V rámci výzkumu, který proběhl letos v červnu až v srpnu 2024, položilo CVVM respondentům baterii otázek, která zjišťovala, zda by v případě nezaměstnanosti přijali zaměstnání vyžadující jisté ústupky, a dále otázku, jakou práci by dotázaný hledal při ztrátě zaměstnání (konkrétní – jakoukoli).
Nejmenší překážkou pro přijetí nabídky zaměstnání je potřeba zaučení či rekvalifikace (87 % by přijalo nabídku), na dalších místě je práce přesčas (66 %), vyšší pracovní tempo (59 %), nižší kvalifikace (58 %) a zkrácený úvazek (57 %).
Největší překážkou by byla nutnost přestěhování (80 % by nepřijalo), delší, např. dvouhodinové denní dojíždění (78 %), horší pracovní podmínky (76 %), práce v cizině (64 %) a nižší plat (64 %).
Od minulého šetření v roce 2020 na hranici statistické významnosti klesla ochota přijmout zaměstnání spojené s určitými podmínkami u šesti z jedenácti zkoumaných položek. To zřejmě souvisí s poklesem obav z růstu nezaměstnanosti. Ochota se naopak významně zvýšila u „zkráceného úvazku“ (o 12 procentních bodů) a u „práce v zahraničí“ (o 5 procentních bodů).
Při ztrátě zaměstnání by sedm z deseti dotázaných hledalo konkrétní práci, zbytek jakoukoliv práci. Oproti roku 2020 se výrazně snížil podíl těch, kteří by rozhodně hledali konkrétní práci (o 11 procentních bodů).