Negativní jevy, bezpečnost

Dalším tématickým okruhem v rámci problematiky vězeňství, kterému se ve svém pravidelném šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění v březnu 2008 věnovalo, bylo hodnocení vlivu vybraných faktorů na páchání trestné činnosti. Respondentům byly dány k posouzení příčiny sociální, psychické i biologické. Otázky byly konstruovány jako určitý protipól otázek zjišťujících, co je důležité pro to, aby byl člověk úspěšný, prosadil se.

V rámci svého pravidelného šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění v březnu 2008 zaměřilo na problematiku vězeňství. Předmětem zájmu se staly nejen názory respondentů na podmínky výkonu trestu odnětí svobody, ale také jeho účelu. Jedna z otázek tudíž zjišťovala, zda se dotázaní přiklání ke koncepci vězení jako instituce zajišťující převýchovu nebo spíše místa, které má v první řadě zajistit izolaci odsouzených.

Dvě třetiny (66 %) obyvatel se celkově v ČR cítí bezpečně a více než tři čtvrtiny (77 %) mají pocit bezpečí v místě, kde žijí. S tím, jak se policie stará o pořádek a bezpečí občanů v místě bydliště, je spokojeno 55 % lidí, 39 % dotázaných se označilo za nespokojené. Činnost policie v rámci celé republiky příznivě hodnotí 40 % občanů, 54 % s ní naopak vyjádřilo nespokojenost.

57 % českých občanů se v aktuálním šetření vyslovilo pro existenci trestu smrti, zatímco proti němu se staví tři lidé z deseti (30 %). Existence trestu smrti má relativně větší podporu mezi muži, lidmi, kteří se nehlásí k žádné církvi či náboženství, a mezi voliči KSČM či ČSSD. Naopak relativně nižší podporu existence trestu smrti nebo vyšší podíl odpůrců jsme zaregistrovali u mladých lidí ve věku do 30 let, absolventů vysokých škol, římských katolíků a příznivců KDU-ČSL.

V říjnovém šetření jsme se respondentů ptali na jejich spokojenost s činností policie v místě bydliště, 55 procent z nich řeklo, že jsou spokojení, 40 procent naopak, že jsou nespokojení. S činností policie v České republice obecně je pak spokojeno 41 procent lidí, 55 procent dotázaných vyjádřilo nespokojenost. Respondenti hodnotili také rozhodování soudů. To, že udělované tresty jsou nízké, si myslí 83 procent dotázaných v souvislosti s násilnou trestnou činností, 64 procent v oblasti hospodářské kriminality a 55 procent u případů obecné kriminality.

V letošním dubnovém šetření CVVM byl respondentům podruhé (poprvé v roce 2001) položen následující dotaz: „Řekněte, prosím, které z následujících institucí a oblastí veřejného života jsou podle Vás zasaženy korupcí. Známkujte jako ve škole, kde jednička znamená žádnou korupci, pětka pak vysokou.“

Nejvyšší míru zasaženosti korupcí přisoudili dotázaní politickým stranám, jejichž průměrné ohodnocení jako jediné přesáhlo známku čtyři.

Dvoutřetinová většina (66 %) české veřejnosti se v aktuálním šetření vyslovila pro existenci trestu smrti, zatímco proti němu se staví o málo více než jedna čtvrtina občanů (27 %). Existence trestu smrti má přitom relativně větší podporu mezi důchodci, mezi respondenty, kteří se nehlásí k žádné církvi či náboženství, mezi těmi, kdo jsou vyučení bez maturity, a mezi voliči ČSSD či KSČM.

45 % občanů pociťuje obavy z možného teroristického útoku v České republice, 48 % se takové eventuality naopak nebojí. Častěji se teroristického útoku v ČR obávají ženy (50 %) než muži (38 %). více než třípětinová většina respondentů (62 %) je pro rozšíření pravomocí zpravodajských služeb, necelá čtvrtina (23 %) se staví proti. Častěji se proti rozšiřování pravomocí tajných služeb staví lidé, kteří „rozhodně“ nedůvěřují BIS a kteří se neobávají teroristického útoku v České republice.

CVVM SOÚ AV ČR se ve svém pravidelném březnovém šetření mimo jiné zaměřilo na názory občanů ohledně výše trestů za některé vybrané trestné činy, dále na mínění, do jaké míry jsou soudně udělované tresty adekvátní a v neposlední řadě také na otázku, zda má existovat trest smrti.

Tresty udělované soudy považujeme spíše za nedostatečné, zejména v případě násilné trestné činnosti.

Jaký je obraz struktury kriminality v očích české veřejnosti? Odpovídá realitě, nebo je zkreslený působením zpráv v médiích či osobní zkušeností? A jaká je představa o úspěšnosti policie při odhalování některých trestných činů? Je veřejností spíše podceňována či naopak nadhodnocována? To jsou některé otázky, řešené březnovým výzkumem CVVM. Jak se očekávalo, představa o podílu uvedených trestných činů na celkové kriminalitě se od oficiálních údajů poměrně výrazně liší.