Ostatní

V rámci červencového šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným otázky zaměřené na životní prostředí. V první otázce respondenti hodnotili, jak se podle nich Česká republika stará o ochranu životního prostředí, druhá zjišťovala zájem o informace spojené s šetrným chováním k životnímu prostředí, třetí otázka dala respondentům prostor k vyjádření subjektivního pocitu informovanosti o šetrném chování k životnímu prostředí a čtvrtá otázka mapovala vlastní praktiky domácností respondentů v kontextu životního prostředí.

V rámci červencového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zabývalo problematikou životního prostředí. Respondenti byli dotazováni na to, jak jsou spokojeni či nespokojeni se stavem životního prostředí v České republice a v místě svého bydliště, kde kromě celkového stavu hodnotili i některé konkrétní oblasti životního prostředí (např. čistotu ovzduší, kvalitu pitné vody, hustotu silničního provozu či úroveň světelného znečistění). Šetření dále zjišťovalo, zda se lidé zajímají či nezajímají o informace týkající se životního prostředí v ČR a zda je považují za dostatečné či nedostatečné.

Součástí červnového šetření pravidelného výzkumu Naše společnost byl i blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Jednou z otázek tohoto bloku byla i sada výroků o opatřeních v systému zdravotní péče v České republice. Respondenti vyjadřovali postoje k oblastem, jako jsou poplatky za léky, zdravotní pojištění a pojišťovny, poplatky za návštěvu lékaře či specialisty, dále pak i hrazení pobytu v nemocnicích. Ve formulaci otázek jsou opatření, která se objevují ve všeobecné debatě o stavu zdravotní péče, tedy opatření, která platila v minulosti a byla zrušena, opatření, která jsou momentálně v platnosti, i ta, která dosud zavedena nebyla. Naposledy byl tento blok otázek položen v prosinci 2019.

V červnu 2021 byl do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví. V jeho rámci byla zjišťována celková spokojenost občanů se zdravotním systémem v ČR a rovněž jejich názory na problematičnost jednotlivých oblastí zdravotnictví, jako je například financování veřejného zdravotnictví, hospodaření v oblasti léků či fungování pojišťoven.

Ochotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřila v našem průzkumu přibližně třetina (35 %) dotázaných občanů, negativní postoj k očkování zaujala necelá čtvrtina (23 %) oslovených. Alespoň první dávku očkování měla v době konání výzkumu za sebou přibližně šestina (16 %) oslovených, další téměř pětina (19 %) pak již byla kompletně naočkovaná. Zbylých 7 % občanů pak stále váhá.
Respondenti, kteří se chtějí nechat očkovat, případně už naočkovaní jsou, jako nejčastější důvod svého rozhodnutí uváděli, že chtějí zůstat zdraví, ochránit se před onemocněním COVID-19, z něhož mají obavy, nebo že chtějí zamezit závažnému průběhu tohoto onemocnění.

V červnu 2021 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost jako každý rok zařazen blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Respondenti konkrétně vyjadřovali svou obecnou spokojenost se zdravotní péčí v České republice, dále hodnotili změnu kvality zdravotní péče za uplynulý rok a svůj současný zdravotní stav. Další sledovanou oblastí byly i postoje k poskytovaným informacím ze strany lékařů a zdravotnického personálu a k možnostem rozhodování o léčbě vlastní nemoci. Poslední srovnatelný výzkum na toto téma proběhl v prosinci 2019, tedy před vypuknutím pandemie COVID-19, což je třeba mít na paměti při srovnávání výsledků v čase.

Více než tři čtvrtiny (77 %) českých občanů starších 15 let se v první polovině června 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Aktuálně se čeští občané nejvíce obávají o zdraví svých blízkých (74 %) a zhoršení ekonomické situace České republiky (73 %).

Co se týče dalšího vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, zde byla v první polovině června 2021 česká veřejnost podobně optimistická jako v první polovině dubna. Konkrétně zlepšení stávající situace očekávaly více než tři pětiny občanů (61 %), desetina (10 %) se obávala zhoršení a téměř čtvrtina (24 %) očekávala stagnaci současné situace.

58 % českých občanů pociťuje nějaké obavy, 42 % se ničeho neobává.

Nejčastěji obavy budí COVID-19 (22 % prvních + 9 % druhých odpovědí), obava o vlastní zdraví (14 % + 4 %), válka (8 % + 3 %), životní úroveň (5 % + 6 %).

Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku nadpoloviční většina občanů považuje teroristy (53 %), mezinárodní organizovaný zločin (51 %), necelá polovina uprchlíky z jiných zemí (47 %), více než dvě pětiny radikální náboženská hnutí (42 %). Téměř dvě pětiny občanů pokládají za velkou hrozbu cizí zpravodajské služby (38 %), krajní pravici i krajní levici téměř čtvrtina (24 %) a necelá pětina pak cizince žijící v ČR (18 %).

Narostl podíl, těch, kteří považují za bezpečnostní hrozbu Rusko (o 20 procentních bodů od listopadu 2018) a těch, kteří považují za hrozbu cizí zpravodajské služby (o 10 procentních bodů od listopadu 2019), a to pravděpodobně v kontextu po letošním odhalení útoku ruské vojenské rozvědky GRU na našem území ve Vrběticích v říjnu 2014.

V souvislosti s šířením nového typu koronaviru SARS-CoV-2 se přibližně čtyři pětiny českých občanů starších 18 let obávají o zdraví svých blízkých (81 %), omezení zdravotní péče mimo COVID-19 (80 %), téměř tři pětiny nedostatečné kapacity nemocnic (57 %), zhruba polovina o vlastní zdraví (52 %) a o málo více než pětina zhroucení zásobování (21 %).