Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

nenechte se ničím zmást – ano, opravdu máte před sebou další číslo časopisu Naše společnost. Jak je patrné na první pohled, v letošním roce jsme se odhodlali k další inovaci.

Číst dál...

Laická i odborná veřejnost si často klade otázku, jak dopadnou budoucí volby. Do středu pozornos-ti se tak dostávají předvolební výzkumy, diskutuje se to, jak jsou tyto výzkumy schopny odhadovat, jak volby dopadnou; kritice je podrobována jejich metodika (viz např. [Krejčí 2004]). Česká tele-vize (dále ČT), jako jeden z nejvýznamnějších zadavatelů průzkumů veřejného mínění v ČR [Fri-čová 2013], vychází vstříc těm, kteří chtějí zkoumat kvalitu a povahu dat, která toto veřejnoprávní médium zveřejňuje, a případně dělat hlubší analýzy. ČT proto zveřejňuje data z předvolebních výzkumů a výzkumů pravidelně sledujících volební postoje a názory na aktuální témata. Data slou-ží České televizi jako základ také pro diskuse (například pro otázky Václava Moravce) – na jejich základě jsou vybírána témata a hosté do vysílání. Aktuality a zprávy založené na datech sebraných pro ČT jsou dostupné na stránkách ČT. [ceskatelevize.cz 2018] V každém publikovaném článku je odkaz na aktuální výzkumnou zprávu, která obsahuje základní analýzy z dat z příslušné vlny.

Číst dál...

Internet je v životě velké části současných lidí téměř všudypřítomný a současně je tok informací, které „protékají“ webovým prostorem, z celospolečenského hlediska nepředstavitelně mohutný. Ovšem zároveň je internet jen poměrně zřídka využíván jako významný zdroj pro analýzy v sociálních a humanitních vědách. A pokud již užíván je, tak pouze pro zkoumání toho, co se děje právě teď, bez vztahu k minulosti a k dimenzi sociální změny.

Číst dál...

Cílem tohoto článku je informovat především kvantitativně zaměřené sociální vědkyně a vědce o základních vlastnostech velkých dat a představit možnosti a omezení využívání těchto dat v sociálně vědním výzkumu. Text postupně zprostředkovává informace o třech základních typech velkých dat, tak jak jsou rozlišovány v současné metodologické literatuře – administrativních datech, transakčních datech a datech ze sociálních sítí – a ilustruje na příkladech, k čemu je možné tato data využít v oblasti kvantitativního sociologického výzkumu, jehož dominantní metoda – výběrové dotazníkové šetření – se podle mnohých ocitla v krizi, zejména z důvodu snižující se návratnost šetření ve většině vyspělých zemí a upadající důvěry veřejnosti v průzkumy veřejného mínění.

Číst dál...

Nenáhodný výběr reprodukčních partnerů v lidské populaci, tedy výběrové párování, pozorujeme stabilně po dekády napříč společnostmi, včetně České republiky. Společenské vědy věnují nejvíce pozornosti homogamii, manželství sobě podobných párů, a to díky jejímu potenciálnímu dopadu na společnost. Vysoká homogamie ve společnosti může znamenat velkou uzavřenost jednotlivých skupin, zabraňovat sociální mobilitě, poukazovat na rasové napětí ve společnosti a zvyšovat nerovnost.

Číst dál...

Článek se zaměřuje na metody měření korupce, kdy nejprve popisuje tři generace indikátorů, které měří korupci, a poté je kvalitativně a kvantitativně srovnává. Vzhledem k tomu, že korupce je skrytá aktivita, kterou je velmi obtížné měřit přímo; neexistují žádné oficiální statistiky o počtu případů korupce. Z tohoto důvodu je možné měřit korupci pouze nepřímými indikátory a je velmi těžké říci, zda jsou tyto ukazatele spolehlivé a skutečně měří korupční jevy v dané zemi. V průběhu let bylo vyvinuto velké množství různých ukazatelů, které se snaží zachytit a odhadnout korupci, někteří z nich měří vnímání korupce, jiní se snaží použít "tvrdé údaje" k prozkoumání úrovně korupce v zemi a některé další kombinovat různé ukazatele, vážit je a poté publikovat kompozitní ukazatele, které se snaží zachytit celkovou korupci v zemi.

Číst dál...