Ostatní - Různé

V září 2015 byla do výzkumu Naše společnost zařazena řada otázek týkající se vzdělávacího sytému. V této zprávě, která navazuje na předchozí dvě zprávy zabývající se názory veřejnosti na tuto oblast, jsou předložena zjištění týkající se konceptu státních maturit a zpoplatnění vysokoškolského vzdělání.

V rámci zářijového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo svým respondentům několik otázek týkajících se problematiky vzdělání a školství. Výzkum kromě jiného zjišťoval, jak občané vnímají otevřenost vzdělávacího systému z hlediska možnosti získat vzdělání odpovídající individuálním schopnostem každého jedince a jaké faktory jsou či nejsou podle nich důležité pro možnost získat odpovídající vzdělání.

V září 2015 byl do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazen blok otázek týkajících se českého školství a vzdělávání. Otázky mimo jiné zjišťovaly názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol, jak respondenti hodnotí příspěvek škol k jejich nejen profesnímu životu a jak se vzdělávacímu systému daří pěstovat a rozvíjet určité schopnosti žáků a studentů (bez rozlišení stupně škol).

V dubnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v. v. i. zajímalo, jak jsou občané České republiky celkově spokojeni se životem v místě svého bydliště a také jak jsou v místě bydliště spokojeni s vybranými životními podmínkami.

V letošním roce uplyne 70 let od porážky nacistického Německa spojenci, jež znamenala ukončení bojů druhé světové války v Evropě, a od konce této války jako takové, jež formálně nastal podpisem již dříve vyhlášené bezpodmínečné kapitulace Japonska 2. září 1945. Při této příležitosti byl do dubnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zařazen blok otázek zaměřených na téma druhé světové války a protinacistického odboje. Výzkum konkrétně zjišťoval názory veřejnosti na to, zda má dnes smysl připomínat si události druhé světové války, zda se tyto události připomínají dostatečně, málo, či přílišně, jak vnímají podíl jednotlivých proudů odboje a spojenců na osvobození Československa a v souvislosti s československým odbojem bylo zjišťováno, zda si lidé vybavují konkrétní události a osobnosti spojené s protifašistickým odbojem.

V září 2014 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zopakovalo některé otázky s tematikou restauračních zařízení, které jsou součástí výzkumného projektu Pivo v české společnosti probíhajícího od roku 2004. V této tiskové zprávě jsou uvedeny základní výsledky otázek na oblíbený typ podniku a popsány rozdíly v jejich charakteru z hlediska frekvence návštěv a hlavního důvodu návštěv. Součástí je také analýza oblíbených nápojů, jaké si lidé objednávají při setkávání s přáteli

V rámci výzkumného projektu Pivo v české společnosti probíhajícího od roku 2004 zařadilo v září 2014 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., opakovaně také otázky týkající se míchaných nápojů na bázi piva, tedy tzv. pivních mixů. V této zprávě jsou předvedeny základní výsledky o jejich konzumaci obyvateli České republiky i o postojích, jaké k nim veřejnost zaujímá v souvislosti s pivem.

V září 2014 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zopakovalo některé otázky s tematikou piva, které jsou součástí výzkumného projektu Pivo v české společnosti probíhajícího od roku 2004. Tato tisková zpráva uvádí základní výsledky otázek zaměřených na kritéria, podle nichž si čeští konzumenti vybírají pivo a představuje obecnější typologii konzumentů podle převařujícího kritéria výběru.

V září 2014 CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zopakovalo některé otázky s tematikou piva, které jsou součástí výzkumného projektu Pivo v české společnosti probíhajícího od roku 2004. Tato zpráva přináší základní výsledky o podílu konzumentů piva mezi dospělými obyvateli České republiky a o množství a frekvenci, s jakou pivo pijí. Zpráva si všímá také postavení piva nealkoholického a jeho vývoje v posledních letech, stejně jako hodnocení prvenství Čechů ve spotřebě piva.

V září 2014 CVVM zjišťovalo názory české veřejnosti na vytváření speciálních škol v rámci povinné základní devítileté školní docházky a také názory na to, zda by se děti se zdravotním nebo mentálním postižením, děti z chudých či naopak z bohatých rodin, děti cizích státních příslušníků, romské děti a mimořádně nadané děti měly vzdělávat v běžných třídách.