Politické - Ostatní

Nejnaléhavějším problémem z pohledu české veřejnosti je v současné době nezaměstnanost, jejíž řešení za „velmi naléhavé“ označilo 84 % dotázaných a za „docela naléhavé“ ještě dalších 12 %. Za nezaměstnaností se letos do popředí dostaly problémy ve zdravotnictví, které předstihly dokonce i organizovaný zločin a korupci, jež v roce 2002 společně tvořily čelo pomyslného žebříčku.

V únorovém šetření se CVVM SoÚ AV ČR mimo jiné zaměřilo na názory občanů na působení Charty 77. Dotázaným byly stejně jako v roce 1993 položeny dvě uzavřené otázky. První mapovala obecné hodnocení činnosti Charty 77, druhá se zaměřila na názory na to, co bylo důvodem podepisování tohoto dokumentu.

28 % respondentů se domnívá, že Charta 77 připravovala zánik komunistického režimu, bezmála třetina (31 %) má za to, že svou činností nic neovlivnila, 3 % se domnívají, že ohrožovala ostatní občany a 38 % nedokáže činnost Charty 77 vůbec posoudit (není bez zajímavosti, že v roce 1993 šlo o 51 %).

Obecná politická orientace obyvatel ČR je tématem, které CVVM sleduje soustavně. Na levo-pravém politickém spektru jsou obyvatelé ČR rozloženi tak, jak to odpovídá rozložení většiny znaků v populaci: největší skupina lidí vykazuje průměrné hodnoty a směrem k okrajům se jejich počet poměrně plynule zmenšuje, přičemž za levicové se celkově označuje o něco méně respondentů, nežli za pravicové.

Největší důvěru lidé vkládají do osob, které znají (88 % respondentů důvěřuje většině z nich). Jako důvěryhodné se jim zpravidla jeví naše sdělovací prostředky, jmenovitě televize (66 %) a noviny (60 %), dále prezident (62 %) a armáda (58 %). Více než polovina respondentů míní, že lze věřit většině lidí v naší zemi (55 %); asi dvě pětiny jsou ale přesvědčeny o opaku.

Obecná politická orientace obyvatel ČR je tématem, které CVVM soustavně sleduje. Z říjnových zjištění vyplývá, že na pravo-levém politickém spektru jsou obyvatelé ČR rozloženi tak, jak to odpovídá rozložení většiny znaků v populaci: Největší skupina lidí vykazuje průměrné hodnoty (20%) a směrem k okrajům se jejich počet poměrně plynule zmenšuje. Do obou extrémních kategorií se pak zařazuje dohromady už jen 6% ze všech respondentů.

Za nejdůvěryhodnější instituci pokládají dotázaní televizi (66 % důvěry), dále pak svého starostu (61 %), prezidenta republiky (60 %) a noviny obecně (60 %) Důvěře nadpoloviční části veřejnosti se těší armáda (57 %) a policie (55 %). Kolem dvou pětin respondentů deklarovalo důvěru soudům, odborům a svému krajskému hejtmanovi. Předseda vlády a církve požívají důvěry asi třetiny respondentů.

Největší důvěru lidé vkládají do osob, které znají (88 % respondentů důvěřuje většině z nich). Více než polovina respondentů (54 %) míní, že lze věřit většině lidí v naší zemi; asi dvě pětiny jsou ale přesvědčeny o opaku. Jako důvěryhodné se dotázaným zpravidla jeví naše sdělovací prostředky (62 %) a dále armáda (55 %). Převážná část má důvěru k policii (53 %), nevěří jí 43 %.

Podle vlastního vyjádření souhlasila před deseti lety s rozdělením Československa pouze čtvrtina dotázaných (26 %), naopak odpůrců rozdělení bylo v daném období dvakrát více (59 %).

Více než polovina respondentů (55 %) dnes hodnotí rozdělení společného státu Čechů a Slováků jako správný krok, naopak jako nesprávný jej vnímá více než třetina dotázaných (36 %).

Začátkem příštího roku uplyne již 10 let od rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku. CVVM SoÚ se ve svém pravidelném výzkumu Naše společnost 2002 zajímalo, jak tento historický krok dnes lidé vidí. Před deseti lety souhlasila s tímto krokem jen menší část občanů (22%), většina (60%) uvádí, že byla proti rozdělení a 18% už neví. Jak tento krok rozdělení Československa hodnotí občané dnes? Za správné nyní označuje rozdělení 43% oslovených občanů, za špatné 46%.

Obecná politická orientace obyvatel ČR je tématem, které CVVM soustavně sleduje otázkou: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“ Výsledky ukazují, že za levicově orientované se v říjnu označilo 32% respondentů, což je o něco méně, nežli se jich přihlásilo k pravici - těch je 37%. 22% zaujalo středovou neutrální pozici a 9% se zařadit nedokázalo.