Vztahy a životní postoje

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na to, jak by se mělo přistupovat k zaměstnávání cizinců.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo postoj veřejnosti k různým početně hojněji zastoupeným národnostním skupinám žijícím v České republice na sedmibodové škále sympatií.

Část březnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění se věnovala toleranci. Dotázaným byl předložen seznam různých skupin, z něhož měli vybrat ty, které by nechtěli za sousedy. Druhá otázka se pak dotazovala na stejné skupiny s tím, že respondenti měli posoudit, nakolik je dle jejich názoru k vybraným skupinám tolerantní společnost obecně. Jak vyplynulo z šetření, nejvíce lidem vadí mít za sousedy drogově závislé, lidi s kriminální minulostí a alkoholiky.

Ve svém březnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo vybraným aspektům pobytu cizinců na našem území. Většina dotázaných se domnívá, že by Česká republika měla přijímat uprchlíky pouze po splnění určitých podmínek. Za nejpřijatelnější důvod pro přijímání cizinců je respondenty v rámci nabídnutých možností považováno studium a sloučení rodiny.

Jak Češi pohlížejí na cizince? Této problematiky se dotknul březnový výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Většina oslovených je toho mínění, že by se cizinci měli co nejvíce přizpůsobit naším zvyklostem. V další otázce, která se zajímala, jakým způsobem se lze nejlépe zbavit nálepky cizince, vybrala drtivá většina respondentů schopnost domluvit se česky a pracovat v České republice.

V prosincovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak dotázaní hodnotí své vlastní vyhlídky do budoucna a vyhlídky lidí sobě blízkých. Stejná otázka byla položena také ve vztahu k české společnosti a budoucnosti lidstva obecně. Dále se výzkum zajímal, zda mají oslovení z něčeho obavy. Mezi respondenty, kteří se přiznali k nějakým obavám, byla nejčastěji zmiňována obava ze ztráty zaměstnání (32 %), nemoci (23 %) a poklesu životní úrovně (17 %).

V prosincovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., vztah českých občanů k vybraným národům a národnostem. Respondentům byl předložen seznam čtyřiadvaceti národností, které měli podle své přízně k nim hodnotit na sedmibodové škále, kde 1 znamenalo „velmi sympatičtí“ a 7 „velmi nesympatičtí“. Kromě výsledků posledního šetření nabízí zpráva též časové srovnání.

V květnu 2008 CVVM předložilo svým respondentům otázku zaměřenou na to, jak se ve smyslu jejich důležitosti stavějí k vybraným hodnotám z oblasti rodinné, pracovní a společenskopolitické sféry a životního stylu. Dotázaní měli na čtyřbodové škále označit, nakolik je pro ně určitá hodnota důležitá či nedůležitá.

V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory českých občanů na umělé přerušení těhotenství. Respondenti se v šetření vyjadřovali k tomu, jestli má mít žena právo sama se rozhodnout o interrupci, zda by se interrupce měla povolit jen z důvodu zdravotních a sociálních ohledů na dítě a ženu, jestli by mělo být důvodem umělého přerušení těhotenství pouze ohrožení života ženy nebo zda by měla být interrupce zakázána.

V květnovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory veřejnosti na práva homosexuálních mužů a žen na uzavření sňatku, registrovaného partnerství a na adopci dětí. Respondenti se též vyjadřovali k tomu, zda podle jejich mínění může přiznání k homosexualitě způsobit problémy v soužití s ostatními lidmi v jejich městě či obci. Součástí zprávy je třídění odpovědí podle základních sociodemografických ukazatelů a podle odpovědi na otázku, zda respondent/ka osobně zná nebo nezná nějakého homosexuála či lesbu.