Ostatní

V šetření, které CVVM realizovalo od konce září do začátku prosince 2023, jsme se zaměřili na to, zda lidé mají z něčeho obavy, a pokud ano, tak jaké. 60 % českých občanů pociťuje nějaké obavy, 40 % se ničeho neobává. Obavy nejčastěji budí válka (43 %), dále respondenti uváděli strach ze zhoršení životní úrovně (16 %), obavy o vlastní zdraví (16 %), strach z budoucnosti a situace ve světě (13 %) a rovněž obavy o své blízké a jejich zdraví (10 %). Oproti šetření z roku 2022 došlo především k dalšímu nárůstu obav z války, poklesly naopak obavy z energetické krize.

V období od konce července do poloviny poslední zářijové dekády 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek zkoumala zájem občanů o energetickou politiku České republiky a zaměřila se také na problematiku tzv. Zelené dohody pro Evropu z roku 2020, u které zjišťovala, zda jsou o ní lidé dostatečně informováni, zda s ní souhlasí, nebo nesouhlasí a zda je podle názoru veřejnosti její deklarovaný cíl dosažitelný či nikoli.

V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Do šetření byly zahrnuty dvě baterie otázek, jejichž prostřednictvím byly na jedenáctibodové škále zkoumány názory občanů na určité vlastnosti a rizika spojená s výrobou elektrické energie prostřednictvím jaderného štěpení.

V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Konkrétně výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.

O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (51 %) českých občanů, z toho 8 % se „velmi zajímá“ a 43 % „spíše zajímá“. Srovnatelný podíl veřejnosti (49 %) se naopak o tuto problematiku nezajímá. Podle naprosté většiny (90 %) české veřejnosti dochází v posledních 100 letech ke změně klimatu na Zemi, když více než polovina (53 %) dotázaných si myslí, že se klima určitě mění, a dalších 37 %, že se pravděpodobně mění.

Chcete se dozvědět více zahrádkaření v jeho různorodých podobách?

Zveme Vás na seminář pro veřejnost, který pořádáme v Komunitním centru Kotlaska v rámci výzkumného programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.

Zastavte se za námi 15.11. od 16 do 18 hodin, zázemí nám poskytne tematicky Komunitní centrum a zahrada Kotlaska Nad Kotlaskou 95, 180 00 Praha 8-Libeň.

Budeme se těšit na setkání a nové pohledy na fenomén českých zahrádek.

Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Jako vůbec nejpalčivější globální problém se jeví znečišťování oceánů, které jako „velmi závažný“ či „dosti závažný“ problém označilo více než devět z deseti dotázaných (93 %), podle téměř dvou třetiny (65 %) veřejnosti jde dokonce o „velmi závažný“ problém.
V porovnání s výzkumem z roku 2021 vzrostlo vnímání závažnosti znečišťování zemědělské půdy (nárůst o 6 procentních bodů), znečišťování oceánů, úbytku rostlinných a živočišných druhů a pěstování geneticky upravených potravin (nárůst o 5 procentních bodů).

V rámci svého šetření realizovaného v období srpna až září 2023 se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo problematikou životního prostředí. Respondenti byli dotazování na to, jak jsou spokojeni či nespokojeni se stavem životního prostředí v České republice a v místě svého bydliště, a dále měli zhodnotit situaci v souvislosti s různými aktivitami nebo skutečnostmi, jež ovlivňují stav životního prostředí.

V rámci pravidelného šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, jež probíhalo od srpna do září 2023, jsme se vybraných občanů tázali na jejich názor týkající se inkluzivního vzdělávání. Konkrétně jsme zjišťovali názory na to, zda by se měly v běžných třídách vzdělávat děti s tělesným, smyslovým či mentálním postižením, děti cizí státní příslušnosti, romské děti, děti z chudých či naopak bohatých rodin a děti mimořádně nadané. Dále jsme se české veřejnosti dotazovali na postoje k opatřením zavedeným novelou zákona o českém školství a k aktuálně navrhovaným opatřením.

Nejvyšší podpoře se těší opatření týkající se předškolního vzdělávání. Naopak nejméně populárním je prodloužení povinné školní docházky na 10 let, podpořila by ho necelá třetina (33 %), naopak proti jsou takřka tři pětiny (58 %) české veřejnosti.

Pravidelný výzkum CVVM realizovaný od srpna do září 2023 zjišťoval názory české veřejnosti starší 15 let na úroveň vzdělávání na jednotlivých typech škol, zdali je v ČR každému umožněno dosáhnout vzdělání odpovídajícího jeho schopnostem, hodnocení jejich dosavadního školního vzdělávání, zda by se děti s různými charakteristikami měly či neměly vzdělávat společně v běžných třídách a také postoje k různým opatřením, která ve školství byla zavedena, nebo se o jejich možném zavedení hovoří.

Hodnocení úrovně vzdělávání na všech typech škol, které jsou součástí vzdělávací soustavy ČR, zůstává dlouhodobě kladné. Nejlépe je hodnocená úroveň vzdělávání u gymnázií (64 % kladných hodnocení), základních škol (63 %) a vysokých škol (61 %), nejhůře u středních odborných učilišť, přesto i zde převažuje kladné hodnocení (51 %).