Ostatní

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 zjišťovalo CVVM SOÚ AV ČR postoje české veřejnosti ke geneticky modifikovaným, neboli upraveným organismům, respektive plodinám, ze kterých se vyrábějí mimo jiné potraviny, které konzumujeme.

Výrazná většina dotázaných (74 %) se s pojmem geneticky modifikovaných plodin setkala, z toho necelá desetina (8 %) s jistotou ví, čeho se tento pojem týká, přibližně třetina (35 %) přibližně ví, co tento pojem znamená a další necelá třetina (31 %) se s tímto pojmem sice již setkala, ale neví, čeho se týká.

Necelá čtvrtina (23 %) českých občanů považuje genetickou úpravu plodin za morálně nepřijatelnou.

Téměř polovina (47 %) respondentů by byla ochotna použít lék vyrobený pomocí geneticky modifikovaných organismů.

Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky hromadění odpadů, znečišťování pitné vody, ovzduší a oceánů a pronikání škodlivých látek z okolí do rostlin a živočichů. Jako vůbec nejpalčivější globální problémy se jeví hromadění odpadů a znečišťování pitné vody, které jako „velmi závažný“ či „dosti závažný“ problém označilo více než devět z deseti dotázaných (shodně 92 %). Hodnocení závažnosti globálních problémů souvisí se zájmem o stav životního prostředí v ČR.
V porovnání s předchozím šetřením z roku 2020 nedošlo k žádným statisticky významným změnám, pouze provoz jaderných elektráren považuje za velmi nebo dosti závažný problém o 5 procentní body více respondentů.

Téměř tři čtvrtiny (74 %) českých občanů starších 15 let se na začátku července 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19.
Co se týče dalšího vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, zde byla česká veřejnost spíše pesimistická. Konkrétně zlepšení stávající situace očekávala více než čtvrtina občanů (27 %), další více než čtvrtina (26 %) očekávala stagnaci současné situace a dvě pětiny (40 %) se obávaly zhoršení. V aktuálním výzkumu jsou čeští občané nejoptimističtější ve vztahu k vývoji situace ohledně šíření koronaviru v České republice, o něco málo menší optimismus projevili ve vztahu k vývoji v Evropě a nejméně optimističtí jsou pak v očekáváních dalšího vývoje ve světě, kde zhoršení aktuální situace očekává nadpoloviční většina veřejnosti.

V červencovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo dlouhodobě velmi diskutovaným tématem, kterým je změna klimatu na Zemi.

O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (52 %) dotázaných, z toho 8 % se „velmi zajímá“ a 44 % „spíše zajímá“.

Podle naprosté většiny (84 %) české veřejnosti dochází v posledních 100 letech ke změně klimatu na Zemi, když nadpoloviční většina (51 %) dotázaných si myslí, že se klima určitě mění, a další třetina (33 %), že se pravděpodobně mění.

Necelé tři pětiny (59 %) dotázaných se v určité míře obávají dopadů změny klimatu (17 % velmi, 42 % spíše), naopak obavy nepociťuje 37 % dotázaných.

V rámci červencového šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným otázky zaměřené na životní prostředí. V první otázce respondenti hodnotili, jak se podle nich Česká republika stará o ochranu životního prostředí, druhá zjišťovala zájem o informace spojené s šetrným chováním k životnímu prostředí, třetí otázka dala respondentům prostor k vyjádření subjektivního pocitu informovanosti o šetrném chování k životnímu prostředí a čtvrtá otázka mapovala vlastní praktiky domácností respondentů v kontextu životního prostředí.

V rámci červencového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zabývalo problematikou životního prostředí. Respondenti byli dotazováni na to, jak jsou spokojeni či nespokojeni se stavem životního prostředí v České republice a v místě svého bydliště, kde kromě celkového stavu hodnotili i některé konkrétní oblasti životního prostředí (např. čistotu ovzduší, kvalitu pitné vody, hustotu silničního provozu či úroveň světelného znečistění). Šetření dále zjišťovalo, zda se lidé zajímají či nezajímají o informace týkající se životního prostředí v ČR a zda je považují za dostatečné či nedostatečné.

Součástí červnového šetření pravidelného výzkumu Naše společnost byl i blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Jednou z otázek tohoto bloku byla i sada výroků o opatřeních v systému zdravotní péče v České republice. Respondenti vyjadřovali postoje k oblastem, jako jsou poplatky za léky, zdravotní pojištění a pojišťovny, poplatky za návštěvu lékaře či specialisty, dále pak i hrazení pobytu v nemocnicích. Ve formulaci otázek jsou opatření, která se objevují ve všeobecné debatě o stavu zdravotní péče, tedy opatření, která platila v minulosti a byla zrušena, opatření, která jsou momentálně v platnosti, i ta, která dosud zavedena nebyla. Naposledy byl tento blok otázek položen v prosinci 2019.

V červnu 2021 byl do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví. V jeho rámci byla zjišťována celková spokojenost občanů se zdravotním systémem v ČR a rovněž jejich názory na problematičnost jednotlivých oblastí zdravotnictví, jako je například financování veřejného zdravotnictví, hospodaření v oblasti léků či fungování pojišťoven.

Ochotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřila v našem průzkumu přibližně třetina (35 %) dotázaných občanů, negativní postoj k očkování zaujala necelá čtvrtina (23 %) oslovených. Alespoň první dávku očkování měla v době konání výzkumu za sebou přibližně šestina (16 %) oslovených, další téměř pětina (19 %) pak již byla kompletně naočkovaná. Zbylých 7 % občanů pak stále váhá.
Respondenti, kteří se chtějí nechat očkovat, případně už naočkovaní jsou, jako nejčastější důvod svého rozhodnutí uváděli, že chtějí zůstat zdraví, ochránit se před onemocněním COVID-19, z něhož mají obavy, nebo že chtějí zamezit závažnému průběhu tohoto onemocnění.

V červnu 2021 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost jako každý rok zařazen blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Respondenti konkrétně vyjadřovali svou obecnou spokojenost se zdravotní péčí v České republice, dále hodnotili změnu kvality zdravotní péče za uplynulý rok a svůj současný zdravotní stav. Další sledovanou oblastí byly i postoje k poskytovaným informacím ze strany lékařů a zdravotnického personálu a k možnostem rozhodování o léčbě vlastní nemoci. Poslední srovnatelný výzkum na toto téma proběhl v prosinci 2019, tedy před vypuknutím pandemie COVID-19, což je třeba mít na paměti při srovnávání výsledků v čase.