Mezinárodní vztahy

Ve svém pravidelném šetření realizovaném v listopadu a prosinci 2021 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR podrobněji zajímalo o názory české veřejnosti na americkou zahraniční politiku. Všem respondentům jsme předložili 6 výroků, s nimiž vyjadřovali míru svého souhlasu či nesouhlasu.

V listopadu a prosinci roku 2021 položilo CVVM respondentům otázku, jak hodnotí vztahy ČR s některými zeměmi. Hodnocení vztahů k okolním státům CVVM srovnatelným způsobem sleduje již od roku 2000, od roku 2008 je výběr doplňován i o některé další státy významné v globálním kontextu. Jak už se zhruba od poloviny minulého desetiletí stalo dobrou tradicí, výrazně nejpříznivěji ze všech okolních, jakož i jiných zemí, jsou hodnoceny vzájemné vztahy České republiky se Slovenskem, kdy je jako dobré hodnotí 94 % dotázaných. V aktuálním výzkumu se k němu velmi výrazně přiblížilo Rakousko, u kterého pozitivní hodnocení dosahuje 91 %.Také u většiny dalších sledovaných zemí, které byly do aktuálního výzkumu zařazeny, převážilo kladné hodnocení jejich vzájemných vztahů s Českou republikou nad tím negativním, vyjma vztahů ČR s Čínou a Ruskem, u kterých naopak převážilo hodnocení negativní.

V rámci šetření realizovaného v listopadu a prosinci 2021 předložilo CVVM svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.

Nejvíce sympatií získalo Slovensko, stejně jako v minulých letech. Na druhém místě je Rakousko, následované Francií, Velkou Británií a Maďarskem. Na konci žebříčku se umístily Turecko, Rusko a Čína.

V listopadovém a prosincovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující to, jak česká veřejnost hodnotí situace ve světě, pokud jde o mezinárodní vztahy, ekonomiku, bezpečnost, řešení konfliktů a řešení globálních problémů v oblasti životního prostředí.

V listopadovém a prosincovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu.

V šetření realizovaném v září a na počátku října 2021 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se vývoje situace v Afghánistánu v souvislosti se stažením ozbrojených sil Spojených států a dalších spojenců v rámci mise NATO.

Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřuje o málo více než třetina (34 %) českých občanů, neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zastávají bezmála dvě pětiny (38 %) a čtvrtina dotázaných (25 %) je nespokojena.
Přibližně tři pětiny veřejnosti si myslí, že evropská integrace je prospěšná v oblasti obrany (60 %), ekologie (59 %), hospodářství (57 %) a kultury (56 %). Nejméně často hodnotila česká veřejnost evropskou integraci jako prospěšnou v oblasti politiky, kterou takto vnímá jen o málo více než třetina (34 %) dotázaných, a naopak více než polovina (51 %) je přesvědčena o její škodlivosti. V postojích české veřejnosti k posilování či oslabování integrace je nejčastější názor, že míra integrace Evropské unie by měla do budoucna zůstat přibližně stejná jako v současnosti.

V rámci červencového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím (EU, NATO, OSN) a institucím Evropské unie. 

Evropské unii v současné době důvěřuje o málo více než polovina (52 %) českých občanů a přibližně dvě pětiny (41 %) jí nedůvěřují.

Důvěru OSN a NATO vyjadřuje přibližně stejný, nadpoloviční podíl českých občanů (OSN 53 %, NATO 54 %) a přibližně třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 34 %, OSN 33 %).

V červenci 2020 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii. Konkrétně byla zjišťována spokojenost českých občanů s členstvím v Evropské unii, postoje k různým výrokům týkajícím se členství v EU a názory na to, zda má či nemá být Česká republika členem Evropské unie.

V rámci červencového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění otázky na téma evropské integrace. Konkrétně se týkaly názorů na to, zda se v Evropské unii uplatňují hodnoty demokracie, rovnosti, spolupráce, tolerance, spravedlnosti a solidarity. Dále se týkaly názorů české veřejnosti na prospěšnost či škodlivost evropské integrace v oblastech hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie a také, zda dotázaní věří tomu, že rozhodnutí EU jsou v zájmu České republiky či v jejich vlastním zájmu.