Vážení čtenáři, vážené čtenářky,

druhé číslo roku 2016 obsahuje tři články, které se věnují aktuálním společenským fenoménům na pomezí sociologie a demografie, politologie a veřejného mínění, ale také sociologie místa a destinačního managementu. Věříme, že vám přinesou zajímavé a hodnotné poznatky.

Číst dál...

V prvním článku se čtyři autorky (Hana Pacáková, Debora Plecháčková, Petra Půlpánová a Barbora Matoušová) věnují testování souvislosti vzdělání a příjmu s výskytem kohabitace v ČR. Reagují tak na fenomén nesezdaného soužití, s nímž se (nejen v ČR) setkáváme stále častěji. Autorky v úvodu otevírají podnětné otázky: Vstupují vzdělanější lidé do manželství později, protože upřednostňují kariéru před rodinným životem? Nebo odmítají manželský svazek úplně, protože preferují autonomii a seberealizaci? A jak se sklony k partnerskému soužití liší u lidí s vyšším a nižším příjmem? Pomocí analýz s využitím dat ISSP 2012 a dalších datových souborů poukazují autorky na zajímavé souvislosti, které se s formou partnerského soužití pojí. Dozvíte se tak např., zda úroveň Vašeho vzdělání statisticky významně ovlivní to, zda budete s partnerem žít v manželství, či nesezdaném soužití.

Číst dál...

Tzv. opoziční smlouva, kterou po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1998 uzavřely ČSSD a ODS a která utvořila základ existence menšinové vlády ČSSD v období let 1998 až 2002, je dodnes jedním z nejspornějších momentů politického vývoje po roce 1989. V obecném povědomí a v publicistickém diskursu přitom převládá kategoricky negativní, odsuzující hodnocení smlouvy jako excesu vybočujícího z demokratického rámce, který byl katalyzátorem systémové korupce a klientelismu a který se stal zdrojem hluboké skepse a nedůvěry ve vztahu k politice ze strany české veřejnosti. V odborných textech se lze rovněž setkat se silně kritickým přístupem k opoziční smlouvě, ale řada prací srovnávajících ji s případy vzniku a fungování menšinových vlád v jiných zemích, případně zabývajících se okolnostmi jejího vzniku a vývojem situace v období její existence naopak ukazuje, že šlo o poměrně standardní příklad menšinové vlády s nepříliš rozvinutou institucionální podporou.

Číst dál...

Autor třetího článku, Lukáš Novotný, přináší případovou studii kulturně-společenského rozměru přeshraniční spolupráce ve formě jednoho z produktů regionálního destinačního managementu, Stříbrné stezky v Krušných horách. Rozvíjení místního cestovního ruchu a posilování identifikace místních obyvatel s hornickou tradicí, ke které Stezka odkazuje, je důležitým předpokladem pro úspěšné zakotvení Stříbrné stezky nejen v rámci rozvoje regionu, ale také v rámci členství v seznamu světového kulturního dědictví Unesco, na které obce a další subjekty spojené se Stezkou aspirují. Autor poukazuje na to, že v míře identifikace, ale hlavně povědomí místních obyvatel o existenci a významu tohoto historického dědictví má region stále ještě velké mezery a že právě rozvoj Stříbrné stezky může přispět k posílení česko-německé spolupráce, která je často diskutovaným aktuálním tématem.

Číst dál...