Politické - Ostatní

Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku jsou nejčastěji označováni uprchlíci (57 %), mezinárodní organizovaný zločin (49 %) a teroristické skupiny a jednotlivci (48 %). Více než dvě pětiny (44 %) pokládají za velkou hrozbu také radikální náboženské skupiny.
Téměř dvě třetiny (64 %) Čechů považují za velkou hrozbu pro Českou republiku světovou ekonomickou krizi, více než polovina války (56 %) a surovinovou krizi tedy nedostatek ropy, zemního plynu, atd. (54 %).

Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života.

V rámci letního šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále s body 1 až 5 reprezentujícími levou část spektra, s bodem 6 představujícím střed a body 7 až 11 zastupujícími pravou stranu, sleduje levopravou politickou orientaci: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“

Při příležitosti výročí třiceti let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., výzkum mapující názory české veřejnosti ohledně rozdělení i vzniku samostatných států. Podobný výzkum byl realizován rovněž před pěti lety, proto tato tisková zpráva obsahuje jak aktuální údaje, tak časové srovnání.

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (79 %) a armáda (73 %), nejméně lidé důvěřují politickým stranám a hnutím (18 %).

Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě bank, v případě rádií převážila důvěra nad nedůvěrou pouze velmi mírně. U zbývajících institucí již více (televize, internet, neziskové organizace) či velmi výrazně (politické strany a hnutí, tisk) převažuje nedůvěra.

Mezilidská (sociální) důvěra je v české společnosti vysoká. Svým nejbližším důvěřuje 98 % dotázaných, obyčejným lidem pak 79 %.

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (70 %) a armáda (69 %), nejméně lidé důvěřují politickým stranám a hnutím (21 %) a církvím (30 %).

 Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, výsledků voleb, bank, výzkumů veřejného mínění a odborů, menší pak u rádií a odborů. U zbývajících institucí již výrazně více (politické strany a hnutí, církve), více (neziskové organizace, tisk, internet) či méně (televize) převažuje nedůvěra.

 V porovnání s předchozím šetřením ze září 2020 jsme zaznamenali pouze mírné poklesy důvěry či nedůvěry, největší v případě armády (pokles důvěry o 7 procentních bodů) a soudů (nárůst důvěry o 7 procentních bodů).

Do svého pravidelného červencového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života. Otázka je pokládána s roční periodicitou v únoru či březnu, naposledy byla dotazována v březnu 2020. Z důvodů lockdownu byla letos zařazena až v červenci.

Do červnového šetření 2021 zařadilo CVVM SOÚ AV ČR dvě otázky týkající se diskutovaného tématu tzv. Istanbulské úmluvy. Konkrétně nás zajímalo, zdali respondenti vědí, čeho se tato úmluva týká a zda by podle jejich názoru Parlament ČR měl, nebo neměl Istanbulskou úmluvu schválit.

Nadpoloviční většina (53 %) české veřejnosti se přiklání k tomu, že by se o opatřeních proti šíření koronaviru mělo rozhodovat podle aktuálních okolností, 42 % je pro zavádění opatření stanovených v jednotlivých stupních rizika protiepidemického systému.

Naprostá většina (68 %) české veřejnosti považuje používání Protiepidemického systému (tzv. PES) vládou a odpovědnými orgány za špatné, pouze necelá čtvrtina (24 %) za dobré.

V rámci zářijového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále s body 1 až 5 reprezentujícími levou část spektra, s bodem 6 představujícím střed a body 7 až 11 zastupujícím pravou stranu, sleduje levopravou politickou orientaci: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“