Hodnocení politické situace

V únoru 2005 jsme všem respondentům položili otázku: „Jak jste spokojen nebo nespokojen se současným stavem následujících oblastí v ČR?“ Výrazně převažuje spokojenost nad nespokojeností v případě nabídky zboží a služeb, kultury, vztahů České republiky se zahraničím a životního prostředí. Oblastmi, se kterými byli oslovení občané především nespokojeni, jsou korupce, nezaměstnanost, hospodářská kriminalita (ve všech třech případech více než tři čtvrtiny spíše či velmi nespokojených respondentů), sociální jistoty (v tomto případě spíše nejistoty), soudnictví a právní prostředí obecně, bezpečnost občanů a politická situace v České republice.

Polovina oslovených občanů se v červnu 2004 necítila být se způsobem, jakým funguje demokracie v České republice, příliš spokojena. Další pětina respondentů nebyla spokojena vůbec. Úplnou spokojenost s fungováním naší demokracie vyjádřilo necelé procento dotázaných. Docela spokojena byla čtvrtina účastníků výzkumu.

Při posuzování fungování demokracie v Evropské unii vypadala situace jinak.

Mezi problémy, které považují za nejzávažnější, dotázaní nejčastěji uváděli nezaměstnanost, hospodářskou či obecnou kriminalitu, korupci, zadluženost státu a reformu veřejných financí, rozhádanost politické scény, nestabilitu vlády, respektive probíhající vládní krizi, problémy v resortu zdravotnictví, nezájem politiků o obyčejné lidi a špatnou práci policie a soudů při vymáhání práva.

Pravidelnou součástí šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR je otázka zjišťující, jaké události poslední doby považují respondenti za nejvýznamnější. Z konkrétních událostí zmiňovali respondenti nejčastěji volby do Evropského parlamentu a vstup naší země do Evropské unie. Za významné považovali dotázaní také další události naší domácí politické scény, především rezignaci Vladimíra Špidly na post premiéra a následnou demisi vlády a také krizi v ČSSD a volbu Stanislava Grosse za jejího nového předsedu.

V polovině dubna bylo s politickou situací spokojeno 11 % dotázaných, nespokojenost vyjádřilo 57 %. Ani spokojeno ani nespokojeno bylo 28 % respondentů. Míra nespokojenosti dosahuje (stejně jako před dvěma měsíci) nejvyšších hodnot od února 2003. Ke spokojeným s politickou situací patří častěji mladí lidé ve věku 15-29 let a ti, kdo označují svoji životní úroveň jako dobrou.

Nespokojenost se současným stavem převažuje ve všech sledovaných oblastech nad spokojeností, pouze s výjimkou vstupu České republiky do Evropské unie. Největší nespokojenost panuje se současným stavem nezaměstnanosti. Více jak čtyři pětiny dotázaných je nespokojeno a polovina českých občanů je se současným stavem nezaměstnanosti dokonce velmi nespokojena. Tři čtvrtiny respondentů vyjádřily rovněž nespokojenost se stavem korupce v naší zemi a zhruba 6 z 10 obyvatel ČR hodnotilo negativně také fungování českého hospodářství a úroveň sociálních jistot.

Na počátku prosince bylo s politickou situací spokojeno 15 % dotázaných, zatímco nespokojenost vyjádřilo 54 %. Ani spokojeno ani nespokojeno bylo 28 % respondentů. Míra nespokojenosti je na nejvyšší hodnotě od února 2003, kdy jsme začali otázku pokládat novým způsobem. Z hlediska politické orientace panuje vyšší míra spokojenosti mezi příznivci ČSSD (32 %) a mezi sympatizanty ODS (18 %).

Podle názoru dotázaných je v současnosti třeba řešit především situaci ve zdravotnictví. Za mimořádně naléhavé považují však zabývat se také problémem kriminality v zemi. K dominantním společenským problémům je dále řazena nezaměstnanost a sociální politika. Jen o něco nižší hodnocení obdrželo, co do důležitosti jeho řešení, životní prostředí a daně.

Nejhůře ze všech zkoumaných oblastí občané hodnotí současný stav korupce a bezpečnosti. Nespokojenost zde vyjádřila výrazná nadpoloviční většina dotázaných, v případě korupce to byly dokonce dvě třetiny z nich. Vedle toho nespokojenost poměrně výrazně převažuje i pokud jde o oblast soudnictví a o stav právního prostředí. Spíše kriticky než pozitivně lidé hodnotí i stav vlastních možností podílet se na rozhodování o veřejných záležitostech a fungování úřadů, i když u těchto oblastí nespokojenost nepřevažuje nad souhrnným podílem těch, kdo jsou spokojeni převážně nebo alespoň napůl.

V září bylo s politickou situací spokojeno 14 % dotázaných, oproti červnu tak došlo k poklesu o 6 procentních bodů. Ani spokojeno ani nespokojeno bylo 29 % a nespokojenost vyjádřilo 52 % respondentů - od června se zvýšila o 7 procentních bodů. Ke spokojeným s politickou situací patří častěji lidé s dobrou životní úrovní a mladí lidé, kteří ještě nemají volební právo.