Politické

S politickou situací v ČR bylo těsně po volbách podle vlastního vyjádření spokojeno 38% dotázaných („velmi spokojen“ 3%, „spíše spokojen“ 35%), nespokojenost vyjádřilo 56% („spíše nespokojen“ 43%, „velmi nespokojen“ 13%), nevědělo 6%. V porovnání s šetřením krátce před volbami došlo k nárůstu spokojenosti o 4%ní body. Dodejme, že spokojenost s politickou situací v posledních 12 měsících před volbami oscilovala kolem třetiny respondentů.

Kdo by byl nejpřijatelnější osobností v čele naší vlády, se CVVM SoÚ zeptalo ve svém červnovém výzkumu těsně před volbami do Poslanecké sněmovny. Dotázaní se vyjadřovali k devíti potenciálním uchazečům o tento post. Přestože ještě o něco pozitivněji by byli přijímáni Špidlovi straničtí kolegové Stanislav Gross (68%) a Petra Buzková (65%), Vladimír Špidla je pro naše občany velmi přijatelný – jako předsedu vlády ho těsně před volbami vítala celá polovina dotázaných.

Od konce ledna měly volby do PS PČR z pohledu občanů dva jasné favority – ODS a ČSSD – jejichž postavení v tomto směru během následujících měsíců dále posilovalo, a to na úkor šancí přičítaných po dlouhou dobu třetímu volebnímu uskupení v pořadí podle očekávané úspěšnosti, kterým až do dubna byla „Koalice“. Tu pak její trvale pokračující propad v očích veřejnosti nakonec bezprostředně před volbami dostal na úroveň dlouhodobě čtvrté KSČM, jejíž šance byly v průběhu předvolebního pololetí hodnoceny velmi stabilně.

Více než polovina voličů byla začátkem června – několik dnů před volbami - rozhodnuta, kterou stranu bude volit. Necelá pětina voličů (17%) připouštěla ještě změnu názoru a stejně velká skupina dotázaných (18%) uvedla, že k volbám asi nepůjde. Přibližně desetina respondentů nevěděla. Od prvního letošního měření na přelomu března a dubna je zřejmý postupný nárůst skupiny rozhodnutých z větší části na úkor těch, kteří váhali.

V červnu podporovalo úsilí našeho státu o integraci do EU 56 % občanů, 25 % s tím nesouhlasilo a 19 % nemělo vytvořen názor. Tyto výsledky odpovídají dlouhodobým zjištěním CVVM charakterizovaným výraznou převahou podpory vstupu do EU nad postojem opačným. K příslušnému referendu by se ale dle vlastního vyjádření nedostavilo určitě 7 %, pravděpodobně by se nedostavilo dalších 13 %.

S politickou situací v ČR bylo těsně před volbami podle vlastního vyjádření spokojeno 34% dotázaných („velmi spokojen“ 1%, „spíše spokojen“ 33%), nespokojenost vyjádřilo 60% („spíše nespokojen“ 43%, „velmi nespokojen“ 17%), nevědělo 6%. V porovnání s minulým měsícem nedošlo k žádné statisticky významné změně. V posledních 12 měsících spokojenost s politickou situací osciluje kolem třetiny respondentů.

Pro zjišťování stranických preferencí v červnu použilo CVVM SoÚ AV ČR odlišnou metodiku oproti šetřením v období mezi volbami. Všem dotázaným s volebním právem jsme stejně jako koncem května položili ve dnech 5. až 12. 6. 2002 uzavřenou otázku mapující, kterou stranu budou volit v červnových volbách do Poslanecké sněmovny. Respondentům byly předloženy karty s názvy všech politických stran, které kandidovaly ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Prezidentovi důvěřovalo 51% občanů, nedůvěřovalo 45%. Lze konstatovat, že důvěra prezidentovi je již nejméně dva roky poměrně stabilní. Vládě vyslovilo důvěru 42% dotázaných, nedůvěřovalo jí 53% respondentů. U důvěry vládě nedošlo v porovnání s minulým výzkumem k žádným změnám. V posledním půlroce důvěra vládě pravidelně přesahuje hranici 40%.

Nejdůležitější událostí měsíce května se staly chystané volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a předvolební kampaň (25%). Jako velmi významné jsou dále vnímány: konflikt Izraele a Palestiny (19%), otázka platnosti Benešových dekretů (15%) a návštěva Laury Bushové v ČR (12%). Chystané volby a především předvolební kampaň se mezi důležitými událostmi objevily poprvé v březnu a jejich význam se s blížícím se datem voleb neustále posiloval.

71% dotázaných se domnívá, že by Benešovy dekrety měly platit i nadále, 4 % se postavila za jejich zrušení. Odsun považují za spravedlivý bezmála dvě třetiny dotázaných (64 %), naopak celkem 22 % jej pokládá za nespravedlivý. Oproti loňskému roku se relativně výrazně zvýšil podíl těch, kteří pokládají odsun za spravedlivý (+17 %ních bodů), v roce 1995 byl však jejich počet nižší pouze o 12 %ních bodů.