Negativní jevy, bezpečnost

Centrum pro výzkum veřejného mínění zkoumalo ve svém dubnovém a květnovém šetření postoje českých občanů k trestu smrti. Položené otázky se týkaly jednak obecného názoru na to, zda by trest smrti v České republice měl existovat, nebo neměl existovat, jednak zjišťovaly, nakolik lidé souhlasí, nebo nesouhlasí s různými konkrétními výroky o trestu smrti.

V šetření, jež probíhalo v průběhu dubna a května 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti ke konzumaci návykových látek. Dotázaní starší 15 let hodnotili, do jaké míry považují za přijatelnou konzumaci některých návykových látek, konkrétně tabáku, alkoholu, léků proti bolesti, na spaní nebo na uklidnění, konopných drog (např. marihuana, hašiš) a drog jako je extáze, pervitin a heroin. Vyslovovali se k vybraným výrokům o problematice drogové závislosti, zdali je, užívaní drog problém v celé České republice nebo v místě bydliště a také zda se příslušné instituce v České republice problémem užívání drog zabývají přiměřeně.

Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku mírně nadpoloviční většina občanů považuje mezinárodní organizovaný zločin (52 %), téměř polovina teroristy (47 %), více než dvě pětiny uprchlíky (41 %) a více než třetina radikální náboženská hnutí (35 %). Tři desetiny občanů pokládají za velkou hrozbu cizí zpravodajské služby (30 %), krajní pravici více než čtvrtina (26 %) a více než pětina pak cizince žijící v ČR a krajní levici (shodně 22 %).

Výrazně také narostl podíl těch, kteří považují Rusko za reálnou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Jde o nárůst podruhé v řadě, o 33 procentních bodů proti předminulému výzkumu z listopadu 2018 a o 13 procentních bodů proti minulému výzkumu z června 2021, a to na o málo více než polovinu (51 %) občanů.

60 % českých občanů pociťuje nějaké obavy, 40 % se ničeho neobává. Obavy nejčastěji budí válka (32 %), dále respondenti uváděli strach ze zdražování (19 %), ze zhoršení životní úrovně (15 %) a obavy o vlastní zdraví (14 %). Oproti šetření z roku 2021 došlo k výraznému poklesu obav z onemocnění COVID-19 (o 30 procentních bodů) i o své blízké a příbuzné (o 6 procentních bodů). Nejvíce naopak narostly již zmíněné obavy z války (o 21 procentních bodů) a ze zdražování (o 14 procentních bodů).

58 % českých občanů pociťuje nějaké obavy, 42 % se ničeho neobává.

Nejčastěji obavy budí COVID-19 (22 % prvních + 9 % druhých odpovědí), obava o vlastní zdraví (14 % + 4 %), válka (8 % + 3 %), životní úroveň (5 % + 6 %).

Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku nadpoloviční většina občanů považuje teroristy (53 %), mezinárodní organizovaný zločin (51 %), necelá polovina uprchlíky z jiných zemí (47 %), více než dvě pětiny radikální náboženská hnutí (42 %). Téměř dvě pětiny občanů pokládají za velkou hrozbu cizí zpravodajské služby (38 %), krajní pravici i krajní levici téměř čtvrtina (24 %) a necelá pětina pak cizince žijící v ČR (18 %).

Narostl podíl, těch, kteří považují za bezpečnostní hrozbu Rusko (o 20 procentních bodů od listopadu 2018) a těch, kteří považují za hrozbu cizí zpravodajské služby (o 10 procentních bodů od listopadu 2019), a to pravděpodobně v kontextu po letošním odhalení útoku ruské vojenské rozvědky GRU na našem území ve Vrběticích v říjnu 2014.

Součástí červnového šetření CVVM byl i blok otázek věnovaný vnímání míry ohrožení a připravenosti v České republice vůči vybraným hrozbám.

Jako nejvíce ohrožující hodnotí občané z předložených hrozeb dlouhodobé výkyvy počasí následované na druhém místě stárnutím populace. Naopak jako nejmenší vnímají hrozbu válečného konfliktu. Nejlépe připraveni jsme podle respondentů na přírodní katastrofy a epidemie. Naopak nejhůře jsme připraveni na válečný konflikt a dlouhodobé výkyvy počasí.

V listopadovém šetření CVVM jsme se dotazovali na pocit bezpečí, a to v rámci celé ČR a v místě bydliště, a zároveň jsme se ptali na spokojenost s prací policie. Dále jsme otevřenou otázkou zjišťovali, zda a jaké lidé pociťují obavy.

Květnové šetření CVVM se zaměřilo na problematiku drog a jejich vnímání českou veřejností.

V květnovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti ke konzumaci návykových látek. Dotázaní hodnotili, do jaké míry považují za přijatelnou konzumaci některých návykových látek, konkrétně tabáku, alkoholu, léků proti bolesti nebo na uklidnění, konopných drog (např. marihuana, hašiš) a drog jako je extáze, pervitin a heroin.