Odbornost, kvalita, nezávislost

Vážení čtenáři, vážené čtenářky,

 první číslo roku 2017 přináší novinky: Členem redakčního týmu se stal Martin Vávra z Českého sociálněvědního datového archivu a od tohoto čísla se také mění a rozšiřuje členění rubrik časopisu. Nově kromě odborných statí ze sociálněvědní oblasti, jež jsou tradiční náplní časopisu, vznikla rubrika s názvem Metodologie sociálního výzkumu, která se bude zaměřovat na odborné stati s touto problematikou. Kromě toho aktuální číslo obsahuje rovněž dvě rubriky s texty neprocházejícími recenzním řízením: Recenze (rubrika otevřena všem zájemcům a napsání recenze na novější české nebo zahraniční sociálněvědní publikace) a Datové zdroje (krátké informace o datových souborech nebo projektech, ze kterých lze čerpat data pro výzkum). Celkově vám v tomto čísle předkládáme tři odborné články.

Vážení čtenáři, vážené čtenářky,

první číslo roku 2017 přináší novinky: Členem redakčního týmu se stal Martin Vávra z Českého sociálněvědního datového archivu a od tohoto čísla se také mění a rozšiřuje členění rubrik časopisu. Nově kromě odborných statí ze sociálněvědní oblasti, jež jsou tradiční náplní časopisu, vznikla rubrika s názvem Metodologie sociálního výzkumu, která se bude zaměřovat na odborné stati s touto problematikou. Kromě toho aktuální číslo obsahuje rovněž dvě rubriky s texty neprocházejícími recenzním řízením: Recenze (rubrika otevřena všem zájemcům a napsání recenze na novější české nebo zahraniční sociálněvědní publikace) a Datové zdroje (krátké informace o datových souborech nebo projektech, ze kterých lze čerpat data pro výzkum). Celkově vám v tomto čísle předkládáme tři odborné články.

V prvním článku se Jan Váně a Veronika Hásová zabývají otázkou, jak spolehlivě jsou schopni rodiče odhadovat náboženskou příslušnost svých dětí – a naopak. Náboženská socializace je totiž mnohorozměrný a složitý proces – např. děti, které od svých rodičů přejímají víru, se jí v průběhu dospívání / dospělosti mohou pod vlivem různých faktorů vzdát nebo se přihlásit k jinému náboženství. Autoři mimo jiné ukazují, že pokud nastane taková „diskontinuita“, je pravděpodobnější, že lidé nebudou správně odhadovat náboženské přesvědčení svých blízkých.

Ve druhém článku se Ján Mišovič rovněž dotýká procesu socializace, tentokrát ale politické. Autor ukazuje, že předávání politické orientace z rodičů na děti probíhá s jinou úspěšností v kratších obdobích se stabilním politickým vývojem a v delších obdobích poznamenaných politicko-společenskými proměnami. Výrazné historické události jako únor 1948 nebo listopad 1989 se promítly zejména do odlišné politické orientace lidí ve věku 45-59 let. Právě v této skupině se projevují největší rozpory v politické orientaci ve srovnání s generací jejich rodičů, politicky formovaných v 50. a 60. letech.

Autor třetího článku, Tomáš Diviák, představuje v rámci rubriky Metodologie sociálního výzkumu koncept ekvivalence a metodu blokového modelování v analýze sociálních sítí (social network analysis; SNA). V článku se tak mimo jiné dozvíte, jak SNA vykládá pojmy uzel, vazba, role a pozice, jaké typy uzlů rozlišuje a jak lze měřit profily vazeb jednotlivých uzlů. V textu najdete celou řadu užitečných příkladů i odkazů na další zdroje a v závěru článku také demonstraci celého postupu blokového modelování na empirickém příkladu.

 Závěrem mi jménem redakce časopisu dovolte srdečně poděkovat všem, kteří se na přípravě tohoto vydání podíleli, ať už jako autoři nebo autorky, recenzenti nebo recenzentky, korektoři nebo překladatelé.

 Za redakci časopisu vám přeji příjemné čtení.

Anežka Příběnská,

výkonná redaktorka