Vztahy a životní postoje

Hodnotové orientace české společnosti byly naposledy zjišťovány v roce 2014. Mnohopoložková baterie otázek, která byla respondentům předložena k posouzení, zjišťovala, jakou důležitost přikládají vybraným hodnotám z oblasti rodinné, pracovní a společenskopolitické sféry a životního stylu. Dotázaní měli na čtyřbodové škále označit, nakolik je pro ně určitá hodnota důležitá či nedůležitá . Baterie otázek, která byla poprvé dotazována v roce 1990, byla v roce 2014 doplněna dvěma výroky („mít děti“ a „mít vlastní pěkné bydlení“), které pokrývají určité podstatné doposud chybějící hodnotové orientace.

V rámci svého jarního šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny. Poslední šetření dané problematiky proběhlo v roce 2019.

V dubnu a květnu 2023 byl do pravidelného šetření Naše společnost opět zařazen blok otázek týkající se tolerance české společnosti vůči homosexuálně orientovaným ženám a mužům. Zároveň byly zjišťovány postoje občanů k tomu, zda by lidé s homosexuální orientací měli mít právo uzavřít registrované partnerství, uzavřít sňatek, adoptovat děti z „ústavů“ – tzv. dětských domovů a adoptovat děti svého partnera či partnerky, s nimiž žijí a na jejichž výchově se podílejí.

Ve výzkumu realizovaném v dubnu a květnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného omnibusového šetření zajímalo o názory veřejnosti na otázky, které lze z morálního hlediska považovat za kontroverzní. Konkrétně se dotazovaní občané vyjadřovali k tématu interrupce, eutanazie a prostituce.

V únoru a březnu 2023 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 14 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v daném případě slouží jako referenční skupina. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí pětibodové škály, na které bod 1 znamenal „velmi sympatičtí“, 2 „spíše sympatičtí“, 3 „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“, 4 „spíše nesympatičtí“ a 5 „velmi nesympatičtí“.

V únoru a březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zabývalo postojem české společnosti k otázce, zda by se cizinci žijící v České republice měli nebo neměli přizpůsobit našim životním zvyklostem. Vedle toho byla také pokládána otázka na hodnocení důležitosti okolností, které ovlivňují přijetí cizinců.

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v únoru a březnu 2023 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Míru sociální distance jsme zjišťovali otázkou, zda by zda by dotyčný nechtěl mít dané lidi za sousedy.

V šetření realizovaném od začátku září do začátku listopadu 2022 se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo dlouhodobě velmi diskutovaným tématem, kterým je změna klimatu na Zemi. O problematiku změny klimatu se zajímají necelé dvě pětiny (39 %) dotázaných, z toho 6 % se „velmi zajímá“ a 33 % „spíše zajímá“. Necelé tři pětiny (58 %) dotázaných se v určité míře obávají dopadů změny klimatu (14% velmi, 44 % spíše), naopak obavy nepociťuje 39 % dotázaných.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., se ve svém speciálním výzkumu realizovaném v rámci projektu „Výzkum doby covidové a postcovidové“ zaměřilo na téma životní spokojenosti. Cílem výzkum bylo zjistit, jak jsou v současnosti čeští občané spokojeni se svým životem a porovnat výsledky s jejich životní spokojeností v minulosti, respektive v budoucnosti.

Životní spokojenost českých občanů se v průběhu času nemění a celkově ji lze považovat za nadprůměrnou.

Životní spokojenost souvisí s dosaženým vzděláním, věkem, subjektivně hodnocenou životní úrovní a zdravotním stavem.

V listopadovém a prosincovém šetření CVVM zjišťovalo, zda lidé mají z něčeho obavy, a pokud ano, tak jaké (to byla otevřená otázka). Na tyto otázky navazovalo zjišťování názorů veřejnosti na reálnost ohrožení určitými skutečnostmi přesahujícími rámec republiky, jako je válka, epidemie, přírodní katastrofy a surovinová či ekonomická krize. Dále pak šetření zkoumalo, jaká očekávání do budoucnosti mají čeští občané, pokud jde o ně a jejich blízké, o Českou republiku, Evropu a lidstvo jako takové.