Ostatní

Ve výzkumu realizovaném prostřednictvím pravděpodobnostního online Panelu Naše společnost zařadilo v březnu 2025 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR otázky ze Strategie AV21 Udržitelná produkce a spotřeba potravin. Šetření se zaměřilo celkově na názory a postoje české veřejnosti k nakupování potravin, obalovým materiálům a preferencím týkajícím se nákupů.
Část výzkumu prezentovaná v této tiskové zprávě zjišťovala preference týkající se osobního stravování, zda lidé omezují některé složky stravy a z jakých důvodů a také nakolik jsou čeští občané obeznámeni s tzv. novými potravinami (novel food) a zda tyto druhy potravin zahrnují pravidelně do svého jídelníčku.

Čeští občané jedí nejčastěji tři (44 %) nebo čtyři jídla (29 %) denně.
Mezi muži je častější konzumace právě tří jídel denně (50 % mužů, 39 % žen), ženy naopak v porovnání s muži o něco častěji mají za den jídla čtyři (24 % mužů, 32 % žen). Z hlediska věku pak vidíme, že s jeho růstem roste také podíl lidí, kteří pravidelně konzumují 3 jídla za den.
Jednoznačně nejčastěji si lidé (sami nebo někdo z jejich domácnosti) doma připravují snídaně a večeře, konkrétně přibližně dvě třetiny lidí (66 % snídaně, 69 % večeře) si je připravují 6 až 7 krát za týden. Co se týká obědů, tak ty si doma chystá 6 až 7 krát za týden více než polovina lidí (52 %) lidí.

Ve výzkumu Potraviny 2025 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k nakupování potravin, obalovým materiálům a preferencím týkajícím se nákupů. V této části výzkumu jsme se zaměřili na nákupní chování vzhledem k životnímu prostředí, nakupování podle či bez obalu nebo jak relevantní je pro české občany zvažovat dopad výroby potravin na životní prostředí.

Ve výzkumu Potraviny 2025 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k nakupování potravin. Respondenti uváděli, jaké aktivity a nákupní návyky jejich domácnosti mají, jakou částku na potraviny měsíčně vydají a podle jakých kritérií a kde nakupují. V další části výzkumu jsme se zaměřili na nákupní chování, které může přispívat nebo naopak působit jako prevence plýtvání potravinami.

Více než polovina české veřejnosti (56 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (41 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit, a pouze 2 % českých občanů nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.
Téměř dvě třetiny (65 %) občanů deklarují, že celkové množství potravin vyhozených jejich domácností nepřesahuje 10 %. Pětina (20 %) dotázaných se pak přiklání k variantě, že jejich domácnost vyhodí více než 10 %, ale méně než čtvrtinu potravin. Pouze 3 % dotázaných přiznala vyhazování více než čtvrtiny, ale méně než poloviny potravin. Naopak 12 % veřejnosti tvrdí, že jejich domácnost nevyhazuje žádné potraviny.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústav AV ČR (dále jen CVVM) od ledna 2025 realizuje průzkumy veřejného mínění novou metodologií. Reprezentativita dosavadních výzkumů byla založena na kvótním výběru a byly realizovány prostřednictvím osobního dotazování tazatelů a tazatelek s respondenty a respondentkami. Nově výzkumy probíhají dotazováním na pravděpodobnostním panelu, který nazýváme „Panel Naše společnost“.

Tato zpráva představuje výsledky longitudinálního kvantitativního výzkumu ukrajinské uprchlické populace v České republice, tedy Ukrajinců, kteří do země přišli v důsledku ruské invaze zahájené 24. února 2022. Výzkum mapuje jejich situaci v klíčových oblastech integrace a každodenního života, přičemž se zaměřuje na pracovní podmínky a začlenění na trh práce, příjmy a materiální životní podmínky, bydlení, znalost češtiny u dospělých, vzdělávání a volný čas dětí, dostupnost zdravotnických služeb, plány na návrat na Ukrajinu a otázky identity a náboženství. Zjištění poskytují přehled o problémech, kterým tato populace čelí, a o faktorech, které ovlivňují její adaptaci, a pomáhají lépe porozumět jejím potřebám a dynamice její integrace.

V rámci posledního šetření svého kontinuálního výzkumu Naše společnost, které proběhlo v období od poloviny září do konce listopadu 2024, Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. zařadilo pravidelnou otázku týkající se hodnocení spokojenosti se svým životem.

Součástí podzimního šetření pravidelného výzkumu Naše společnost byl i blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Jednou z otázek tohoto bloku byla i sada výroků o opatřeních v systému zdravotní péče v České republice. Respondenti vyjadřovali postoje k záležitostem, jako jsou poplatky za léky, zdravotní pojištění a pojišťovny, poplatky za návštěvu lékaře či specialisty, dále pak i k hrazení pobytu v nemocnicích. Ve formulaci otázek jsou opatření, která se objevují ve všeobecné debatě o stavu zdravotní péče, tedy opatření, která platila v minulosti a byla zrušena, opatření, která jsou momentálně v platnosti, i ta, která dosud zavedena nebyla.

V podzimním výzkumu CVVM SOÚ AV ČR byl zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví a zdravotní péče. Respondenti konkrétně vyjadřovali svou obecnou spokojenost se zdravotní péčí v České republice, dále hodnotili změnu kvality zdravotní péče za uplynulý rok a svůj současný zdravotní stav. Další sledovanou oblastí byly i postoje k poskytovaným informacím ze strany lékařů a zdravotnického personálu a k možnostem rozhodování o léčbě vlastní nemoci.