Sobota, 29 04 2017

Poslední aktualizace:28.04 16:27

2014/2

Editorial

Redakce NS 2014/2

Vážení čtenáři, vážené čtenářky,

druhé letošní číslo časopisu Naše společnost vám opět představuje pestrou paletu témat, sociálně-vědních disciplín a přístupů. Najdete v něm texty politologické, sociologické, historiografické i témata z oblasti religionistiky a výzkumu veřejného mínění.

 

Rozhodování o hlubinném úložišti jaderného odpadu v České republice

M. Ďurďovič, Z. Vajdová, K. Bernardyová 2014/2

Článek popisuje sociologický problém, který je spojen s rozhodováním o lokalitě pro výstavbu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů v ČR. Úvodní část objasňuje sociální situaci jednání o úložišti a identifikuje zainteresované strany, kterých se tato jednání týkají. Následně je připomenut právní rámec jednání a je shrnut jejich dosavadní vývoj. Zbývající část článku je věnována analýze dat ze dvou výzkumů veřejného mínění. Tématem prvního z nich byly postoje obyvatel vytipovaných lokalit k projektu hlubinného úložiště. Druhý výzkum zjišťoval postoje české veřejnosti k radioaktivním odpadům a k hlubinnému úložišti.

 

Strana, která neumírá: K příčinám stability volební podpory KSČM

Daniel Kunštát 2014/2

Předložený text je analýzou fenoménu, jež se obsáhle diskutuje v akademické, ale i společenské a politické sféře: na základě dostupných empirických údajů, sociologických analýz a statistických dat tematizuje některé základní sociálně-politické okolnosti, které mohou vysvětlit skutečnost, že se KSČM může nadále opírat o značnou a stabilní (ve výkyvech i rostoucí) voličskou podporu. Smyslem tohoto textu je tedy nastínit některé základní predispozice stojící v pozadí faktu, že právě strana po roce 1989 považovaná za antisystémovou dědičku nedemokratického režimu dodnes patří k nejstabilnějším elementům české politiky.

 

Náboženské vyznání v České republice z perspektivy inter- a intragenerační transmise

Antonín Paleček, Roman Vido 2014/2

Stať se zaměřuje na problematiku intergenerační a intragenerační transmise náboženského vyznání v České republice. Autoři vycházejí z obecně konstatovaného faktu pokračujícího poklesu sebedeklarované příslušnosti k náboženskému vyznání v průběhu 20. poloviny 20. století. Tento trend bývá obvykle vysvětlován prostřednictvím sekularizační teorie a specifičnosti historického vývoje českých zemí, zejména s ohledem na dopad protinábožensky orientovaného komunistického režimu. Ve své analýze, opírající se o data z ISSP 2008- Náboženství, se autoři snaží o detailnější průzkum mechanismů zodpovědných za oslabování příslušné podoby religiozity. Výsledky ukazují, že klíčový faktor pro vysvětlení snižujícího se podílu české populace, která deklaruje příslušnost k náboženskému vyznání, představuje míra dekonverze, jež není dostatečně kompenzována mírou konverze v rámci obou typů transmisí, inter- i intragenerační.

 

K počátkům veřejného mínění: Historicko-sociologická studie

Kateřina Soukalová 2014/2

Tento příspěvek mapuje proměny, kterými v období antiky a středověku prošlo označování a chápání jevů spojených s veřejným míněním. V centru zájmu zde stojí skupina nejdůležitějších slovních výrazů, které tyto jevy označovaly (fama, existimatio či opinio u Římanů, fama publica či communis opinio ve středověku aj.). Zvláštní pozornost je věnována tomu, že v římském společenském životě bylo znatelné rozlišení mezi výrazem fama, která vyjadřovala obecné mínění, a rumor, které bylo míněním plebsu, tedy nehodnotným a nespolehlivým. Pojem fama, častěji spíše fama publica, pak ve středověku označovala lokální síť znalostí, mechanismus kolektivního hodnocení jedince. V tomto smyslu byla rovněž důležitou součástí soudních procesů. Oběma zkoumaným historickým etapám je pak společná problematika fám, neboť právě fáma v dnešním slova smyslu v nich obecné mínění často představovala a zakládala.

 

Hadley Cantril: významný teoretik a metodolog veřejného mínění (1906-1969)

Ján Mišovič 2014/2

Sociologické úvahy týkající se charakteristiky veřejných projevů lidí se v prvních dekádách 20. století spojovaly s okruhem jak evropských, tak amerických autorů teoreticky se zabývajících problematikou veřejného mínění. Reprezentovali je významní představitelé společenských věd, např. Gabriel Tarde [1922] s analýzou procesu nápodoby a masového mínění, Ferdinand Tönnies [1922] s rozborem vnitřní struktury a působení veřejného mínění nebo Walter Lippmann [(1922) 1946] zabývající se vlivem tisku na veřejnost a ilustrací toho, jak mají skutečné události mnohdy jen málo společného s představami, které o nich lidé mají. Americký badatel Hadley Cantril obohatil tuto oblast, s využitím poznatků Georga Gallupa a dalších autorů, o empirické a sociálně psychologické přístupy.

 

Miloš Brunclík, Miroslav Novák et al.: Internetové volby. Budoucnost, nebo slepá ulička demokracie?

Tomáš Samec 2014/2

Recenze knihy Miloš Brunclík, Miroslav Novák et al.: Internetové volby. Budoucnost, nebo slepá ulička demokracie?

 

Odběr novinek

 Odebíráte následující zaškrtnuté položky:
1Tiskové zprávy - Politické
2Tiskové zprávy - Ekonomické
3Tiskové zprávy - Ostatní
4Tiskové zprávy - Časové řady






Odkazy

y_logo-sou_seda_podklad

y_logo_csda_seda_podklad

y_logo_avcr_seda_podklad

Vyhledávání

Přihlášení

HLEDÁME TAZATELE

banner