Ostatní

V šetření, jež probíhalo v průběhu dubna a května 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti ke konzumaci návykových látek. Dotázaní starší 15 let hodnotili, do jaké míry považují za přijatelnou konzumaci některých návykových látek, konkrétně tabáku, alkoholu, léků proti bolesti, na spaní nebo na uklidnění, konopných drog (např. marihuana, hašiš) a drog jako je extáze, pervitin a heroin. Vyslovovali se k vybraným výrokům o problematice drogové závislosti, zdali je, užívaní drog problém v celé České republice nebo v místě bydliště a také zda se příslušné instituce v České republice problémem užívání drog zabývají přiměřeně.

V dubnu a květnu 2023 byl do pravidelného šetření Naše společnost opět zařazen blok otázek týkající se tolerance české společnosti vůči homosexuálně orientovaným ženám a mužům. Zároveň byly zjišťovány postoje občanů k tomu, zda by lidé s homosexuální orientací měli mít právo uzavřít registrované partnerství, uzavřít sňatek, adoptovat děti z „ústavů“ – tzv. dětských domovů a adoptovat děti svého partnera či partnerky, s nimiž žijí a na jejichž výchově se podílejí.

Ve výzkumu realizovaném v dubnu a květnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného omnibusového šetření zajímalo o názory veřejnosti na otázky, které lze z morálního hlediska považovat za kontroverzní. Konkrétně se dotazovaní občané vyjadřovali k tématu interrupce, eutanazie a prostituce.

V únoru a březnu 2023 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 14 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v daném případě slouží jako referenční skupina. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí pětibodové škály, na které bod 1 znamenal „velmi sympatičtí“, 2 „spíše sympatičtí“, 3 „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“, 4 „spíše nesympatičtí“ a 5 „velmi nesympatičtí“.

V únoru a březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zabývalo postojem české společnosti k otázce, zda by se cizinci žijící v České republice měli nebo neměli přizpůsobit našim životním zvyklostem. Vedle toho byla také pokládána otázka na hodnocení důležitosti okolností, které ovlivňují přijetí cizinců.

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v únoru a březnu 2023 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Míru sociální distance jsme zjišťovali otázkou, zda by zda by dotyčný nechtěl mít dané lidi za sousedy.

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na přechod energetiky k čistším, ekologicky šetrnějším zdrojům energie při výrobě tepla a elektřiny. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak občané hodnotí šetrnost různých zdrojů energie z hlediska dopadů jejich využití na životní prostředí, jak vnímají úspěšnost či neúspěšnost přechodu na čistší zdroje v České republice, zda by podle jejich názoru stát měl podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, nakolik je pro ně důležité, zda elektrický proud, který odebírají ve své domácnosti, pochází z obnovitelných zdrojů a zda používají nebo plánují používat obnovitelné zdroje pro výrobu tepla či elektřiny, a to buď v nějakém společenství, jako je vícero domácností v rámci bytového domu, obce nebo její části, nebo samostatně ve své vlastní domácnosti.

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na problematiku hospodaření s energiemi. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak se domácnostem respondentů daří hradit náklady na spotřebu elektřiny, topiva a vody, zda mají obavy ohledně zajištění vytápění v ČR, jaké jsou podle jejich názoru možnosti snížení spotřeby energií v jejich domácnosti a zda vývoj na trhu s energiemi přiměje jejich domácnost ke snížení spotřeby.

Text představuje průřezový souhrn výsledků realizovaných šetření, které byly průběžně publikovány v letech 2020 a 2021 v tiskových zprávách Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR. Text je rozdělen do tematických okruhů zahrnujících názory a obavy související s COVID-19 obecně, včetně zájmu a sledování informací, vývoje očekávání ohledně dalšího průběhu pandemie v ČR, v Evropě a ve světě, vývoje postojů k tomu, jak stát reagoval na pandemii a její dopady, postoje k očkování a protiepidemickému systému (PES), postoje k nošení roušek a jiným opatřením a jejich dodržování, včetně vlastního chování a aktivit dotázaných, ekonomických a sociálních dopadů epidemie a protiepidemických opatření a vlivu pandemie a s ní spojených omezení na volby, volební rozhodování a volební účast.

Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku mírně nadpoloviční většina občanů považuje mezinárodní organizovaný zločin (52 %), téměř polovina teroristy (47 %), více než dvě pětiny uprchlíky (41 %) a více než třetina radikální náboženská hnutí (35 %). Tři desetiny občanů pokládají za velkou hrozbu cizí zpravodajské služby (30 %), krajní pravici více než čtvrtina (26 %) a více než pětina pak cizince žijící v ČR a krajní levici (shodně 22 %).

Výrazně také narostl podíl těch, kteří považují Rusko za reálnou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Jde o nárůst podruhé v řadě, o 33 procentních bodů proti předminulému výzkumu z listopadu 2018 a o 13 procentních bodů proti minulému výzkumu z června 2021, a to na o málo více než polovinu (51 %) občanů.