Mezinárodní vztahy

V květnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků a k situaci spojené s migrační krizí. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem obecně a konkrétně pak uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby.

V pravidelném dubnovém šetření v rámci projektu Naše společnost Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, zkoumalo postoje české veřejnosti k přijetí eura jako české měny a názory na dopady členství ČR v Evropské unii v různých oblastech.

V dubnu 2019 byly do výzkumu veřejného mínění jako každý rok zařazeny otázky na téma evropské integrace. Konkrétně jsme zjišťovali názory na to, zda se v Evropské unii (EU) uplatňují hodnoty demokracie, rovnosti, spolupráce, tolerance, spravedlnosti a solidarity. Dále nás ve výzkumu zajímaly názory české veřejnosti na prospěšnost či škodlivost evropské integrace v oblastech hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie. Zaměřili jsme se také na to, zda dotázaní věří tomu, že rozhodnutí EU jsou v zájmu České republiky a v jejich vlastním zájmu.

V dubnu 2019 jsme v rámci pravidelného šetření Naše společnost zjišťovali názory veřejnosti na míru integrace EU a roli ČR v tomto procesu. Dále jsme se také ptali na důvěru v budoucnost projektu sjednocené Evropy. tohoto bloku jsme zařadili také otázku, ve které nás zajímalo, jaký dopad bude mít podle českých občanů odchod Velké Británie z Evropské unie, tzv. Brexit, pro samotnou Velkou Británii, pro Evropskou unii jako celek a pro Českou republiku.

Důvěru v budoucnost projektu sjednocené Evropy vyjádřilo 46 % českých občanů, srovnatelný podíl respondentů (43 %) ovšem v budoucnost sjednocené Evropy nevěří.

Nejčastěji lidé zastávají názor, že úroveň integrace EU by do budoucna měla zůstat na stávající úrovni (47 %), mínění ve prospěch oslabení (24 %) integrace EU převládá nad názorem, že by se integrace EU měla posilovat (18 %).

Co se týká míry zapojení České republiky do EU, nejvíce dotázaných (44 %) je pro zachování stávající míry zapojení ČR do EU, názory ve prospěch posílení či oslabení jsou vyrovnané (24 % shodně pro posílení i oslabení).

Česká veřejnost se nejčastěji domnívá, že dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie na samotnou Velkou Británii, Evropskou unii jako celek i na Českou republiku budou nepříznivé.

V dubnu 2019 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii. Konkrétně byla zjišťována spokojenost českých občanů s členstvím v Evropské unii, postoje k různým výrokům týkajícím se členství v EU a názory na to, zda má či nemá být Česká republika členem Evropské unie.

V rámci dubnového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím a institucím Evropské unie. Konkrétně občané vyjadřovali míru své důvěry k Severoatlantické alianci (NATO), Organizaci spojených národů (OSN) a Evropské unii (EU). Z institucí Evropské unie pak hodnotili, nakolik důvěřují Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi Evropské rady (tzv. evropskému prezidentovi) a vysoké představitelce EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU).

Do svého únorového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR sadu otázek týkajících se postojů českých občanů k odchodu Velké Británie z Evropské unie. Zajímalo nás, jaký dopad bude mít podle českých občanů tzv. Brexit pro samotnou Velkou Británii, pro Evropskou unii jako celek a pro Českou republiku, kdo nese vinu na tom, že zatím nebylo dosaženo vzájemné dohody a jak má EU postupovat při vyjednávání s Velkou Británii. Ve výzkumu jsme se dále zeptali, zda by se mělo i v České republice uskutečnit referendum o odchodu či setrvání naší země v EU a jak by respondent v takovém referendu hlasoval.

V prosincovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu, mezi nimiž pro srovnání je i český prezident.

V lednovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO. Popisované výsledky v této zprávě se pojí s obecnými názory na obranu státu. Dotázaní konkrétně vyjadřovali míru souhlasu či nesouhlasu s výroky spojenými se suverenitou státu, schopností ovlivnit vlastní obranu a s armádou České republiky.

V lednu 2019 byly do výzkumu Naše společnost zařazeny otázky týkající se postojů českých občanů k členství České republiky v Severoatlantické alianci (NATO).