Ostatní - Různé

Ve výzkumu realizovaném prostřednictvím pravděpodobnostního online Panelu Naše společnost zařadilo v březnu 2025 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR otázky ze Strategie AV21 Udržitelná produkce a spotřeba potravin. Šetření se zaměřilo celkově na názory a postoje české veřejnosti k nakupování potravin, obalovým materiálům a preferencím týkajícím se nákupů.
Část výzkumu prezentovaná v této tiskové zprávě zjišťovala preference týkající se osobního stravování, zda lidé omezují některé složky stravy a z jakých důvodů a také nakolik jsou čeští občané obeznámeni s tzv. novými potravinami (novel food) a zda tyto druhy potravin zahrnují pravidelně do svého jídelníčku.

Čeští občané jedí nejčastěji tři (44 %) nebo čtyři jídla (29 %) denně.
Mezi muži je častější konzumace právě tří jídel denně (50 % mužů, 39 % žen), ženy naopak v porovnání s muži o něco častěji mají za den jídla čtyři (24 % mužů, 32 % žen). Z hlediska věku pak vidíme, že s jeho růstem roste také podíl lidí, kteří pravidelně konzumují 3 jídla za den.
Jednoznačně nejčastěji si lidé (sami nebo někdo z jejich domácnosti) doma připravují snídaně a večeře, konkrétně přibližně dvě třetiny lidí (66 % snídaně, 69 % večeře) si je připravují 6 až 7 krát za týden. Co se týká obědů, tak ty si doma chystá 6 až 7 krát za týden více než polovina lidí (52 %) lidí.

Ve výzkumu Potraviny 2025 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k nakupování potravin, obalovým materiálům a preferencím týkajícím se nákupů. V této části výzkumu jsme se zaměřili na nákupní chování vzhledem k životnímu prostředí, nakupování podle či bez obalu nebo jak relevantní je pro české občany zvažovat dopad výroby potravin na životní prostředí.

Ve výzkumu Potraviny 2025 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k nakupování potravin. Respondenti uváděli, jaké aktivity a nákupní návyky jejich domácnosti mají, jakou částku na potraviny měsíčně vydají a podle jakých kritérií a kde nakupují. V další části výzkumu jsme se zaměřili na nákupní chování, které může přispívat nebo naopak působit jako prevence plýtvání potravinami.

Více než polovina české veřejnosti (56 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (41 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit, a pouze 2 % českých občanů nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.
Téměř dvě třetiny (65 %) občanů deklarují, že celkové množství potravin vyhozených jejich domácností nepřesahuje 10 %. Pětina (20 %) dotázaných se pak přiklání k variantě, že jejich domácnost vyhodí více než 10 %, ale méně než čtvrtinu potravin. Pouze 3 % dotázaných přiznala vyhazování více než čtvrtiny, ale méně než poloviny potravin. Naopak 12 % veřejnosti tvrdí, že jejich domácnost nevyhazuje žádné potraviny.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústav AV ČR (dále jen CVVM) od ledna 2025 realizuje průzkumy veřejného mínění novou metodologií. Reprezentativita dosavadních výzkumů byla založena na kvótním výběru a byly realizovány prostřednictvím osobního dotazování tazatelů a tazatelek s respondenty a respondentkami. Nově výzkumy probíhají dotazováním na pravděpodobnostním panelu, který nazýváme „Panel Naše společnost“.

Tato zpráva představuje výsledky longitudinálního kvantitativního výzkumu ukrajinské uprchlické populace v České republice, tedy Ukrajinců, kteří do země přišli v důsledku ruské invaze zahájené 24. února 2022. Výzkum mapuje jejich situaci v klíčových oblastech integrace a každodenního života, přičemž se zaměřuje na pracovní podmínky a začlenění na trh práce, příjmy a materiální životní podmínky, bydlení, znalost češtiny u dospělých, vzdělávání a volný čas dětí, dostupnost zdravotnických služeb, plány na návrat na Ukrajinu a otázky identity a náboženství. Zjištění poskytují přehled o problémech, kterým tato populace čelí, a o faktorech, které ovlivňují její adaptaci, a pomáhají lépe porozumět jejím potřebám a dynamice její integrace.

Pravidelný výzkum CVVM realizovaný od začátku září do konce listopadu 2024 zjišťoval názory české veřejnosti starší 15 let na úroveň vzdělávání na jednotlivých typech škol, zdali je v ČR každému umožněno dosáhnout vzdělání odpovídajícího jeho schopnostem, jaké skutečnosti ovlivňují dosažení vzdělání, jaké vlastnosti a dovednosti se daří vzdělávacímu systému rozvíjet u žáků, na podporu zřizování různých typů škol v rámci povinné školní docházky. V posledním bodě byl výzkum zaměřen na souhlas české veřejnosti se zavedením školného na veřejných vysokých školách.

Dne 22. září jsme uspořádali již druhou konferenci na téma spotřeby potravin, kde jsme se mohli seznámit se širokou škálou aktivit a aktérů, kteří se věnují problematice spotřeby potravin, zahrádkaření či snižování podílu potravinového odpadu. Aktivita se konala v rámci programu Potraviny pro budoucnost ze Strategie AV21.

Pokud jste se na konferenci nemohli dostavit osobně, můžete se seznámit s prezentacemi, které během konference představili naši hosté i my z CVVM. Odkaz naleznete v každém názvu příspěvku níže:

Naprostá většina (82 %) české veřejnosti používá správně označení „Spotřebujte do…“ oproti tomu význam minimální trvanlivosti je méně jasný a zná jej jen asi polovina (51 %) občanů, více než dvě pětiny (44 %) mu přisuzují stejný význam jako údaji „Spotřebujte do“.
Od roku 2017 obeznámenost české veřejnosti s pojmem „minimální trvanlivost“ roste.
Při nakupování se podle pojmu „Spotřebujte do“ rozhoduje 81 % občanů, podle pojmu „Minimální trvanlivost“ pak 85 %.