Ve speciálním výzkumu Potraviny 2024 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k nakupování potravin. Respondenti uváděli, jaké aktivity a nákupní návyky jejich domácnosti mají, jakou částku na potraviny měsíčně vydají a podle jakých kritérií a kde nakupují. V další části výzkumu jsme se zaměřili na nákupní chování vzhledem k životnímu prostředí, nakupování bez obalu nebo jak relevantní je pro české občany zvažovat dopad výroby potravin na životní prostředí.
- Nejčastěji Češi chodí nakupovat potraviny několikrát týdně, jedná se o téměř dvě třetiny (63 %). Necelá čtvrtina chodí nakupovat jedenkrát týdně (24 %) a desetina nakupuje potraviny každý den (10 %).
- Nejobvyklejší místa nákupů potravin jsou hypermarkety (99 % zde alespoň někdy nakupuje), menší obchody (93 %) a specializované prodejny jako je pekařství, řeznictví apod. (91 %). Nejméně časté jsou nákupy v bezobalových prodejnách (10 %). V čase pozorujeme postupný nárůst využívání služeb dovozu nákupů (22 %).
- Z aktivit, které spíše přispívají k plýtvání potravinami, lidé nejčastěji nakupují potraviny, protože jsou ve slevě nebo ve výhodném balení (alespoň občas to dělá 91 % dotázaných) a nejméně často nakoupí potraviny, které nepotřebují (31 % dotázaných to alespoň občas udělá).
- Nejčastěji praktikovanými činnostmi, které vnímáme jako prospěšné pro životní prostředí, jsou třídění odpadu (97 % alespoň občas třídí), využívání vlastních nákupních tašek (97 %) a preference potravin vyrobených v ČR (88 %).
- Za poslední čtyři roky také zaznamenáváme nárůst deklarovaných nákupů potravin bez obalu o 10 procentních bodů. Aktuálně takto alespoň občas nakoupí 26 % dotázaných.
- Za poslední čtyři roky vzrostl podíl lidí, pro které je podstatné, jaký dopad má výroba nakupovaných potravin na životní prostředí, o 7 procentních bodů na aktuálních 56 %.
- Od roku 2020 vzrostl také zájem o problematiku potravinových obalů, a to o 15 procentních bodů. Aktuálně je problematika obalů relevantní pro téměř dvě pětiny dotázaných (39 %).
- Pokud se lidé vyhýbají konkrétnímu materiálu, ze kterého je vyroben potravinový obal, jde nejčastěji o plast. U tohoto materiálu zaznamenáváme oproti roku 2020 nárůst vyhýbajících se o 14 procentních bodů na aktuálních 31 %.
„Aktivita byla podpořena Strategií Akademie věd AV21 v rámci výzkumného programu „Potraviny pro budoucnost“. http://www.potravinyav21.cz/