Středa, 29 03 2017

Poslední aktualizace:28.03 11:06

Náboženství a kvalita života. Psycho-sociální předpoklady

2010/2

Jedním z konceptů, který udělal v rámci sociálních věd v devadesátých letech minulého století velkou kariéru, je (vedle například sociálního kapitálu) kvalita života . Nejde vlastně o jeden přesně vymezený koncept ale spíše o (velkou) rodinu navzájem propojených teorií, výzkumů a vlastně i aktuálních a navrhovaných politik. Pod titulem kvality života se...

Jedním z konceptů, který udělal v rámci sociálních věd v devadesátých letech minulého století velkou kariéru, je (vedle například sociálního kapitálu) kvalita života . Nejde vlastně o jeden přesně vymezený koncept ale spíše o (velkou) rodinu navzájem propojených teorií, výzkumů a vlastně i aktuálních a navrhovaných politik. Pod titulem kvality života se provádí široké spektrum výzkumů, od studií zabývajících se životem lidí se specifickými zdravotními problémy po dotazníková šetření reprezentativní pro celé dospělé populace států [Rapley 2003]. Zdá se, že zvýšený zájem o kvalitu života je příznačný pro dobu, která vyzvedává práva jedince a zároveň buduje složité (administrativní i tržní) mechanismy pro uspokojování jeho potřeb. Kvalita života (její zkoumání, stejně jako usilování o ni) byla vlastně důležitým konceptem už od dob osvícenství, ale, jak o tom píše například Foucault [2009], až do druhé poloviny 20. století byla důležitá především kvalita života celých populací, spíše než individuí. V průběhu druhé poloviny 20. století také došlo k určitému posunu od objektivního chápání kvality života, které bylo založeno především na měření materiálních a „biologických“ ukazatelů k pojetí více subjektivnímu. Tuto subjektivní dimenzi sleduji i ve svém textu – primární pro mne jsou respondentova subjektivní hodnocení jeho situace. Studie kvality života se samozřejmě nezabývají pouze jednorozměrnou analýzou kvality, ale téměř vždy jí analyzují ve vztahu k faktorům, které mají vliv na její úroveň. Zaměřuji se zde na vztahy mezi religiozitou/spiritualitou respondenta (o tom jak ji měřit viz níže) a psychosociálními faktory, které úzce souvisí s kvalitou života chápanou objektivisticky a samy jsou tak vlastně součástí šířeji chápané kvality života.

Odběr novinek

 Odebíráte následující zaškrtnuté položky:
1Tiskové zprávy - Politické
2Tiskové zprávy - Ekonomické
3Tiskové zprávy - Ostatní
4Tiskové zprávy - Časové řady






Odkazy

y_logo-sou_seda_podklad

y_logo_csda_seda_podklad

y_logo_avcr_seda_podklad

Vyhledávání

Přihlášení

HLEDÁME TAZATELE

banner