Neděle, 19 02 2017

Poslední aktualizace:16.02 11:42

Editorial

2008/1

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

první letošní číslo Naší společnosti, které právě otevíráte, Vám nabízí – zcela v duchu tradice časopisu – pestrou paletu témat.

Časopis otvírá stať Marka Loužka nazvaná Klasická psychoanalýza a politika. Autor v ní nabízí přehled základních, „klasických“ psychoanalytický škol a jejich aplikaci na...

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

první letošní číslo Naší společnosti, které právě otevíráte, Vám nabízí – zcela v duchu tradice časopisu – pestrou paletu témat.

Časopis otvírá stať Marka Loužka nazvaná Klasická psychoanalýza a politika. Autor v ní nabízí přehled základních, „klasických“ psychoanalytický škol a jejich aplikaci na politiku jako jednu ze sfér veřejného života. Konkrétně se pak věnuje politickým přesahům děl Sigmunda Freuda, Carla Gustava Junga, Ericha Fromma a Herberta Marcuse. Doufejme, že stejně jako je slovy Marka Loužka „psychoanalýza fascinující lekcí pro každého“, poslouží tento článek jako jedna z lekcí o fascinativních možnostech přesahů a propojování sociálních a humanitních věd.

Stať Rozhodovací procesy při zodpovídání výzkumných dotazů navazuje na články stejného autora publikované v prvním a druhém čísle loňského ročníku Naší společnosti. Kognitivní aspekty dotazování jsou jedním z témat, jimž se Jiří Vinopal dlouhodobě ve své badatelské práci věnuje, což čtivým způsobem dokládá i v předkládaném textu. Ve třetí části „seriálu“ se věnuje problematice postoje jako psychologické kategorie, kontextuality jako jeho základní vlastnosti a strategiím rozhodování respondentů při zodpovídání otázek. Jeho poznatky budou jistě cenné nejen pro sociology zabývající se zejména metodologií, ale též pro ty z Vás, kteří se zajímáte o interpersonální komunikaci obecně.

Téma komunikace souvisí i s další statí předkládaného čísla Naší společnosti, nazvané Postoje k výpůjčkám v soudobé češtině. Tom Dickins z univerzity v britském Wolverhamptonu zde rámuje a shrnuje výzkum postojů českých mluvčích k lexikálním výpůjčkám, který byl proveden Centrem pro výzkum veřejného mínění v listopadu roku 2005. Reprezentativní vzorek české populace patnáctiletých a starších v něm vyjadřoval názory na přejaté jazykové prostředky a hodnocení toho, jak jich mluvčí užívá. K základním zjištěním autora patří mimo jiné to, že jazykové inovace ochotněji přijímají hlavně mladí, lidé z vyššími stupni vzdělání nebo ti, kteří dobře ovládají cizí jazyky. Společnost a zejména její starší příslušníci se však podle Dickinse i nadále snaží chránit své jazykové dědictví.

Jiří Šafr a Julie Häuberer se ptají na to, zda v české společnosti existují subjektivní třídní hranice v rámci subjektivní sociální distance k profesím. Velmi podrobně na tuto otázku odpovídají ve své stati, jež vychází z dat výzkumu Sociální distance 2007. Celé šetření kromě distancí k profesím sledovalo také sociální sítě, představy o skupinách povolání a uspořádání společnosti a to, jak lidé chápou sociální třídy.

Úmrtí významného českého sociologa Pavla Machonina reflektují poslední texty tohoto čísla. Jana Šípová přibližuje Machoninovy klíčové profesní milíře, text Milana Tučka je pak zpovědí především lidskou.

Za celou redakci Vám přeji ničím nerušené čtení.

Ukázka citovaní článků z tohoto čísla:

Příjmení, Jméno. 2008. "Název článku". Naše společnost 6 (1): x-x.

Odběr novinek

 Odebíráte následující zaškrtnuté položky:
1Tiskové zprávy - Politické
2Tiskové zprávy - Ekonomické
3Tiskové zprávy - Ostatní
4Tiskové zprávy - Časové řady






Odkazy

y_logo-sou_seda_podklad

y_logo_csda_seda_podklad

y_logo_avcr_seda_podklad

Vyhledávání

Přihlášení

HLEDÁME TAZATELE

banner