Ostatní

Text představuje průřezový souhrn výsledků realizovaných šetření, které byly průběžně publikovány v letech 2020 a 2021 v tiskových zprávách Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR. Text je rozdělen do tematických okruhů zahrnujících názory a obavy související s COVID-19 obecně, včetně zájmu a sledování informací, vývoje očekávání ohledně dalšího průběhu pandemie v ČR, v Evropě a ve světě, vývoje postojů k tomu, jak stát reagoval na pandemii a její dopady, postoje k očkování a protiepidemickému systému (PES), postoje k nošení roušek a jiným opatřením a jejich dodržování, včetně vlastního chování a aktivit dotázaných, ekonomických a sociálních dopadů epidemie a protiepidemických opatření a vlivu pandemie a s ní spojených omezení na volby, volební rozhodování a volební účast.

Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku mírně nadpoloviční většina občanů považuje mezinárodní organizovaný zločin (52 %), téměř polovina teroristy (47 %), více než dvě pětiny uprchlíky (41 %) a více než třetina radikální náboženská hnutí (35 %). Tři desetiny občanů pokládají za velkou hrozbu cizí zpravodajské služby (30 %), krajní pravici více než čtvrtina (26 %) a více než pětina pak cizince žijící v ČR a krajní levici (shodně 22 %).

Výrazně také narostl podíl těch, kteří považují Rusko za reálnou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Jde o nárůst podruhé v řadě, o 33 procentních bodů proti předminulému výzkumu z listopadu 2018 a o 13 procentních bodů proti minulému výzkumu z června 2021, a to na o málo více než polovinu (51 %) občanů.

60 % českých občanů pociťuje nějaké obavy, 40 % se ničeho neobává. Obavy nejčastěji budí válka (32 %), dále respondenti uváděli strach ze zdražování (19 %), ze zhoršení životní úrovně (15 %) a obavy o vlastní zdraví (14 %). Oproti šetření z roku 2021 došlo k výraznému poklesu obav z onemocnění COVID-19 (o 30 procentních bodů) i o své blízké a příbuzné (o 6 procentních bodů). Nejvíce naopak narostly již zmíněné obavy z války (o 21 procentních bodů) a ze zdražování (o 14 procentních bodů).

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek zkoumala zájem občanů o energetickou politiku České republiky a zaměřila se také na problematiku tzv. Zelené dohody pro Evropu z roku 2020, u které zjišťovala, zda s ní lidé souhlasí, nebo nesouhlasí, jak podle názoru veřejnosti její naplňování ovlivní současná energetická krize a na krátké baterii výroků, k nimž měli respondenti vyjádřit své stanovisko v podobě souhlasu, nebo nesouhlasu, byly zkoumány některé otázky související s realizací Zelené dohody.

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás, zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky, a nově zařazená otázka také zjišťovala, zda občané vědí o tom, jakým způsobem český stát nakládá s jaderným odpadem.

V šetření, které bylo realizováno od začátku září do začátku listopadu 2022, položilo CVVM baterii otázek zkoumající postoje občanů České republiky k opatřením zavedeným novelou zákona o českém školství. Opatření schválených novelou zákona o českém školství týkající se předškolní výchovy se těší široké podpoře veřejnosti. Necelé tři pětiny (58 %) dotázaných jsou proti povinné maturitě z matematiky, pro je více než třetina (35 %). Postoj obyvatel České republiky k placení školného na veřejných vysokých školách je dlouhodobě negativní (více než dvě třetiny jsou proti) a v čase téměř neměnný.

Pravidelný výzkum CVVM realizovaný od začátku září do začátku listopadu 2022 zjišťoval názory české veřejnosti starší 15 let na úroveň vzdělávání na jednotlivých typech škol, zdali je v ČR každému umožněno dosáhnout vzdělání odpovídajícího jeho schopnostem, jaké skutečnosti ovlivňují dosažení vzdělání, jaké vlastnosti a dovednosti se daří vzdělávacímu systému rozvíjet u žáků a také na podporu zřizování různých typů škol v rámci povinné školní docházky.

Hodnocení úrovně vzdělávání na všech typech škol, které jsou součástí vzdělávací soustavy ČR, je dlouhodobě příznivé. Více než osm desetin (84 %) občanů má za to, že každý v ČR může dosáhnout vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem. Opačný názor zastává přibližně šestina (16 %) lidí.

V šetření realizovaném od začátku září do začátku listopadu 2022 se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo dlouhodobě velmi diskutovaným tématem, kterým je změna klimatu na Zemi. O problematiku změny klimatu se zajímají necelé dvě pětiny (39 %) dotázaných, z toho 6 % se „velmi zajímá“ a 33 % „spíše zajímá“. Necelé tři pětiny (58 %) dotázaných se v určité míře obávají dopadů změny klimatu (14% velmi, 44 % spíše), naopak obavy nepociťuje 39 % dotázaných.

V rámci svého šetření realizovaného v období od začátku září do začátku listopadu 2022 se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo problematikou životního prostředí. Z hlediska stavu životního prostředí respondenti lépe hodnotí životní prostředí v místě svého bydliště (84 %) oproti celkovému stavu v ČR (75 %), přičemž jde o nejlepší hodnocení od roku 2002. V oblasti ochrany životního prostředí je nejlépe hodnocena aktivita obecních úřadů (59 % kladných odpovědí) a ekologických organizací (56 % kladných odpovědí). Více než čtyři pětiny (84 %) dotázaných si myslí, že dělat něco pro životní prostředí je dobré, i když to stojí čas a peníze.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., se ve svém speciálním výzkumu realizovaném v rámci projektu „Výzkum doby covidové a postcovidové“ zaměřilo na téma životní spokojenosti. Cílem výzkum bylo zjistit, jak jsou v současnosti čeští občané spokojeni se svým životem a porovnat výsledky s jejich životní spokojeností v minulosti, respektive v budoucnosti.

Životní spokojenost českých občanů se v průběhu času nemění a celkově ji lze považovat za nadprůměrnou.

Životní spokojenost souvisí s dosaženým vzděláním, věkem, subjektivně hodnocenou životní úrovní a zdravotním stavem.