Pondělí, 27 03 2017

Poslední aktualizace:27.03 15:55

Zahraniční politika a role USA ve světě z pohledu veřejného mínění

2004/2

Témata z oblasti světové politiky se v sociologických šetřeních či průzkumech veřejného mínění neobjevují příliš často, ačkoli jejich výsledky bývají poměrně zajímavé a často se setkávají se značným zájmem a ohlasem médií i veřejnosti. Centrum pro výzkum veřejného mínění se v rámci svých možností pokouší alespoň občas do svých kontinuálních...

Témata z oblasti světové politiky se v sociologických šetřeních či průzkumech veřejného mínění neobjevují příliš často, ačkoli jejich výsledky bývají poměrně zajímavé a často se setkávají se značným zájmem a ohlasem médií i veřejnosti. Centrum pro výzkum veřejného mínění se v rámci svých možností pokouší alespoň občas do svých kontinuálních šetření zařazovat otázky z této oblasti. V letech 2003 a 2004 se přitom kromě jiného zabývalo i tématem, které se stalo velmi aktuálním zejména v souvislosti s proběhnuvšími prezidentskými volbami ve Spojených státech, totiž zahraniční politikou USA a rolí USA ve světě. Ve stejném období se některé výzkumy CVVM zaobíraly rovněž problematikou války v Iráku, která je s tématem zahraniční politiky USA úzce propojena, postojem k osobě současného amerického prezidenta George W. Bushe a k mezinárodním institucím jako je Organizace spojených národů či NATO.

Pokud jde o obecné postoje k americké zahraniční politice a k roli, kterou USA sehrávaní v současné světové politice, ty byly v šetřeních CVVM zkoumány dvakrát prostřednictvím šestipoložkové baterie výroků, s nimiž respondenti vyjadřovali buďto svůj souhlas, nebo nesouhlas. První šetření přitom proběhlo v první polovině března 2003, druhé a doposud poslední pak ve druhé půlce května 2004.

Z porovnání výsledků obou výzkumů je patrné, že postoje české veřejnosti k americké zahraniční politice a k roli USA ve světě byly v březnu 2003 v některých ohledech podstatně kritičtější než o čtrnáct měsíců později, což s největší pravděpodobností souviselo s tehdy krajně vyhrocenou situací okolo Iráku. Zejména podíl těch, kdo považovali stávající zahraniční politiku USA za hrozbu pro dnešní svět, byl v březnu 2003 zřetelně vyšší (o 15 procentních bodů) než v květnu 2004. Patrný posun mezi oběma výzkumy byl zaznamenán i v případě přesvědčení, že jednání USA v mezinárodní politice nebere ohledy na mínění světového společenství (pokles o 9 procentních bodů) a že USA ve své zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy (pokles o 6 procentních bodů). Naproti tomu však nedošlo ke statisticky významnému vzestupu podílu těch, kdo souhlasili, že Spojené státy mají právo postupovat proti nedemokratickým režimům i za použití vojenské síly, ačkoli podíl explicitně nesouhlasících s tímto výrokem se v porovnání s březnem 2003 snížil o 7 procentních bodů. Pouze velmi mírný posun na hranici statistické významnosti šetření zaregistrovalo ve prospěch tvrzení, že USA usilují o zajištění stability a mírového uspořádání světa a že ve své zahraniční politice vystupují na obranu svobody, demokracie a lidských práv.

Odběr novinek

 Odebíráte následující zaškrtnuté položky:
1Tiskové zprávy - Politické
2Tiskové zprávy - Ekonomické
3Tiskové zprávy - Ostatní
4Tiskové zprávy - Časové řady






Odkazy

y_logo-sou_seda_podklad

y_logo_csda_seda_podklad

y_logo_avcr_seda_podklad

Vyhledávání

Přihlášení

HLEDÁME TAZATELE

banner