Úterý, 28 03 2017

Poslední aktualizace:28.03 11:06

Jak lidé pohlížejí na rozdíly v příjmech?

2006/2

Jednou z řady výrazných změn v sociálněekonomické oblasti, jimiž naše společnost po roce 1989 postupně procházela, byl zřetelný nárůst rozdílů v oblasti příjmů, jež se v období státního socialismu v tehdejším Československu vyznačovaly mimořádně vysokou mírou nivelizace. I když v průběhu transformačního období se mzdová a potažmo příjmová diferenciace...

Jednou z řady výrazných změn v sociálněekonomické oblasti, jimiž naše společnost po roce 1989 postupně procházela, byl zřetelný nárůst rozdílů v oblasti příjmů, jež se v období státního socialismu v tehdejším Československu vyznačovaly mimořádně vysokou mírou nivelizace. I když v průběhu transformačního období se mzdová a potažmo příjmová diferenciace nevyvíjela vždy rovnoměrně a jednoznačně směrem ke zvyšování její celkové míry a i když poměrně rozsáhlý segment pracovního trhu si nepříliš diferencované mzdy v podstatě udržel až do současnosti, dostupné údaje a jejich analýzy jasně ukazují, že zejména mezi nejvyššími a naopak podprůměrně nízkými příjmy existuje poměrně velké a prakticky nepřetržitě a rychle rostoucí rozpětí.

V této souvislosti proto jistě není bez zajímavosti, co si občané ČR o stávajících rozdílech v příjmech myslí, popřípadě co v oblasti příjmové diferenciace vnímají jako spravedlivé a co nikoli, jak by podle nich k rozdílům v příjmech měl přistupovat stát apod.

Otázku týkající se hodnocení stávajících rozdílů v platech Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) položilo dotázaným svého únorového šetření v roce 2002. Podle tehdejších výsledků skoro polovina občanů (47 %) starších 15 let vnímala rozdíly v platech jako „velmi velké“, další téměř dvě pětiny (39 %) jako „spíše velké“ a jen 9 % jako „přiměřené“, přičemž respondenti, kteří by platové rozdíly označovali za malé, se v šetření statisticky měřitelným způsobem vůbec neobjevili a zbývajících 5 % v odpovědi na příslušnou otázku uvedlo, že neví. Ačkoli výzkum zaznamenal určité sociodemografické odlišnosti zejména z hlediska výše příjmů, životní úrovně domácnosti, vzdělání, zaměstnání či politické orientace, přičemž přesvědčení, že rozdíly v platech jsou velmi vysoké, vyjadřovali relativně častěji ti, kdo mají obecně nižší příjmy, celkovou životní úroveň a sociální status, popřípadě lidé hlásící se k levicovým politickým subjektům, jednoznačná převaha názoru, že platové rozdíly jsou tak či onak velké, se vyskytla u všech statisticky významných sociodemografických skupin v dotazovaném souboru. Lze tedy konstatovat, že občané ČR považují existující rozdíly v příjmech vesměs za větší než přiměřené, což se od roku 2002, kdy uvedený výzkum proběhl, s největší pravděpodobností příliš nezměnilo.

V roce 2005 se CVVM k problematice rozdílů v příjmech vrátilo, když v rámci spolupráce s řešitelským týmem projektu „Sociální a kulturní soudržnost v diferencované společnosti“ byly do listopadového výzkumu zařazeny mj. i některé otázky na toto téma.

Odběr novinek

 Odebíráte následující zaškrtnuté položky:
1Tiskové zprávy - Politické
2Tiskové zprávy - Ekonomické
3Tiskové zprávy - Ostatní
4Tiskové zprávy - Časové řady






Odkazy

y_logo-sou_seda_podklad

y_logo_csda_seda_podklad

y_logo_avcr_seda_podklad

Vyhledávání

Přihlášení

HLEDÁME TAZATELE

banner