Středa, 29 03 2017

Poslední aktualizace:28.03 11:06

2013/2

Editorial

Redakce NS 2013/2

Vážení čtenáři, vážené čtenářky,

druhé letošní vydání časopisu Naše společnost, které právě otvíráte, navazuje na tradici předchozích ročníků časopisu, přece je však v určitém ohledu specifické. Jak jsme vám, našim čtenářům, již v úvodu minulého vydání slíbili, je toto číslo (s jedinou výjimkou) netradičně monotematické. Zaměřuje se totiž především na téma letošních prvních přímých prezidentských voleb v ČR. Společným jmenovatelem článků je snaha nahlédnout tyto volby a především různé formy komunikace, které s nimi souvisely, jako předmět sociálně vědního výzkumu. I toto číslo si však z již jedenáctileté tradice vydávání časopisu ponechává pestrost přístupů a perspektiv. Proto jsme se rozhodli zařadit do časopisu také jeden článek na jiné, avšak stejně aktuální téma.

...

 

Mediální obraz Karla Schwarzenberga v tištěných denících před prezidentskými volbami 2013

Hynek Jeřábek, Jan Rössler, Pavel Sklenařík 2013/2

Jeřábek, Hynek, Jan Rössler, Pavel Sklenařík. 2013. „Mediální obraz Karla Schwarzenberga v tištěných denících před prezidentskými volbami 2013." Naše společnost 11 (2): 3-15, http://dx.doi.org/10.13060/1214-438X.2013.11.2.1

V lednu 2013 se odehrála historicky první přímá dvoukolová volba prezidenta ČR. Tato událost byla z pochopitelných důvodů ostře sledována českými i zahraničními médii a mnozí významní političtí aktéři připisovali již v rámci prvních náznaků předvolebních přestřelek zásadní vliv právě médiím. Dosluhující prezident Václav Klaus v prosinci 2012 dokonce prohlásil, že „hlavní věc je mylná představa, že toho prezidenta budou volit voliči. Prezidenta nám vyberou média, a voliči ho pak schválí.“ [Lidové noviny 14. 1. 2013] V podobném smyslu zaznělo i vyjádření tehdejšího premiéra Petra Nečase, který komentoval nezdar svého stranického kolegy Přemysla Sobotky v prvním kole voleb: „Volby byly primárně soubojem osobností. Rozhodovalo se až v úplném závěru, kde sehrál roli mediální obraz. Někteří tu mediální podporu dostali, někteří ji nedostali. Hlavní média zasáhla do voleb snad nejvíce za posledních dvacet let. Zejména pak během posledního týdne.“ [Lidové noviny 15. 1. 2013]. Jak můžeme na roli médií v  období před prezidentskými volbami nahlížet z perspektivy mediálních studií? Důležitá je v tomto směru především teorie primingu – tedy zdůrazňování témat. Iyengar a Kinder dle McQuaila [2009: 529] prokázali, že „politické záležitosti, jimž se dostává nejvíce pozornosti (…), zaujímají význačnější místo při veřejném hodnocení výkonu politických aktérů“. Jednotliví aktéři se tak snaží, aby byli v médiích spojováni s tématy, která považují za své silné stránky (nebo o nich soudí, že budou veřejností pozitivně přijímána), případně naopak usilují o to, spojit s některými problematickými tématy své soupeře.

 

Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman: Pozitivní a negativní kampaň k prezidentským volbám

Monika Červinková, Lucie Kulhavá 2013/2

Červinková, Monika, Lucie Kulhavá. 2013. „Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman: Pozitivní a negativní kampaň k prezidentským volbám." Naše společnost 11 (2): 16-29, http://dx.doi.org/10.13060/1214-438X.2013.11.2.2

Článek pojednává o oficiálních kampaních dvou nejúspěšnějších kandidátů prvního kola prezidentských voleb v ČR 2013, Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana, z hlediska konceptu pozitivní a negativní politické reklamy a o reflexi volebních kampaní těchto kandidátů českými občany. Prostřednictvím kvalitativní rámcové a kvantitativní obsahové analýzy jsou identifikována témata všech oficiálních (tzn. vytvořených volebními týmy) propagačních materiálů jmenovaných kandidátů a nejfrekventovanější slovní spojení, která se v těchto materiálech vyskytovala. Výsledky jsou interpretovány s ohledem na atributy pozitivní a negativní kampaně. S pomocí statistické analýzy dat z výzkumů veřejného mínění CVVM je popsána reflexe kampaní českou veřejností. Výsledky studie naznačují, že za negativní kampaň lze označit kampaň Miloše Zemana v období po prvním kole voleb. Zemanova kampaň se také ukázala být konkrétnější a lépe zapamatovatelná – jak podle subjektivního hodnocení respondentů výzkumu, tak podle asociací, které si s kandidáty po skončení voleb spojovali.

