Ostatní

Více než čtyři pětiny (82 %) českých občanů starších 18 let se v první polovině února 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Téměř třetina (31 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze o málo více než desetina (12 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19. Přibližně devět z deseti českých občanů nosí roušky či respirátory (94 %) a dbá na zvýšenou hygienu (89 %).

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu zaměřilo na obavy v souvislosti s šířením koronaviru, na to, jak se čeští občané v informacích o novém typu koronaviru orientují a také jak často informace o něm sledují v médiích. V souvislosti s šířením nového typu koronaviru SARS-CoV-2 se čtyři pětiny (80 %) českých občanů obávají zhoršení ekonomické situace v ČR, srovnatelný podíl (76 %) se obává o zdraví svých blízkých, naopak nejméně se lidé obávají zhroucení zásobování (29 %) a pak také nedostatečné kapacity nemocnic (47 %).

V populaci výrazně převažuje spokojenost se všemi zkoumanými aspekty života.

Nejvíce jsou lidé spokojeni s osobními vztahy (průměrná hodnota 7,45 na škále od 0 zcela nespokojen až 10 zcela spokojen), s životem celkově (7,13) a s pocitem bezpečí (7,10).

V porovnání s předchozími výzkumy z května a června 2020 celková míra spokojenosti se životem i míra spokojenosti se všemi jeho sledovanými aspekty poklesla.

Téměř tři čtvrtiny (74 %) českých občanů starších 18 let se na přelomu listopadu a prosince 2020 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Více než pětina (21 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze necelá pětina (17 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19. Přibližně devět z deseti českých občanů nosí roušky či respirátory a dbá na zvýšenou hygienu.

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém aktuálním výzkumu zaměřilo na mediální pokrytí koronavirové krize a na to, jak se čeští občané v informacích o novém typu koronaviru orientují. 

Tři pětiny (60 %) české společnosti si myslí, že je množství informací o tom, jak se před nákazou koronavirem chránit, přiměřené, přibližně desetina (11 %) společnosti si myslí, že informací je v tomto ohledu málo, a více než čtvrtina (27 %) občanů soudí, že informací je dokonce spíše či příliš mnoho.

V červnu 2020 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. V jeho rámci jsme se zaměřili na nový směr rozvoje jaderné energetiky ve světě, který představují tzv. malé modulární reaktory.

Pouze necelá pětina občanů již někdy slyšela o technologii tzv. malých modulárních reaktorů.

Více než tři čtvrtiny (78 %) českých občanů starších 18 let se v listopadu 2020 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Pětina (20 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze necelá čtvrtina (23 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19. Přibližně devět z deseti českých občanů nosí roušky či respirátory a dbá na zvýšenou hygienu.

V červnu 2020 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.

V červnu 2020 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Výzkum se zabýval tím, jak se bude do budoucna vyvíjet spotřeba elektrické energie u nás a zda je či není možné nahradit výrobu elektrické energie z klasických zdrojů alternativními zdroji.

Do speciálního výzkumu Potraviny 2020 zaměřeného zejména na plýtvání potravinami a nákupní a spotřební chování českých občanů zařadilo CVVM i velký blok otázek týkajících se lokálních potravin. 

O téma lokálních potravin se v ČR zajímají tři desetiny (30 %) veřejnosti, naopak výrazná většina (69 %) se spíše či vůbec nezajímá.

Nejdůležitějším kritériem, které by podle české veřejnosti, mělo splňovat označení lokální potravina, je informace o místě, kde byla vyprodukována (20 %) a následně že by se mělo jednat o kvalitní potravinu (16 %).