Mezinárodní vztahy

Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. a Inštitút pre verejné otázky, Bratislava ve spolupráci s agenturou FOCUS Vás srdečně zvou na tiskovou konferenci k výsledkům výzkumu veřejného mínění na téma „Rozdělení Československa: 25 let od vzniku samostatné ČR a SR.“  Tisková konference se koná v úterý 5. 12. 2017 od 11:00 v zasedací místnosti č. 207 v Sociologickém ústavu AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1. Příspěvky čerpající z výzkumů provedených v říjnu v České republice a na Slovensku přednesou PhDr. Zora Bútorová, CSc. a Mgr. et Mgr. Paulína Tabery.

V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se aktuálního vývoje konfliktu v Sýrii. Šetření zjišťovalo, zda se občané o vývoj konfliktu v Sýrii zajímají, jak hodnotí působení různých aktérů zapojených do tohoto konfliktu a do jeho řešení a jaké jsou jejich postoje k různým formám možného zapojení České republiky do řešení tamní situace.

V červnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem dotázaným čtyři otázky zkoumající postoje k Evropské unii a k zapojení České republiky v ní. Pod zastřešením CEORG v průběhu června a července byly srovnatelné otázky položeny i respondentům v Polsku , v Maďarsku a na Slovensku.

V dubnovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem obecně, uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby. Zároveň tato tisková zpráva nabízí i srovnání názorů veřejnosti v České republice a v Polsku. Šetření v rámci České republiky proběhlo ve dnech 3. 4. - 13. 4. 2017.

V dubnu 2017 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii. Konkrétně byla zjišťována spokojenost českých občanů s členstvím v Evropské unii, postoje k evropskému občanství a názory na to, zda má být Česká republika členem Evropské unie.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v dubnu 2017 vybraným občanům položena otázka, zda souhlasí či nesouhlasí s několika výroky o Evropské unii. Sledování postojů vůči Evropské unii je pravidelnou součástí šetření CVVM, což nám umožňuje mapovat jejich vývoj v dlouhodobém časovém horizontu.

V rámci dubnového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím a institucím Evropské unie. Konkrétně občané vyjadřovali míru své důvěry k Severoatlantské alianci, Organizaci spojených národů a Evropské unii. Z institucí Evropské unie pak dále hodnotili, nakolik důvěřují Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi evropské rady a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU).

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byly v dubnu 2017 zařazeny otázky na téma evropské integrace. Konkrétně jsme zjišťovali názory na to, zda se v Evropské unii uplatňují hodnoty demokracie, rovnosti, spolupráce, tolerance, spravedlnosti a solidarity. Dále nás ve výzkumu zajímaly názory české veřejnosti na prospěšnost či škodlivost evropské integrace v oblastech hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie. Podrobněji jsme se zaměřili také na to, zda dotázaní věří tomu, že rozhodnutí Evropské unie jsou v zájmu České republiky a v jejich vlastním zájmu.

V dubnu 2017 jsme v rámci  pravidelného šetření Naše společnost zjišťovali názory veřejnosti na míru integrace EU a roli ČR v tomto procesu. Dále jsme se také ptali na důvěru v budoucnost projektu sjednocené Evropy a zaměřili jsme se také na to, zda by měla Česká republika za svou měnu přijmout euro.

V březnu 2017 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami a zda jej pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Analogické otázky byly v šetření položeny také v souvislosti s děním na Ukrajině.