Politické - Ostatní

V létě 2024 zařadilo CVVM SOÚ AV ČR, v. v. i. do pravidelného výzkumu Naše společnost sadu otázek týkajících se korupce. Občané vyjadřovali svůj názor na rozšíření korupce v České republice a zároveň hodnotili míru korupce u vybraných institucí a oblastí veřejného života.

V pravidelném výzkumu CVVM Naše společnost realizovaném v průběhu letních měsíců 2024 byla respondentům položena otázka zjišťující jejich důvěru ve vybrané společenské instituce a důvěru mezilidskou.

V rámci jarního šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále sleduje levopravou politickou orientaci: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“ Body 1 až 5 na škále reprezentují levou část spektra, bod 6 představuje střed a body 7 až 11 zastupujícími pravou stranu.

Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku jsou nejčastěji označováni uprchlíci (57 %), mezinárodní organizovaný zločin (49 %) a teroristické skupiny a jednotlivci (48 %). Více než dvě pětiny (44 %) pokládají za velkou hrozbu také radikální náboženské skupiny.
Téměř dvě třetiny (64 %) Čechů považují za velkou hrozbu pro Českou republiku světovou ekonomickou krizi, více než polovina války (56 %) a surovinovou krizi tedy nedostatek ropy, zemního plynu, atd. (54 %).

Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života.

V rámci letního šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále s body 1 až 5 reprezentujícími levou část spektra, s bodem 6 představujícím střed a body 7 až 11 zastupujícími pravou stranu, sleduje levopravou politickou orientaci: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“

Při příležitosti výročí třiceti let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., výzkum mapující názory české veřejnosti ohledně rozdělení i vzniku samostatných států. Podobný výzkum byl realizován rovněž před pěti lety, proto tato tisková zpráva obsahuje jak aktuální údaje, tak časové srovnání.

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (79 %) a armáda (73 %), nejméně lidé důvěřují politickým stranám a hnutím (18 %).

Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě bank, v případě rádií převážila důvěra nad nedůvěrou pouze velmi mírně. U zbývajících institucí již více (televize, internet, neziskové organizace) či velmi výrazně (politické strany a hnutí, tisk) převažuje nedůvěra.

Mezilidská (sociální) důvěra je v české společnosti vysoká. Svým nejbližším důvěřuje 98 % dotázaných, obyčejným lidem pak 79 %.

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (70 %) a armáda (69 %), nejméně lidé důvěřují politickým stranám a hnutím (21 %) a církvím (30 %).

 Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, výsledků voleb, bank, výzkumů veřejného mínění a odborů, menší pak u rádií a odborů. U zbývajících institucí již výrazně více (politické strany a hnutí, církve), více (neziskové organizace, tisk, internet) či méně (televize) převažuje nedůvěra.

 V porovnání s předchozím šetřením ze září 2020 jsme zaznamenali pouze mírné poklesy důvěry či nedůvěry, největší v případě armády (pokles důvěry o 7 procentních bodů) a soudů (nárůst důvěry o 7 procentních bodů).

Do svého pravidelného červencového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života. Otázka je pokládána s roční periodicitou v únoru či březnu, naposledy byla dotazována v březnu 2020. Z důvodů lockdownu byla letos zařazena až v červenci.