Hodnocení politické situace

Na konci roku 2022 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života.

V červnu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech. Naposledy byly tyto otázky položeny v únoru roku 2020 (před pandemií).

V březnu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak obyvatelé ČR pohlížejí na různé situace, jež mohou být důvodem pro to, aby veřejný činitel či politik, který se v nich ocitne, odstoupil ze své funkce.

Více než čtyři pětiny dotázaných zastávají názor, že politik by měl odstoupit, pokud je usvědčen nebo jen obviněn z trestného činu, a to ať tento čin souvisí, nebo nesouvisí s jeho funkcí a rovněž i pokud neoprávněně používal akademický nebo vědecký titul.

Jen o málo více než čtvrtina dotázaných zastává názor, že politik by měl odstoupit z důvodů přistižení při manželské nevěře a trestného činu příbuzné osoby. Dvě pětiny jsou pro odstoupení z důvodu přestupku, který nesouvisí s výkonem funkce.

Od minulého šetření v roce 2018 se postoje k důvodům pro odstoupení vesměs významně neposunuly, v porovnání s rokem 2015 je patrný výrazný posun v podobě poklesu souhlasu s důvody jako je nevyjasněnost majetkových nebo finančních operací, spojení politika s nějakou trestnou činností, případně obvinění politika z trestného činu nesouvisejícího s výkonem jeho funkce.

V únoru letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života.

Největší spokojenost je s nabídkou zboží a služeb (tři čtvrtiny dotázaných). Na druhém místě je oblast kultury (dvě třetiny dotázaných), na třetím (ne)zaměstnanost (více než polovina dotázaných).

Největší nespokojenost je s mírou korupce (67 %), následuje hospodářská kriminalita (55 %) a situace v oblasti přistěhovalectví (47 % nespokojených).

Ve srovnání s minulým šetřením z února 2019 se snížila spokojenost, případně zvýšila nespokojenost v případě sociálních jistot, korupce, stavu veřejných financí, hospodářské kriminality, životního prostředí, přistěhovalectví, fungování hospodářství a životní úrovně.

Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.
Nejlépe česká veřejnost hodnotí politickou kulturu představitelů místních samospráv, nejhůře jsou v tomto ohledu hodnoceni politici SPD, TOP 09, Trikolóry a poslanci. V porovnání s posledním výzkumem dubna 2018 se zlepšilo hodnocení politické kultury členů vlády, poslanců, senátorů, politiků ČSSD, politiků TOP 09 a politiků ANO. K určitému zhoršení oproti dubnu 2018 došlo v případě hodnocení politické kultury politiků Pirátů a politiků KSČM.

V únoru letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života.

V dubnu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak obyvatelé ČR pohlížejí na různé situace, jež mohou být důvodem pro to, aby veřejný činitel či politik, který se v nich ocitne, odstoupil ze své funkce.

V dubnu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak obyvatelé ČR hodnotí politickou kulturu veřejně činných lidí, tedy to, jak mezi sebou jednají, jak na veřejnosti vystupují a jak informují o problémech.

V březnu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak obyvatelé ČR hodnotí politickou kulturu veřejně činných lidí, tedy to, jak mezi sebou jednají, jak na veřejnosti vystupují a jak informují o problémech.

V lednu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života.