Důvěra k některým institucím veřejného života

Součástí březnového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů k soudům, policii, armádě, médiím, odborům a církvím. Zpráva kromě aktuálních postojů veřejnosti zachycuje i vývoj důvěry ve vztahu k těmto institucím veřejného života od roku 1993.

Číst dál...

Naléhavost řešení problémů

Česká veřejnost jako nejnaléhavější problém současnosti vnímá korupci, za níž těsně následují problémy ve zdravotnictví a hospodářská kriminalita. Většina občanů k oblastem, jimiž je velmi naléhavě třeba se zabývat, dále řadí i obecnou kriminalitu, nezaměstnanost, sociální jistoty a fungování hospodářství.


Číst dál...

Názory občanů na vybrané legislativní změny

V lednovém šetření se tazatelé Centra pro výzkum veřejného mínění ptali též na to, zda respondenti souhlasí nebo nesouhlasí s konkrétními legislativními úpravami, které vstoupily v platnost 1. ledna letošního roku. Minimálně osm lidí z deseti souhlasí se zvýšením důchodů (91 % souhlasných odpovědí), se zvláštním příspěvkem na péči (90 %), s možností vykázat násilníky z domova (89 %), se zvýšením přídavku na dítě (86 %), se zvýšením rodičovského příspěvku (86 %), se snížením reklamy ve veřejnoprávní televizi o jednu polovinu: na půl procenta vysílacího času (86 %), s prodloužením odstupného na tři měsíce (81 %), s novou sociální dávkou „okamžitá pomoc“ (80 %), se zvýšením porodného (80 %) a se zvýšením minimální mzdy (84 %) .

Číst dál...

Bezpečnostní rizika pro ČR z pohledu veřejného mínění

Dvě třetiny (66 %) obyvatel se celkově v ČR cítí bezpečně a více než tři čtvrtiny (77 %) mají pocit bezpečí v místě, kde žijí. S tím, jak se policie stará o pořádek a bezpečí občanů v místě bydliště, je spokojeno 55 % lidí, 39 % dotázaných se označilo za nespokojené. Činnost policie v rámci celé republiky příznivě hodnotí 40 % občanů, 54 % s ní...

Číst dál...

Důvěra ve vybrané instituce v ČR a dalších zemích visegrádské čtyřky

Součástí prosincového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Největší důvěru Čechů požívají z nabízených možností média (rádio 70 %, televize 64 %, tisk 57 % důvěřujících – při součtu odpovědí „rozhodně důvěřuje“ a „spíše důvěřuje“) a armáda s 63 % důvěřujících. Mírně nadpoloviční důvěru veřejnosti mají i soudy (51 % důvěřujících).

Číst dál...

Vztahy se Slovenskem

Součástí listopadového šetření CVVM byla též baterie otázek, které měly zjistit, jak respondenti hodnotí rozpad bývalého Československa, a tedy vznik samostatné České a Slovenské republiky k 1. lednu roku 1993, i vztahy mezi obyvateli obou zemí dnes. Před třinácti lety souhlasila podle vlastního vyjádření s rozdělením federace pouze čtvrtina dotázaných (25 %), naopak odpůrců rozdělení bylo v daném období dvakrát více (53 %).

Číst dál...

Důvěra společenským institucím

V zářijovém výzkumu CVVM SOÚ AV ČR byla mimo jiné položena otázka na důvěru společenským institucím. Společenské instituce v tomto případě zastupovaly soudy, policie, armáda, tisk, televize, rádio, odbory a církev. Z výsledků vyplývá, že u všech sledovaných médií převažuje pozitivní hodnocení respondentů nad hodnocením negativním. Důvěru armádě vyjádřilo více než 60% respondentů, zatímco policii vyjádřilo důvěru už jen méně než 50% dotázaných.

Číst dál...

Pravo-levá orientace, představy o nejpřijatelnějším politickém programu a názory na roli státu

Do listopadového výzkumu CVVM byla zařazena otázka zjišťující rozložení obyvatel na pravo-levém politickém spektru. Z dat je patrné, že na pravo-levém politickém spektru jsou obyvatelé ČR rozloženi tak, jak to odpovídá rozložení většiny znaků v populaci. Největší skupina lidí vykazuje průměrné hodnoty (20 %) a směrem k okrajům se jejich počet poměrně plynule zmenšuje.

Číst dál...

Důvěra k některým institucím v naší společnosti a k lidem kolem nás

Důvěryhodnost různých společenských institucí pro veřejnost sledujeme již dlouhodobě. Poslední šetření na dané téma provedlo CVVM v říjnu 2005.

Největší důvěru lidé vkládají do lidí, které znají osobně a prezidenta.

Podíl respondentů, kteří příslušnému subjektu nedůvěřují, je nejvyšší v případě politických stran.


Číst dál...

Občané ke změnám ve fungování politického systému

Podle lednového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění by více než osmdesát procent oslovených občanů přivítalo možnost rozhodovat o závažných otázkách v referendech. Vysoké výdaje za předvolební kampaně stran jsou trnem v oku osmi z deseti dotázaných, přesně osmdesát procent respondentů navrhlo omezení těchto výdajů. Takřka tři čtvrtiny účastníků výzkumu si přejí volit svého prezidenta přímou volbou.

Číst dál...