Ostatní

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., se ve svém speciálním výzkumu realizovaném v rámci projektu „Výzkum doby covidové a postcovidové“ zaměřilo na téma životní spokojenosti. Cílem výzkum bylo zjistit, jak jsou v současnosti čeští občané spokojeni se svým životem a porovnat výsledky s jejich životní spokojeností v minulosti, respektive v budoucnosti.

Životní spokojenost českých občanů se v průběhu času nemění a celkově ji lze považovat za nadprůměrnou.

Životní spokojenost souvisí s dosaženým vzděláním, věkem, subjektivně hodnocenou životní úrovní a zdravotním stavem.

V rámci speciálního výzkumu Potraviny 2022 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo postoje české veřejnosti k potravinovému odpadu (anglicky „food waste“). Respondentům bylo předloženo 22 výroků vztahujících se k různým dimenzím potravinového odpadu, u kterých měli na pětibodové škále rozhodnout, do jaké míry s nimi souhlasí či nesouhlasí.

Nejčastěji (82 %) respondenti souhlasí s výrokem, „když připravuji jídlo, dbám na to, abych využil vše, co lze“. Více než tři pětiny (62 %) lidí vyjádřily souhlas s výrokem, „mám špatné svědomí, když plýtvám jídlem“. Pro dvě třetiny (66 %) je rozhodujícím faktorem, zda jídlo vyhodit či nevyhodit, vzhled či zápach konkrétní potraviny.

Do speciálního výzkumu Potraviny 2022 jsme zařadili i několik otázek týkajících se šetrného chování k životnímu prostředí v souvislosti s nakupováním potravin nebo způsobu stravování. Pro českou veřejnost je při nakupování potravin jednoznačně nejdůležitější cena a následně složení, naopak nejméně důležitý je obalový materiál. Téměř tři pětiny (58 %) dotázaných alespoň občas kompostují. Mezi nejvíce používané metody patří kompostování na zahradě a hnědé popelnice (tzv. kompostejnery).

Do speciálního výzkumu Potraviny 2022 CVVM SOÚ AV ČR zařadilo několik otázek týkajících se České federace potravinových bank (ČFPB).

O České federaci potravinových bank (ČFPB) dosud neslyšela nadpoloviční většina (51 %) české veřejnosti. Zbývajících 49 % dotázaných o ČFPB slyšelo, nicméně z nich pouze 6 % ví dobře, čím se zabývá, 28 % to ví zhruba a 15 % neví, čím se ČFPB zabývá.

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2022 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami. Jedna část byla zaměřena na nákup vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. 

Při zachování stejné ceny by si mezi zeleninou a ovocem, kde by byly nedokonalé a tvarově perfektní kusy vedle sebe, vybralo 65 % dotázaných tu dokonalou.

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2022 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami.

Téměř polovina (47 %) dotázaných považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (44 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit a pouze necelá desetina (9 %) české veřejnosti nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.

Do speciálního výzkumu Potraviny 2022 realizovaného CVVM SOÚ AV ČR byl zařazen blok otázek zaměřující se na obeznámenost české veřejnosti s pojmy „Minimální trvanlivost“ a „Spotřebujte do“.

Většina (73 %) české veřejnosti používá správně označení „Spotřebujte do…“ oproti tomu význam minimální trvanlivosti je méně jasný a téměř polovina (47 %) občanů mu přisuzuje stejný význam jako údaji „Spotřebujte do“. Pojmu „Minimální trvanlivost“ správně rozumí 46 % dotázaných. Od roku 2017 obeznámenost české veřejností s tímto pojmem roste.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., Vás srdečně zve na konferenci Potravinový odpad: monitoring, prevence a příklady dobré praxe, která se uskuteční v pondělí 24. října 2022 od 9:00 do 14:30 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3, Praha 1 (sál č. 206)

Konference je realizována v rámci výzkumného programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Více informací zde nebo v přiložené tiskové zprávě.

V listopadovém a prosincovém šetření CVVM zjišťovalo, zda lidé mají z něčeho obavy, a pokud ano, tak jaké (to byla otevřená otázka). Na tyto otázky navazovalo zjišťování názorů veřejnosti na reálnost ohrožení určitými skutečnostmi přesahujícími rámec republiky, jako je válka, epidemie, přírodní katastrofy a surovinová či ekonomická krize. Dále pak šetření zkoumalo, jaká očekávání do budoucnosti mají čeští občané, pokud jde o ně a jejich blízké, o Českou republiku, Evropu a lidstvo jako takové.

Ochotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřila v našem průzkumu více než desetina (12 %) dotázaných občanů, negativní postoj zaujala více než pětina (21 %) a necelé dvě třetiny (63 %) oslovených měly v době konání výzkumu za sebou alespoň první dávku očkování. Zbylá 4 % občanů pak stále váhají.
Respondenti, kteří se chtějí nechat očkovat, případně už naočkovaní jsou, jako nejčastější důvod svého rozhodnutí uváděli, že chtějí zůstat zdraví, ochránit se před onemocněním COVID-19, z něhož mají obavy, nebo že chtějí zamezit závažnému průběhu tohoto onemocnění. Dotázaní, kteří se podle svých slov očkovat proti onemocnění COVID-19 nechtějí, jako nejčastější důvod uváděli nedůvěru k účinnosti vakcíny a k tomu, že očkování funguje nebo nedůvěru k očkování jako takovému či nedůvěru obecně (bez bližší specifikace).