 

Kampaň před prvním kolem české prezidentské volby v roce 2013 z perspektivy Alexanderovy performativní teorie

Vít Horák 2013/2

Horák, Vít. 2013. „Kampaň před prvním kolem české prezidentské volby v roce 2013 z perspektivy Alexanderovy performativní teorie." Naše společnost 11 (2): 30-40, http://dx.doi.org/10.13060/1214-438X.2013.11.2.3

Předložený text se snaží aplikovat performativní teorii Jeffreyho Alexandera na politickou kampaň před českými prezidentskými volbami v roce 2013. Cílem textu je ukázat specifika tohoto přístupu ve srovnání s rozšířenějšími teoriemi, které volební chování vysvětlují prostřednictvím zájmů (interests) jednotlivců či socioekonomických struktur. Text představuje základní koncepty Alexanderova pojetí a specifikuje je na konkrétních příkladech z kampaně k českým prezidentským volbám 2013. Jedná se především o koncept občanské sféry, pojem kolektivní identity a reprezentace, binární kódy (binaries) a hraniční sféry (boundaries). Text je teoretickým předstupněm podrobnější interpretace celé volební kampaně před prezidentskými volbami.

 

Prvá priama voľba prezidenta v Českej republike na Twitteri

Zuzana Karaščáková 2013/2

Karaščáková, Zuzana. 2013. „Prvá priama voľba prezidenta v Českej republike na Twitteri." Naše společnost 11 (2): 41-52, http://dx.doi.org/10.13060/1214-438X.2013.11.2.4

Článok skúma použitie mikroblogovacej platformy Twitter počas prezidentských volieb 2013 v Českej republike a snaží se tak prispieť k rozvoju utvárajúceho sa výskumného poľa, ktorému je v českom akademickom prostredí venovaný zatiaľ len okrajový záujem. Prostredníctvom viacerých metód bol analyzovaný súbor tweetov používajúcich vopred definované hashtagy za obdobie štyroch týždňov – teda z obdobia pred prvým i po druhom kole volieb. Výsledky štúdie naznačujú, že diskusia na Twitteri „kopíruje“ dianie v mainstreamových médiách (predovšetkým prezidentskej televíznej debaty), hoci odkazovanie na obsahy v príspevkoch nemusí nutne viesť len k oficiálnym zdrojom. Analýza tiež ukázala, že tweety odkazovali najčastejšie na Karla Schwarzenberga, v porovnaní s menami ostatných kandidátov, a že medzi témami tweetov a retweetov sa najčastejšie objavovala téma kampane a politických preferencií, čo naznačuje potenciál českého Twitteru stať sa platformou online politickej komunikácie.

 

Ekonomika a veřejné mínění: Koresponduje subjektivní hodnocení s reálným vývojem?

Jan Červenka 2013/2

Červenka, Jan. 2013. „Ekonomika a veřejné mínění: Koresponduje subjektivní hodnocení s reálným vývojem?" Naše společnost 11 (2): 53-69, http://dx.doi.org/10.13060/1214-438X.2013.11.2.5

V následujícím textu se budeme věnovat vztahu mezi reálným ekonomickým vývojem, který je primárně měřen klasickými statistickými makroekonomickými ukazateli, a tím, jak ekonomický vývoj vnímá a hodnotí veřejné mínění, jehož pravidelné sledování nabízí v tomto ohledu řadu subjektivních indikátorů. Naším cílem je na empirických datech z období existence samostatné České republiky ukázat, zda a jakým způsobem tyto subjektivní indikátory odrážejí skutečnou ekonomickou situaci a její proměny v čase, a také upozornit na některá praktická úskalí, která existují při interpretaci výsledků výzkumů veřejného mínění a podobných kvantitativních sociologických šetření v této oblasti. Smyslem tohoto textu je dále zvýšení využitelnosti existujících a průběžně stále vznikajících empirických dat tohoto typu jako vhodného a informačně přínosného doplňku „objektivních“ makroekonomických indikátorů při popisu a analýze sociálněekonomické reality.

 

Odběr novinek

 Odebíráte následující zaškrtnuté položky:
1Tiskové zprávy - Politické
2Tiskové zprávy - Ekonomické
3Tiskové zprávy - Ostatní
4Tiskové zprávy - Časové řady






Odkazy

y_logo-sou_seda_podklad

y_logo_csda_seda_podklad

y_logo_avcr_seda_podklad

Vyhledávání

Přihlášení

HLEDÁME TAZATELE

banner