Ekologie

V srpnu 2024 byl do panelového výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na přechod energetiky k čistším, ekologicky šetrnějším zdrojům energie při výrobě tepla a elektřiny.

V první dekádě srpna 2024 byl do panelového šetření Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na problematiku tzv. Zelené dohody pro Evropu z roku 2020.

V první dekádě srpna 2024 byl do panelového šetření Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné.

V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Do šetření bylo zahrnuto i několik otázek, jejichž prostřednictvím byly zkoumány názory české veřejnosti na některé vlastnosti zdrojů používaných při výrobě elektrické energie.

V období od konce července do poloviny poslední zářijové dekády 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek zkoumala zájem občanů o energetickou politiku České republiky a zaměřila se také na problematiku tzv. Zelené dohody pro Evropu z roku 2020, u které zjišťovala, zda jsou o ní lidé dostatečně informováni, zda s ní souhlasí, nebo nesouhlasí a zda je podle názoru veřejnosti její deklarovaný cíl dosažitelný či nikoli.

V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Do šetření byly zahrnuty dvě baterie otázek, jejichž prostřednictvím byly na jedenáctibodové škále zkoumány názory občanů na určité vlastnosti a rizika spojená s výrobou elektrické energie prostřednictvím jaderného štěpení.

V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Konkrétně výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.

O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (51 %) českých občanů, z toho 8 % se „velmi zajímá“ a 43 % „spíše zajímá“. Srovnatelný podíl veřejnosti (49 %) se naopak o tuto problematiku nezajímá. Podle naprosté většiny (90 %) české veřejnosti dochází v posledních 100 letech ke změně klimatu na Zemi, když více než polovina (53 %) dotázaných si myslí, že se klima určitě mění, a dalších 37 %, že se pravděpodobně mění.

Chcete se dozvědět více zahrádkaření v jeho různorodých podobách?

Zveme Vás na seminář pro veřejnost, který pořádáme v Komunitním centru Kotlaska v rámci výzkumného programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.

Zastavte se za námi 15.11. od 16 do 18 hodin, zázemí nám poskytne tematicky Komunitní centrum a zahrada Kotlaska Nad Kotlaskou 95, 180 00 Praha 8-Libeň.

Budeme se těšit na setkání a nové pohledy na fenomén českých zahrádek.

Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Jako vůbec nejpalčivější globální problém se jeví znečišťování oceánů, které jako „velmi závažný“ či „dosti závažný“ problém označilo více než devět z deseti dotázaných (93 %), podle téměř dvou třetiny (65 %) veřejnosti jde dokonce o „velmi závažný“ problém.
V porovnání s výzkumem z roku 2021 vzrostlo vnímání závažnosti znečišťování zemědělské půdy (nárůst o 6 procentních bodů), znečišťování oceánů, úbytku rostlinných a živočišných druhů a pěstování geneticky upravených potravin (nárůst o 5 procentních bodů).