce v mnoha technických, přírodních, ale také společenských vědních oborech. Novináři předkládají výsledky vědecké práce svým čtenářům formulované tak, aby jim mohla široká veřejnost dobře rozumět, nutně se tak musejí dopouštět zjednodušení, umožňujícího veřejnosti zkoumanou problematiku pochopit. Nedílným průvodním jevem takové interpretace výsledků vědeckého poznání je také velká snaha o maximální možné přiblížení těchto výsledků každodennímu životu.

Dostali jsme se tedy k paradoxu, kdy vědci jsou nuceni ke stále užší specializaci, ve které mají velice hluboké a rozsáhlé znalosti umožňující jim rozvíjet poznání v této oblasti, zúžením oblasti badatelského zájmu museli rezignovat na hlubokou znalost příbuzných témat. Veřejnost však pod vlivem informací, které jim jsou o probíhajících výzkumech předkládány, zaujímá postoje ke zcela odborné problematice bez znalosti vědecké teorie. S rostoucí občanskou aktivitou rozvinutých demokratických politických systémů získává současně veřejnost širší možnosti k prosazování svých partikulárních zájmů, vstupuje tedy v podobě hnutí nebo občanských sdružení jako jeden z aktérů do procesu intermediarizace (integrace a zprostředkování) zájmů.

Do rozhodovacího procesu v politice tak kromě občanských sdružení zasahují další významné proměnné: média, veřejnost a veřejné mínění. Média, která jsou současně jak tvůrci, tak i interprety veřejného mínění, veřejné mínění a postoje aktivně artikulované a manifestované ve veřejné a politické sféře, stejně jako pasivní veřejné mínění zjišťované výzkumníky, které je vyjadřováno neveřejně, neaktivně a často neochotně.

Odběr novinek

 Odebíráte následující zaškrtnuté položky:
1Tiskové zprávy - Politické
2Tiskové zprávy - Ekonomické
3Tiskové zprávy - Ostatní
4Tiskové zprávy - Časové řady






Odkazy

y_logo-sou_seda_podklad

y_logo_csda_seda_podklad

y_logo_avcr_seda_podklad

Vyhledávání

Přihlášení

HLEDÁME TAZATELE

banner