Středa, 29 03 2017

Poslední aktualizace:28.03 11:06

2011/2

Editorial

Redakce NS 2011/2

Internetové vydání druhého čísla devátého ročníku časopisu Naše společnost, který vydává Centrum pro výzkum veřejného mínění Soiologického ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i.

 

Srovnání mediální agendy politických stran před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v letech 2006 a 2010

Štěpán Sedláček, Pavel Herot 2011/2

Výzkum Media Tenor sledoval mediální prezentaci politických stran v televizních a rozhlasových relacích v období třech měsíců před termínem voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v letech 2006 a 2010. V prvním sledovaném období měla vládní ČSSD k dispozici podstatně větší mediální prostor než její oponenti, v roce 2010 si mediální převahu užívala ODS. Ani v jednom ze sledovaných období neskončily volby nejvyšším volebním ziskem pro mediálně nejprezentovanější politickou stranu. Z výzkumu mimo jiné vyplynulo, že zvláště komerční zpravodajské relace prosazují jisté konzervativní tendence při (ne)zobrazování nových a méně známých politických subjektů. V roce 2010 totiž o TOP 09 a Věcech veřejných informoly spíše okrajově. Pozornost analytiků byla zaměřena také na prezentaci osob předsedů nejsilnějších stran a zpravodajský prostor, který politikům k vyjádření o vlastní straně a spolustranících televizní a rozhlasové relace poskytly.

 

Historická paměť a politická identita voličů KSČM

Daniel Kunštát 2011/2

Stať představuje vybrané výsledky sociologického šetření, které proběhlo krátce po volbách do Poslanecké sněmovny. Toto rozsáhlé specializované reprezentativní šetření velmi komplexně zmapovalo hodnotovou orientaci, ideologické, sociokulturní i historické složky politických postojů a sociodemografický profil respondentů, kteří ve volbách podpořili Komunistickou stranu Čech a Moravy.

 

Časové perspektivy v české společnosti

Pavla Homolová 2011/2

Výzkum je zaměřen na kvantitativní analýzu časových perspektiv v české společnosti. K tomuto účelu byla využita Zimbardova baterie časové perspektivy (Zimbardo Time Perspective Inventory). Baterie ZTPI sestává z 56 položek postihujících pět časových dimenzí (orientací): pozitivní minulost, negativní minulost, hédonistickou přítomnost, fatalistickou přítomnost a budoucnost. Data byla získána od reprezentativního vzorku české populace v letech 2003 a 2008. Faktorová analýza poukázala na existenci vícefaktorové struktury časových perspektiv, která se zásadně neliší od originální americké verze ZTPI, ani od jejích adaptací v dalších zemích. Na základě položkové analýzy byla provedena úprava modelu tak, aby co nejlépe vystihoval česká data. Relativně nejvýrazněji se v českém souboru projevily časové orientace na minulost s pozitivním nábojem a na budoucnost. Byly nalezeny souvislosti časových orientací s věkem, pohlavím, dosaženým vzděláním a náboženským vyznáním.

 

Stranický systém v restrukturalizaci? Volby 2010 v kontextu percepce politiky a politických stran českou veřejností

Jan Červenka 2011/2

Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 přinesly řadu překvapení a v kontextu dlouhodobého vývoje české politické scény a stranického systému, který se od druhé poloviny 90. let až donedávna jevil jako již poměrně usazený a stabilizovaný, představovaly silný otřes, jenž těžce zasáhl prakticky všechny etablované strany. Ve volebním vysílání České televize v reakci na zveřejnění prvních odhadů volebních výsledků, jež se od skutečnosti tentokrát příliš neodchýlily, padala ze strany renomovaných politologů a komentátorů vyjádření, že to je „největší revoluce v jedněch jediných volbách“ (Tomáš Lebeda), „že tyto volby jsou zemětřesením z hlediska politologického a že dojde k restrukturalizaci celého stranického systému“ (Michal Klíma) nebo že to je „revoluce v stranickém systému a nejsenzačnější výsledek od voleb v roce 1996“ (Jindřich Šídlo), jakkoli zde zaznívaly i poněkud odlišné názory. Mohutný dojem převratnosti volebního výsledku ještě do konce téhož dne umocnila i okamžitá rezignace či poskytnutí funkce k dispozici hned tří předsedů doposud parlamentních stran a jedné strany mimoparlamentní. Posléze o květnových volbách jako o revoluci v stranickém systému nebo o politickém zemětřesení poměrně běžně referovali nejen novináři, političtí komentátoři nebo aktéři politického dění, ale i autoři odborných politologických textů. Ačkoli podobná vyjádření lze vnímat i jako určitou terminologickou nadsázku, senzacionalizující žurnalistickou zkratku nebo rétorickou hyperbolu, těžko jim lze při pohledu na suchá fakta upírat jakékoli věcné opodstatnění.

 

Odběr novinek

 Odebíráte následující zaškrtnuté položky:
1Tiskové zprávy - Politické
2Tiskové zprávy - Ekonomické
3Tiskové zprávy - Ostatní
4Tiskové zprávy - Časové řady






Odkazy

y_logo-sou_seda_podklad

y_logo_csda_seda_podklad

y_logo_avcr_seda_podklad

Vyhledávání

Přihlášení

HLEDÁME TAZATELE

banner