Ostatní

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami. Více než dvě pětiny (43 %) občanů považují plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších přibližně dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit a přibližně sedmina (14 %) dotázaných nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.

Nadpoloviční většina (53 %) dotázaných chodí nakupovat několikrát týdně, čtvrtina (25 %) pak 1x týdně. Každý den nakupuje 10 % dotázaných.

Dle české veřejnosti se na celkovém množství vyhozených potravin nejvíce podílí stravovací služby, nejméně produkce. V porovnání s odhady EU jsou výsledky výrazně odlišné.

Pro českou veřejnost je při nakupování potravin nejdůležitější cena a následně složení, naopak nejméně důležitý je obalový materiál.

Pro nadpoloviční většinu (51 %) dotázaných je důležité, jaký je dopad výroby potravin, které kupují, na životní prostředí a pro 45 % dotázaných to důležité není.

Naprostá většina (91 %) české veřejnosti se stravuje běžnou stravou bez žádného omezení, 3 % shodně vegetariánsky a flexitariánsky a zbývající 3 % jiným výživovým směrem (bezlepková strava, dia, veganství).

Biopotraviny alespoň občas nakupuje třetina (33 %) respondentů, což je v porovnání s rokem 2020 nárůst o 10 procentních bodů.

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 jsme se věnovali také tématu třídění bioodpadu a kompostování.

Téměř tři čtvrtiny českých domácností alespoň někdy třídí bioodpad (32 % vždy, 24 % občas, 17 % výjimečně) a jen necelá čtvrtina (24 %) to nedělá nikdy.

Nejčastějšími způsoby pro třídění bioodpadu je v českých domácnostech kompostování na zahradě (43 %) nebo využívání hnědé popelnice (36 %).

Téměř polovina (49 %) respondentů využívá alespoň občas pro pěstování rostlin substrát z kompostu a necelá třetina (31 %) pak komerčně dostupný kompost.

Naprostá většina (84 %) české veřejnosti o metodě CRISPR/Cas9 dosud nikdy neslyšela.

Nadpoloviční většina (60 %) české veřejnosti souhlasí s tím, aby metoda CRISPR/Cas9 mohla být použita k léčebným účelům, naopak nejméně souhlasně česká veřejnost přijímá možnost použití této metody pro zvýšení výkonnosti sportovců (66 % s tím nesouhlasí).

V případě léčby dědičných onemocnění by dotázaní nejčastěji (37 %) souhlasili s použitím metody CRISPR/Cas9 pouze v lékařsky odůvodněných případech a za předpokladu, že by nesměla být pozměněná dědičná informace pacienta přenášena na jeho potomky.

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 zjišťovalo CVVM SOÚ AV ČR postoje české veřejnosti ke geneticky modifikovaným, neboli upraveným organismům, respektive plodinám, ze kterých se vyrábějí mimo jiné potraviny, které konzumujeme.

Výrazná většina dotázaných (74 %) se s pojmem geneticky modifikovaných plodin setkala, z toho necelá desetina (8 %) s jistotou ví, čeho se tento pojem týká, přibližně třetina (35 %) přibližně ví, co tento pojem znamená a další necelá třetina (31 %) se s tímto pojmem sice již setkala, ale neví, čeho se týká.

Necelá čtvrtina (23 %) českých občanů považuje genetickou úpravu plodin za morálně nepřijatelnou.

Téměř polovina (47 %) respondentů by byla ochotna použít lék vyrobený pomocí geneticky modifikovaných organismů.

Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky hromadění odpadů, znečišťování pitné vody, ovzduší a oceánů a pronikání škodlivých látek z okolí do rostlin a živočichů. Jako vůbec nejpalčivější globální problémy se jeví hromadění odpadů a znečišťování pitné vody, které jako „velmi závažný“ či „dosti závažný“ problém označilo více než devět z deseti dotázaných (shodně 92 %). Hodnocení závažnosti globálních problémů souvisí se zájmem o stav životního prostředí v ČR.
V porovnání s předchozím šetřením z roku 2020 nedošlo k žádným statisticky významným změnám, pouze provoz jaderných elektráren považuje za velmi nebo dosti závažný problém o 5 procentní body více respondentů.

Téměř tři čtvrtiny (74 %) českých občanů starších 15 let se na začátku července 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19.
Co se týče dalšího vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, zde byla česká veřejnost spíše pesimistická. Konkrétně zlepšení stávající situace očekávala více než čtvrtina občanů (27 %), další více než čtvrtina (26 %) očekávala stagnaci současné situace a dvě pětiny (40 %) se obávaly zhoršení. V aktuálním výzkumu jsou čeští občané nejoptimističtější ve vztahu k vývoji situace ohledně šíření koronaviru v České republice, o něco málo menší optimismus projevili ve vztahu k vývoji v Evropě a nejméně optimističtí jsou pak v očekáváních dalšího vývoje ve světě, kde zhoršení aktuální situace očekává nadpoloviční většina veřejnosti.

V červencovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo dlouhodobě velmi diskutovaným tématem, kterým je změna klimatu na Zemi.

O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (52 %) dotázaných, z toho 8 % se „velmi zajímá“ a 44 % „spíše zajímá“.

Podle naprosté většiny (84 %) české veřejnosti dochází v posledních 100 letech ke změně klimatu na Zemi, když nadpoloviční většina (51 %) dotázaných si myslí, že se klima určitě mění, a další třetina (33 %), že se pravděpodobně mění.

Necelé tři pětiny (59 %) dotázaných se v určité míře obávají dopadů změny klimatu (17 % velmi, 42 % spíše), naopak obavy nepociťuje 37 % dotázaných.

V rámci červencového šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným otázky zaměřené na životní prostředí. V první otázce respondenti hodnotili, jak se podle nich Česká republika stará o ochranu životního prostředí, druhá zjišťovala zájem o informace spojené s šetrným chováním k životnímu prostředí, třetí otázka dala respondentům prostor k vyjádření subjektivního pocitu informovanosti o šetrném chování k životnímu prostředí a čtvrtá otázka mapovala vlastní praktiky domácností respondentů v kontextu životního prostředí.

V rámci červencového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zabývalo problematikou životního prostředí. Respondenti byli dotazováni na to, jak jsou spokojeni či nespokojeni se stavem životního prostředí v České republice a v místě svého bydliště, kde kromě celkového stavu hodnotili i některé konkrétní oblasti životního prostředí (např. čistotu ovzduší, kvalitu pitné vody, hustotu silničního provozu či úroveň světelného znečistění). Šetření dále zjišťovalo, zda se lidé zajímají či nezajímají o informace týkající se životního prostředí v ČR a zda je považují za dostatečné či nedostatečné.