Politické - Ostatní

Nejnaléhavějším problémem z pohledu české veřejnosti je v současné době nezaměstnanost, jejíž řešení za „velmi naléhavé“ označilo 70 % dotázaných a za „docela naléhavé“ ještě dalších 26 %. Jen s nepatrným rozdílem za nezaměstnaností se umístil problém korupce (67 % „velmi naléhavé“, 26 % „docela naléhavé“) společně s organizovaným zločinem (66 % „velmi“, 27 % „docela“), zdravotnictvím (63 % „velmi“, 30 % „docela“) a obecnou kriminalitou (57 % „velmi“, 37 % „docela“).

Součástí prosincového šetření CVVM SOÚ AV ČR bylo i několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na podobu politického systému.

První dotaz byl zaměřen na to, zda by respondenti akceptovali jiné, nedemokratické formy vládnutí v naší zemi a na obecné názory respondentů na demokratický a nedemokratický režim. Další dotaz mapoval názory na to, do jaké míry je pravděpodobné, že se v nejbližších pěti letech uplatní nějaká nedemokratická alternativa politického systému.

V prosinci loňského roku zařadilo CVVM do svého výzkumu také otázku, která mapovala názory české veřejnosti na roli státu v ekonomické a sociální oblasti. Každému z dotázaných bylo předloženo pět dvojic protichůdných názorů a respondenti se měli vyjádřit, se kterým z nich „rozhodně“ nebo „spíše“ souhlasí.

Podle zářijového šetření CVVM lidé vkládají největší důvěru do osob, které znají (87 % respondentů důvěřuje většině z nich), a v prezidenta (76 %). Jako důvěryhodná se jim zpravidla jeví armáda (62 %) a sdělovací prostředky, jmenovitě televize (67 %) a noviny (61 %). Více než polovina respondentů míní, že lze věřit většině lidí v naší zemi (51 %); dvě pětiny jsou ale přesvědčeny o opaku.

Občané řadí politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně zleva doprava v pořadí KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU, ODS, přičemž poslední tři subjekty leží v pravé polovině použité škály. Vzdálenosti mezi sousedícími subjekty řazenými do pravé poloviny spektra jsou menší než vzdálenost mezi KSČM a ČSSD nebo mezi ČSSD a KDU-ČSL. Pořadí sebezařazení příznivců jednotlivých stran zleva doprava odpovídá pořadí těchto stran, i když jejich pozice se od umístění stran poněkud liší.

V rámci metodologického experimentu bylo v červnovém výzkumu CVVM položeno několik otázek, vztahujících se k problematice politických systémů. Tisková informace analyzuje hodnocení politických uspořádání, kterými ČR v nedávné historii prošla i některých obecně pojmenovaných variant. Sledována byla i důležitost některých atributů politických systémů, jako například svoboda nebo rovnost.

Sledování postojů veřejnosti k některým obecně-politickým otázkám patří do běžné výbavy výzkumů veřejného mínění. Baterie dotazů, zařazená do červnového výzkumu CVVM, se zaměřila především na postoje k obecným otázkám ekonomickým, vybraným aspektům sociálního zabezpečení a osobní odpovědnosti a problematice svobody. Výsledky mimo jiné ukazují, že česká veřejnost výrazně tíhne jak k maximalizaci svobod, tak k představě státu, který svobody a práva svých občanů hájí v případě porušení, spíše nežli státu, který je preventivně omezuje.

V červnovém výzkumu CVVM se oslovení občané vyjadřovali k problematice žen v politice. Téměř 44 % z nich se domnívá, že politika by se proměnila k lepšímu, pokud by se do ní zapojilo více žen. Antifeminizační postoj k politice neboli názor, že politika by se proměnila v tomto případě k horšímu, zastává 5 % respondentů. 40 % dotázaných míní, že politika by se po větším zapojení žen nezměnila.

V červnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění AV ČR jsme se mimo jiné věnovali tématu žen v politice. Podle naprosté většiny českých občanů (84 %) je zapojení žen do veřejných funkcí pro společnost užitečné. Naopak za neužitečné jej označila pouze desetina respondentů. Necelá čtvrtina respondentů považuje zastoupení žen ve veřejném životě za dostatečné.

Obecná politická orientace obyvatel ČR je tématem, které CVVM soustavně sleduje dotazem: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“ Výsledky otázky vykazují poměrně běžné rozložení, kdy nepočetnější skupina lidí vyjadřuje průměrné hodnoty (22 %) a směrem k vyhraněným stanoviskům se jejich počet zmenšuje. Do obou extrémních kategorií se zařazuje dohromady jen 5 % ze všech respondentů.