Mezinárodní vztahy

Česká veřejnost se v naprosté většině (89 %) shoduje, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. I přesto skoro dvě třetiny (63 %) respondentů pochybují o schopnosti České republiky ubránit se, pokud by k něčemu došlo. Necelá polovina (47 %) respondentů nepovažuje obranu ČR za podstatnou, protože patříme mezi malé země, jejichž osud mají stejně v rukou velmoci, srovnatelný podíl občanů si ale myslí opak. Dvě pětiny dotázaných (40 %) si myslí, že naše armáda je na srovnatelné úrovni s armádami západních zemí, ale srovnatelný podíl má za to, že výdaje na obranu jen zbytečně zatěžují rozpočet (39 %). U těchto dvou výroků převažuje nesouhlas nad souhlasem a vyjádřila ho přibližně polovina respondentů.
Téměř dvě pětiny (39 %) respondentů jsou s členstvím České republiky v NATO „rozhodně spokojeny“ a další rovněž téměř dvě pětiny (37 %) občanů jsou „spíše spokojeny“. Přibližně sedmina (13 %) dotázaných uvedla, že je se skutečností, že je Česká republika členem NATO, nespokojena.

Ve druhé polovině března 2025 zařadilo CVVM do svého panelového šetření otázky zjišťující, do jaké míry se česká veřejnost zajímá o současnou situaci v USA, jak hodnotí dosavadní působení amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho poradce či jaké mají obyvatelé ČR názory na americkou zahraniční politiku. Dále jsme se dotazovali, jak Češi vnímají vztahy České republiky s některými vybranými státy – zda jsou pro naši republiku spojencem, nutným partnerem, nebo protivníkem.

V šetření, jež probíhalo v druhé polovině března 2025, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda a nakolik pokládají situaci na Ukrajině za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku,Evropu a mír ve světě, jak vnímá česká veřejnost kroky české vlády směrem k Ukrajině, který ze dvou scénářů ukončení konfliktu na Ukrajině by z jejich pohledu byl přijatelnější a jak vidí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.

V šetření, které se v období od poloviny září do konce listopadu 2024 uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.

V šetření, jež probíhalo od poloviny září do konce listopadu 2024, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak vidí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.

V šetření, jež probíhalo v období od poloviny září do konce listopadu 2024, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání ukrajinských uprchlíků vzhledem k možnosti jejich trvalého usazování se v České republice a názory na to, zda se daří, nebo nedaří začleňovat ukrajinské uprchlíky do naší společnosti. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace.

Ve svém pravidelném šetření realizovaném na podzim 2024 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR podrobněji zajímalo o názory české veřejnosti na americkou zahraniční politiku. Všem respondentům jsme předložili 6 výroků, s nimiž vyjadřovali míru svého souhlasu či nesouhlasu.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR bylo v průběhu období od druhé dekády září do konce listopadu roku 2024 vybraným občanům položeno několik otázek v souvislosti s americkými prezidentskými volbami. Šetření konkrétně zjišťovalo, zda se čeští občané o americké prezidentské volby zajímají, kterého z kandidátů by si přáli vidět na postu amerického prezidenta, a jak hodnotí dosavadní působení v této funkci v případě dosluhujícího prezidenta Joe Bidena.

V šetření, jež probíhalo od konce ledna do konce první březnové dekády 2024, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se dění na Blízkém východě, respektive v Izraeli a Palestině. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj tamní situace, jak hodnotí vztahy mezi Izraelem a Palestinci, zda souhlasí nebo nesouhlasí s mezinárodním uznáním Palestiny jako nezávislého státu, kdo podle nich nese hlavní podíl viny za vznik a vystupňování současného konfliktu a zda považují tamní vývoj za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě.

V období od konce ledna do první třetiny března roku 2024 Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny.

Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání ukrajinských uprchlíků vzhledem k možnosti jejich trvalého usazování se v České republice a názory na to, zda se daří, nebo nedaří začleňovat ukrajinské uprchlíky do naší společnosti i v jakém kontaktu jsou s uprchlíky z Ukrajiny. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace.