Ostatní

Pravidelný výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na jednotlivých typech škol a na možnosti dosažení vzdělání v ČR.

Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje nad záporným i v roce 2020.

Více než tři čtvrtiny (77 %) českých občanů starších 15 let se v červenci velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19.

Veřejnost se stále hodně obává o zdraví svých blízkých (70 % dotázaných) i o své vlastní zdraví (54 %), tyto obavy v porovnání se situací na konci června významně vzrostly. U obav o vlastní zdraví se v určité míře projevuje věk, když s jeho růstem rostou i obavy o vlastní zdraví.

V rámci červnového šetření zaměřeného na problematiku životního prostředí se CVVM SOÚ AV ČR soustředilo i na otázku hodnocení některých globálních fenoménů, které souvisí s lidskou činností a jejím působením na prostředí, ve kterém žijeme.

Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky hromadění odpadů, znečišťování a nedostatek pitné vody, znečišťování oceánů, úbytek deštných pralesů, pronikání škodlivých látek z okolí do rostlin a živočichů a znečišťování ovzduší. Jako vůbec nejpalčivější globální problém se jeví hromadění odpadů a nedostatek pitné vody, které jako „velmi závažný“ problém označily více než tři pětiny dotázaných (65 % pro hromadění odpadů, 62 % pro nedostatek pitné vody).

V červnovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo velmi diskutovaným tématem, kterým je změna klimatu na Zemi.

O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (53 %) dotázaných, z toho 7 % se „velmi zajímá“ a 46 % „spíše zajímá“. 

Podle naprosté většiny (86 %) české veřejnosti dochází v posledních 100 letech ke změně klimatu na Zemi, když nadpoloviční většina (55 %) dotázaných si myslí, že se klima určitě mění, a další téměř třetina (31 %), že se pravděpodobně mění.

V červnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR věnovalo tématu ochrany životního prostředí v České republice.

Dvě pětiny dotázaných si myslí, že Česká republika se nedostatečně stará o životní prostředí, zhruba polovina se kloní k názoru, že se stará „přiměřeně“.

V rámci červnového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zabývalo problematikou životního prostředí. Respondenti byli dotazováni na to, jak jsou spokojeni či nespokojeni se stavem životního prostředí v České republice a v místě svého bydliště, kde kromě celkového stavu hodnotili i některé konkrétní oblasti životního prostředí (např. čistotu ovzduší, kvalitu pitné vody, hustotu silničního provozu či úroveň světelného znečistění).

Šetření dále zjišťovalo, zda se lidé zajímají či nezajímají o informace týkající se životního prostředí v ČR a zda je považují za dostatečné či nedostatečné.

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém výzkumu realizovaném v druhé polovině června 2020 zaměřilo na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní. Více než tři čtvrtiny (76 %) českých občanů starších 15 let se v druhé polovině června velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Desetina (10 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19.

Více než sedm desetin (71 %) českých občanů starších 18 let v červnu souhlasilo s názorem, že „Koronavirus se rozšířil, protože Čína o něm tajila informace“. Přibližně stejný podíl (70 %) české veřejnosti také souhlasil s tím, že „Lidé, kteří vyrazili do Itálie na dovolenou na přelomu únoru a března, jednali bezohledně“.

V populaci výrazně převažuje spokojenost se všemi zkoumanými aspekty života.

Tři nejvyšší hodnoty spokojenosti na jedenáctibodové škále zvolilo u většiny aspektů kolem poloviny dotázaných. Zřetelně nižší podíl byl zjištěn u jistoty do budoucna (42 %).

Jen 5-11 % dotázaných bylo nespokojených (bodové hodnocení 1-4).

Více než dvě třetiny dotázaných (68 %) se obávají o zdraví svých blízkých (32 % rozhodně), téměř dvě pětiny (39 %) o vlastní zdraví.

Během měsíce se obavy o vlastní zdraví snížily celkem o 8 procentních bodů, a to ve většině věkových kohort (včetně seniorů 65+). Obavy se nesnížily mezi lidmi se špatným zdravotním stavem.