Zdraví, volný čas

Ochotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřila v našem průzkumu více než desetina (12 %) dotázaných občanů, negativní postoj zaujala více než pětina (21 %) a necelé dvě třetiny (63 %) oslovených měly v době konání výzkumu za sebou alespoň první dávku očkování. Zbylá 4 % občanů pak stále váhají.
Respondenti, kteří se chtějí nechat očkovat, případně už naočkovaní jsou, jako nejčastější důvod svého rozhodnutí uváděli, že chtějí zůstat zdraví, ochránit se před onemocněním COVID-19, z něhož mají obavy, nebo že chtějí zamezit závažnému průběhu tohoto onemocnění. Dotázaní, kteří se podle svých slov očkovat proti onemocnění COVID-19 nechtějí, jako nejčastější důvod uváděli nedůvěru k účinnosti vakcíny a k tomu, že očkování funguje nebo nedůvěru k očkování jako takovému či nedůvěru obecně (bez bližší specifikace).

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém výzkumu realizovaném v druhé polovině listopadu a v první polovině prosince 2021 opět zaměřilo na koronavirovou krizi. Konkrétně jsme sledovali zájem občanů o situaci kolem šíření koronaviru, míru obav v souvislosti s šířením koronaviru, očekávání dalšího vývoje této situace a postoje k opatřením proti šíření koronaviru.

Téměř tři čtvrtiny (74 %) českých občanů starších 15 let se na začátku července 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19.
Co se týče dalšího vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, zde byla česká veřejnost spíše pesimistická. Konkrétně zlepšení stávající situace očekávala více než čtvrtina občanů (27 %), další více než čtvrtina (26 %) očekávala stagnaci současné situace a dvě pětiny (40 %) se obávaly zhoršení. V aktuálním výzkumu jsou čeští občané nejoptimističtější ve vztahu k vývoji situace ohledně šíření koronaviru v České republice, o něco málo menší optimismus projevili ve vztahu k vývoji v Evropě a nejméně optimističtí jsou pak v očekáváních dalšího vývoje ve světě, kde zhoršení aktuální situace očekává nadpoloviční většina veřejnosti.

Součástí červnového šetření pravidelného výzkumu Naše společnost byl i blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Jednou z otázek tohoto bloku byla i sada výroků o opatřeních v systému zdravotní péče v České republice. Respondenti vyjadřovali postoje k oblastem, jako jsou poplatky za léky, zdravotní pojištění a pojišťovny, poplatky za návštěvu lékaře či specialisty, dále pak i hrazení pobytu v nemocnicích. Ve formulaci otázek jsou opatření, která se objevují ve všeobecné debatě o stavu zdravotní péče, tedy opatření, která platila v minulosti a byla zrušena, opatření, která jsou momentálně v platnosti, i ta, která dosud zavedena nebyla. Naposledy byl tento blok otázek položen v prosinci 2019.

V červnu 2021 byl do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví. V jeho rámci byla zjišťována celková spokojenost občanů se zdravotním systémem v ČR a rovněž jejich názory na problematičnost jednotlivých oblastí zdravotnictví, jako je například financování veřejného zdravotnictví, hospodaření v oblasti léků či fungování pojišťoven.

Ochotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřila v našem průzkumu přibližně třetina (35 %) dotázaných občanů, negativní postoj k očkování zaujala necelá čtvrtina (23 %) oslovených. Alespoň první dávku očkování měla v době konání výzkumu za sebou přibližně šestina (16 %) oslovených, další téměř pětina (19 %) pak již byla kompletně naočkovaná. Zbylých 7 % občanů pak stále váhá.
Respondenti, kteří se chtějí nechat očkovat, případně už naočkovaní jsou, jako nejčastější důvod svého rozhodnutí uváděli, že chtějí zůstat zdraví, ochránit se před onemocněním COVID-19, z něhož mají obavy, nebo že chtějí zamezit závažnému průběhu tohoto onemocnění.

V červnu 2021 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost jako každý rok zařazen blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Respondenti konkrétně vyjadřovali svou obecnou spokojenost se zdravotní péčí v České republice, dále hodnotili změnu kvality zdravotní péče za uplynulý rok a svůj současný zdravotní stav. Další sledovanou oblastí byly i postoje k poskytovaným informacím ze strany lékařů a zdravotnického personálu a k možnostem rozhodování o léčbě vlastní nemoci. Poslední srovnatelný výzkum na toto téma proběhl v prosinci 2019, tedy před vypuknutím pandemie COVID-19, což je třeba mít na paměti při srovnávání výsledků v čase.

Více než tři čtvrtiny (77 %) českých občanů starších 15 let se v první polovině června 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Aktuálně se čeští občané nejvíce obávají o zdraví svých blízkých (74 %) a zhoršení ekonomické situace České republiky (73 %).

Co se týče dalšího vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, zde byla v první polovině června 2021 česká veřejnost podobně optimistická jako v první polovině dubna. Konkrétně zlepšení stávající situace očekávaly více než tři pětiny občanů (61 %), desetina (10 %) se obávala zhoršení a téměř čtvrtina (24 %) očekávala stagnaci současné situace.

V souvislosti s šířením nového typu koronaviru SARS-CoV-2 se přibližně čtyři pětiny českých občanů starších 18 let obávají o zdraví svých blízkých (81 %), omezení zdravotní péče mimo COVID-19 (80 %), téměř tři pětiny nedostatečné kapacity nemocnic (57 %), zhruba polovina o vlastní zdraví (52 %) a o málo více než pětina zhroucení zásobování (21 %).

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu  podrobněji zaměřilo na téma očkování proti onemocnění COVID-19. Většina české veřejnosti (59 %) se plánuje naočkovat v rámci probíhajícího dobrovolného očkování. Téměř dvě pětiny (38 %) českých občanů uvedly, že se „rozhodně nechají“ očkovat a zhruba jedna pětina (21 %) uvedla, že se „spíše nechá“ očkovat. Přibližně sedmina (14 %) uvedla, že „spíše nenechá“, o málo více než desetina (12 %) uvedla, že se naočkovat „rozhodně nenechá“. Desetina (10 %) respondentů uvedla, že už je naočkována, což odpovídá situaci v době výzkumu.