Mezinárodní vztahy

V listopadovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu.

V rámci listopadového šetření CVVM předložilo svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.

V říjnovém reprezentativním šetření se CVVM SOÚ AV ČR věnovalo problematice poválečného odsunu sudetských Němců a tzv. Benešových dekretů, jež kromě jiného vytvořily právní rámec odsunu. Šetření konkrétně zjišťovalo, zda občané pokládají poválečný odsun sudetských Němců za spravedlivý, nebo nespravedlivý, zda by podle veřejnosti Benešovy dekrety měly platit i nadále, nebo zda by měly být zrušeny, a zda a jak ovlivňují vztahy s okolními zeměmi, tj. Německem, Rakouskem, Polskem, Slovenskem a Maďarskem.

V červnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se hodnocení současné situace ve světě, pokud jde o mezinárodní vztahy, ekonomiku, bezpečnost, řešení konfliktů či řešení globálních problémů v oblasti životního prostředí, a hodnocení působení vybraných významných aktérů (států či organizací), kteří mají podstatný vliv na vývoj celkové politické a bezpečnostní situace ve světě a na vývoj celkové ekonomické situace v globálním měřítku.

V květnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků a k situaci spojené s migrační krizí. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem obecně a konkrétně pak uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby.

V pravidelném dubnovém šetření v rámci projektu Naše společnost Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, zkoumalo postoje české veřejnosti k přijetí eura jako české měny a názory na dopady členství ČR v Evropské unii v různých oblastech.

V dubnu 2019 byly do výzkumu veřejného mínění jako každý rok zařazeny otázky na téma evropské integrace. Konkrétně jsme zjišťovali názory na to, zda se v Evropské unii (EU) uplatňují hodnoty demokracie, rovnosti, spolupráce, tolerance, spravedlnosti a solidarity. Dále nás ve výzkumu zajímaly názory české veřejnosti na prospěšnost či škodlivost evropské integrace v oblastech hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie. Zaměřili jsme se také na to, zda dotázaní věří tomu, že rozhodnutí EU jsou v zájmu České republiky a v jejich vlastním zájmu.

V dubnu 2019 jsme v rámci pravidelného šetření Naše společnost zjišťovali názory veřejnosti na míru integrace EU a roli ČR v tomto procesu. Dále jsme se také ptali na důvěru v budoucnost projektu sjednocené Evropy. tohoto bloku jsme zařadili také otázku, ve které nás zajímalo, jaký dopad bude mít podle českých občanů odchod Velké Británie z Evropské unie, tzv. Brexit, pro samotnou Velkou Británii, pro Evropskou unii jako celek a pro Českou republiku.

Důvěru v budoucnost projektu sjednocené Evropy vyjádřilo 46 % českých občanů, srovnatelný podíl respondentů (43 %) ovšem v budoucnost sjednocené Evropy nevěří.

Nejčastěji lidé zastávají názor, že úroveň integrace EU by do budoucna měla zůstat na stávající úrovni (47 %), mínění ve prospěch oslabení (24 %) integrace EU převládá nad názorem, že by se integrace EU měla posilovat (18 %).

Co se týká míry zapojení České republiky do EU, nejvíce dotázaných (44 %) je pro zachování stávající míry zapojení ČR do EU, názory ve prospěch posílení či oslabení jsou vyrovnané (24 % shodně pro posílení i oslabení).

Česká veřejnost se nejčastěji domnívá, že dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie na samotnou Velkou Británii, Evropskou unii jako celek i na Českou republiku budou nepříznivé.

V dubnu 2019 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii. Konkrétně byla zjišťována spokojenost českých občanů s členstvím v Evropské unii, postoje k různým výrokům týkajícím se členství v EU a názory na to, zda má či nemá být Česká republika členem Evropské unie.

V rámci dubnového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím a institucím Evropské unie. Konkrétně občané vyjadřovali míru své důvěry k Severoatlantické alianci (NATO), Organizaci spojených národů (OSN) a Evropské unii (EU). Z institucí Evropské unie pak hodnotili, nakolik důvěřují Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. evropskému prezidentovi) a vysoké představitelce EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU).