Politické - Ostatní
Názory občanů na průběh rozdělení Československa a vztahy se Slovenskem
Jak hodnotí obyvatelé České republiky samotný průběh rozdělení Československa bylo předmětem šetření, které Centrum pro výzkum veřejného mínění realizovalo v prosinci 2007. Respondentům byly také položeny otázky ohledně vztahů se Slovenskem a ke Slovákům právě v souvislosti s rozdělením federace.
Obecně politické postoje a pravo-levá politická orientace obyvatel ČR
Do říjnového výzkumu CVVM byla zařazena baterie dotazů, zaměřených především na postoje obyvatel k obecným ekonomickým otázkám, vybraným aspektům sociálního zabezpečení a osobní odpovědnosti a problematice svobody. Respondenti byli postupně konfrontováni s 9 dvojicemi protikladných výroků a jejich úkolem bylo přiklonit se k některému z každé dvojice, případně zvolit neutrální středovou variantu.
Důvěra k některým institucím veřejného života
Součástí březnového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů k soudům, policii, armádě, médiím, odborům a církvím. Zpráva kromě aktuálních postojů veřejnosti zachycuje i vývoj důvěry ve vztahu k těmto institucím veřejného života od roku 1993.
Naléhavost řešení problémů
Česká veřejnost jako nejnaléhavější problém současnosti vnímá korupci, za níž těsně následují problémy ve zdravotnictví a hospodářská kriminalita. Většina občanů k oblastem, jimiž je velmi naléhavě třeba se zabývat, dále řadí i obecnou kriminalitu, nezaměstnanost, sociální jistoty a fungování hospodářství.
Názory občanů na vybrané legislativní změny
V lednovém šetření se tazatelé Centra pro výzkum veřejného mínění ptali též na to, zda respondenti souhlasí nebo nesouhlasí s konkrétními legislativními úpravami, které vstoupily v platnost 1. ledna letošního roku. Minimálně osm lidí z deseti souhlasí se zvýšením důchodů (91 % souhlasných odpovědí), se zvláštním příspěvkem na péči (90 %), s možností vykázat násilníky z domova (89 %), se zvýšením přídavku na dítě (86 %), se zvýšením rodičovského příspěvku (86 %), se snížením reklamy ve veřejnoprávní televizi o jednu polovinu: na půl procenta vysílacího času (86 %), s prodloužením odstupného na tři měsíce (81 %), s novou sociální dávkou „okamžitá pomoc“ (80 %), se zvýšením porodného (80 %) a se zvýšením minimální mzdy (84 %) .
Bezpečnostní rizika pro ČR z pohledu veřejného mínění
Dvě třetiny (66 %) obyvatel se celkově v ČR cítí bezpečně a více než tři čtvrtiny (77 %) mají pocit bezpečí v místě, kde žijí. S tím, jak se policie stará o pořádek a bezpečí občanů v místě bydliště, je spokojeno 55 % lidí, 39 % dotázaných se označilo za nespokojené. Činnost policie v rámci celé republiky příznivě hodnotí 40 % občanů, 54 % s ní...
Důvěra ve vybrané instituce v ČR a dalších zemích visegrádské čtyřky
Součástí prosincového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Největší důvěru Čechů požívají z nabízených možností média (rádio 70 %, televize 64 %, tisk 57 % důvěřujících – při součtu odpovědí „rozhodně důvěřuje“ a „spíše důvěřuje“) a armáda s 63 % důvěřujících. Mírně nadpoloviční důvěru veřejnosti mají i soudy (51 % důvěřujících).
Vztahy se Slovenskem
Součástí listopadového šetření CVVM byla též baterie otázek, které měly zjistit, jak respondenti hodnotí rozpad bývalého Československa, a tedy vznik samostatné České a Slovenské republiky k 1. lednu roku 1993, i vztahy mezi obyvateli obou zemí dnes. Před třinácti lety souhlasila podle vlastního vyjádření s rozdělením federace pouze čtvrtina dotázaných (25 %), naopak odpůrců rozdělení bylo v daném období dvakrát více (53 %).
Důvěra společenským institucím
V zářijovém výzkumu CVVM SOÚ AV ČR byla mimo jiné položena otázka na důvěru společenským institucím. Společenské instituce v tomto případě zastupovaly soudy, policie, armáda, tisk, televize, rádio, odbory a církev. Z výsledků vyplývá, že u všech sledovaných médií převažuje pozitivní hodnocení respondentů nad hodnocením negativním. Důvěru armádě vyjádřilo více než 60% respondentů, zatímco policii vyjádřilo důvěru už jen méně než 50% dotázaných.
Pravo-levá orientace, představy o nejpřijatelnějším politickém programu a názory na roli státu
Do listopadového výzkumu CVVM byla zařazena otázka zjišťující rozložení obyvatel na pravo-levém politickém spektru. Z dat je patrné, že na pravo-levém politickém spektru jsou obyvatelé ČR rozloženi tak, jak to odpovídá rozložení většiny znaků v populaci. Největší skupina lidí vykazuje průměrné hodnoty (20 %) a směrem k okrajům se jejich počet poměrně plynule zmenšuje.
Strana 10 z 13
Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země. |