Mezinárodní vztahy

V prosincovém šetření (2018) CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se aktuálního vývoje konfliktu v Sýrii.

Šetření zjišťovalo, zda se občané o vývoj konfliktu v Sýrii zajímají, jaké jsou jejich postoje k různým formám možného zapojení České republiky do řešení tamní situace a jak vnímají dopad syrské situace na českou, evropskou a světovou bezpečnost.

V prosinci loňského roku položilo CVVM respondentům otázku, jak hodnotí vztahy ČR s některými zeměmi. Hodnocení vztahů k okolním státům CVVM srovnatelným způsobem sleduje již od roku 2000, od roku 2008 je výběr doplňován i o některé další státy významné v globálním kontextu. Jak už se zhruba od poloviny minulého desetiletí stalo dobrou tradicí, výrazně nejpříznivěji ze všech okolních, jakož i jiných zemí, jsou hodnoceny vzájemné vztahy České republiky se Slovenskem. Také u naprosté většiny všech ostatních zemí, které jsme do aktuálního výzkumu zařadili, převážilo kladné hodnocení nad negativním.

V říjnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků a k situaci spojené s migrační krizí. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem obecně, uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny. Do výzkumu byla rovněž zařazena otázka týkající se přijímání uprchlíků z muslimských zemí za předpokladu, že by odmítnutí mělo mít za následek ztrátu peněz z evropských fondů. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby.

V dubnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků a k situaci spojené s migrační krizí. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem obecně, uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny. Do výzkumu byla rovněž zařazena otázka týkající se přijímání uprchlíků z muslimských zemí za předpokladu, že by odmítnutí mělo mít za následek ztrátu peněz z evropských fondů. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby.

V dubnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., jsme se zaměřili na otázky týkající se současného dění na Ukrajině. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě.

V dubnovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu.

V dubnovém šetření (2018) CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se aktuálního vývoje konfliktu v Sýrii.

V dubnu 2018 jsme v rámci pravidelného šetření Naše společnost zjišťovali názory veřejnosti na míru integrace EU a roli ČR v tomto procesu. Dále jsme se také ptali na důvěru v budoucnost projektu sjednocené Evropy a zaměřili jsme se také na to, zda by měla Česká republika za svou měnu přijmout euro.

Důvěru v buddoucnost projektu sjednocené Evropy vyjádřilo 44 % českých občanů, stejný podíl respondentů ovšem v budoucnost sjednocené Evropy nevěří.

Nejčastěji lidé zastávají názor, že úroveň integrace EU a míra zapojení České republiky do ní by měla zůstat na stávající úrovni (48 %), mínění ve prospěch oslabení (25 %) integrace EU převládá nad názorem, že by se integrace EU měla posilovat (14 %).

Zavedení eura jako platidla v ČR namísto koruny podporuje jen 20 % občanů, proti je 73 % Čechů.

V porovnání s minulým rokem nedošlo k významným změnám v názorech české veřejnosti na budoucnost EU a přijetí eura.

V dubnu 2018 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii.

V rámci dubnového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím a institucím Evropské unie. Konkrétně občané vyjadřovali míru své důvěry k Severoatlantické alianci (NATO), Organizaci spojených národů (OSN) a Evropské unii (EU). Z institucí Evropské unie pak hodnotili, nakolik důvěřují Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. evropskému prezidentovi) a vysoké představitelce EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU).