Důvěra některým institucím v naší společnosti

Za nejdůvěryhodnější instituci pokládají dotázaní televizi (66 % důvěry), dále pak svého starostu (61 %), prezidenta republiky (60 %) a noviny obecně (60 %) Důvěře nadpoloviční části veřejnosti se těší armáda (57 %) a policie (55 %). Kolem dvou pětin respondentů deklarovalo důvěru soudům, odborům a svému krajskému hejtmanovi. Předseda vlády a církve požívají důvěry asi třetiny respondentů.

Číst dál...

Důvěra společenským institucím a lidem kolem nás

Největší důvěru lidé vkládají do osob, které znají (88 % respondentů důvěřuje většině z nich). Více než polovina respondentů (54 %) míní, že lze věřit většině lidí v naší zemi; asi dvě pětiny jsou ale přesvědčeny o opaku. Jako důvěryhodné se dotázaným zpravidla jeví naše sdělovací prostředky (62 %) a dále armáda (55 %). Převážná část má důvěru k policii (53 %), nevěří jí 43 %.

Číst dál...

Názory na rozdělení Československa

Podle vlastního vyjádření souhlasila před deseti lety s rozdělením Československa pouze čtvrtina dotázaných (26 %), naopak odpůrců rozdělení bylo v daném období dvakrát více (59 %).

Více než polovina respondentů (55 %) dnes hodnotí rozdělení společného státu Čechů a Slováků jako správný krok, naopak jako nesprávný jej vnímá více než třetina dotázaných (36 %).

Číst dál...

Občané k rozdělení Československa před 10 lety

Začátkem příštího roku uplyne již 10 let od rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku. CVVM SoÚ se ve svém pravidelném výzkumu Naše společnost 2002 zajímalo, jak tento historický krok dnes lidé vidí. Před deseti lety souhlasila s tímto krokem jen menší část občanů (22%), většina (60%) uvádí, že byla proti rozdělení a 18% už neví. Jak tento krok rozdělení Československa hodnotí občané dnes? Za správné nyní označuje rozdělení 43% oslovených občanů, za špatné 46%.

Číst dál...

Pravo-levá orientace obyvatel

Obecná politická orientace obyvatel ČR je tématem, které CVVM soustavně sleduje otázkou: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“ Výsledky ukazují, že za levicově orientované se v říjnu označilo 32% respondentů, což je o něco méně, nežli se jich přihlásilo k pravici - těch je 37%. 22% zaujalo středovou neutrální pozici a 9% se zařadit nedokázalo.

Číst dál...

Sebezařazení na škále levice - pravice

Sebezařazení na sedmibodové škále levice-pravice je dlouhodobě poměrně stabilní s tím, že lidé mají trvale tendenci se více hlásit k pravici (35 % v posledním šetření) a ke středu (30 %), než řadit sebe sama do levé části takto rozděleného politického spektra (23 %). Zásadní změna v tomto ohledu nepřišla ani bezprostředně před červnovými volbami do Poslanecké sněmovny, které znamenaly viditelný přesun voličské přízně k levicovým politickým subjektům.

Číst dál...

Jaké problémy občany znepokojují

Za jeden z nejzávažnějších celospolečenských problémů považuje česká veřejnost již dlouhodobě korupci („velmi naléhavě řešit“ : 73 %) a organizovaný zločin (70 %). Zatímco v třetici nezávažnějších problémů dosud zpravidla figurovala obecná kriminalita, nyní její pozici zaujala (velmi naléhavé: 67 %, od loňského října vzestup o 19 proc. bodů), nezaměstnanost, odrážející tak její současnou vysokou míru u nás.

Číst dál...

Zařazení na škále levice - pravice

Celkově nadále mírně převládá pravicová orientace a silný střed. V tomto směru nedošlo k výrazným změnám v průběhu uplynulých šesti let, po které sebezařazení respondentů na škále levice - pravice sledujeme. Levicověji jsou tradičně orientováni lidé v důchodovém věku, manuálně pracující, dotázaní s deklarovanou nízkou životní úrovní domácnosti a stoupenci KSČM a ČSSD – ti jsou rovněž silněji zastoupeni ve středu škály.

Číst dál...

Socioekonomická hodnotová orientace české společnosti

Nejextrémněji se dotázaní vyslovovali ke dvěma výrokům, nejvíce souhlasili s tvrzením, že lidé, kteří tvrdě pracují, si zaslouží vydělávat více než ostatní. S tímto souhlasilo 91 % dotázaných, nesouhlasilo 6 %. Stejně tak se dotázaní postavili k výroku poslednímu, kdy z nich celých 90 % uvedlo, že je správné, když lidé s větším nadáním a schopnostmi vydělávají více peněz.

Číst dál...

Zařazení na škále levice - pravice

Levicověji jsou tradičně orientováni lidé v důchodovém věku, manuálně pracující, dotázaní s deklarovanou nízkou životní úrovní domácnosti, stoupenci KSČM a ČSSD – ti jsou rovněž silněji zastoupeni ve středu škály. Pravicová orientace byla zaznamenána četněji u lidí s vyšším vzděláním (SŠ s maturitou, VŠ), dále u zaměstnanců v nedělnických profesích, podnikatelů, duševně pracujících, mezi respondenty s dobrou životní úrovní a rovněž u stoupenců ODS, US-DEU a 4K.

Číst dál...

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: