Politické - Ostatní

Do listopadového výzkumu CVVM byla zařazena otázka zjišťující rozložení obyvatel na pravo-levém politickém spektru. Z dat je patrné, že na pravo-levém politickém spektru jsou obyvatelé ČR rozloženi tak, jak to odpovídá rozložení většiny znaků v populaci. Největší skupina lidí vykazuje průměrné hodnoty (20 %) a směrem k okrajům se jejich počet poměrně plynule zmenšuje.

Důvěryhodnost různých společenských institucí pro veřejnost sledujeme již dlouhodobě. Poslední šetření na dané téma provedlo CVVM v říjnu 2005.

Největší důvěru lidé vkládají do lidí, které znají osobně a prezidenta.

Podíl respondentů, kteří příslušnému subjektu nedůvěřují, je nejvyšší v případě politických stran.

Podle lednového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění by více než osmdesát procent oslovených občanů přivítalo možnost rozhodovat o závažných otázkách v referendech. Vysoké výdaje za předvolební kampaně stran jsou trnem v oku osmi z deseti dotázaných, přesně osmdesát procent respondentů navrhlo omezení těchto výdajů. Takřka tři čtvrtiny účastníků výzkumu si přejí volit svého prezidenta přímou volbou.

Nejnaléhavějším problémem z pohledu české veřejnosti je v současné době nezaměstnanost, jejíž řešení za „velmi naléhavé“ označilo 70 % dotázaných a za „docela naléhavé“ ještě dalších 26 %. Jen s nepatrným rozdílem za nezaměstnaností se umístil problém korupce (67 % „velmi naléhavé“, 26 % „docela naléhavé“) společně s organizovaným zločinem (66 % „velmi“, 27 % „docela“), zdravotnictvím (63 % „velmi“, 30 % „docela“) a obecnou kriminalitou (57 % „velmi“, 37 % „docela“).

Součástí prosincového šetření CVVM SOÚ AV ČR bylo i několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na podobu politického systému.

První dotaz byl zaměřen na to, zda by respondenti akceptovali jiné, nedemokratické formy vládnutí v naší zemi a na obecné názory respondentů na demokratický a nedemokratický režim. Další dotaz mapoval názory na to, do jaké míry je pravděpodobné, že se v nejbližších pěti letech uplatní nějaká nedemokratická alternativa politického systému.

V prosinci loňského roku zařadilo CVVM do svého výzkumu také otázku, která mapovala názory české veřejnosti na roli státu v ekonomické a sociální oblasti. Každému z dotázaných bylo předloženo pět dvojic protichůdných názorů a respondenti se měli vyjádřit, se kterým z nich „rozhodně“ nebo „spíše“ souhlasí.

Podle zářijového šetření CVVM lidé vkládají největší důvěru do osob, které znají (87 % respondentů důvěřuje většině z nich), a v prezidenta (76 %). Jako důvěryhodná se jim zpravidla jeví armáda (62 %) a sdělovací prostředky, jmenovitě televize (67 %) a noviny (61 %). Více než polovina respondentů míní, že lze věřit většině lidí v naší zemi (51 %); dvě pětiny jsou ale přesvědčeny o opaku.

Občané řadí politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně zleva doprava v pořadí KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU, ODS, přičemž poslední tři subjekty leží v pravé polovině použité škály. Vzdálenosti mezi sousedícími subjekty řazenými do pravé poloviny spektra jsou menší než vzdálenost mezi KSČM a ČSSD nebo mezi ČSSD a KDU-ČSL. Pořadí sebezařazení příznivců jednotlivých stran zleva doprava odpovídá pořadí těchto stran, i když jejich pozice se od umístění stran poněkud liší.

V rámci metodologického experimentu bylo v červnovém výzkumu CVVM položeno několik otázek, vztahujících se k problematice politických systémů. Tisková informace analyzuje hodnocení politických uspořádání, kterými ČR v nedávné historii prošla i některých obecně pojmenovaných variant. Sledována byla i důležitost některých atributů politických systémů, jako například svoboda nebo rovnost.

Sledování postojů veřejnosti k některým obecně-politickým otázkám patří do běžné výbavy výzkumů veřejného mínění. Baterie dotazů, zařazená do červnového výzkumu CVVM, se zaměřila především na postoje k obecným otázkám ekonomickým, vybraným aspektům sociálního zabezpečení a osobní odpovědnosti a problematice svobody. Výsledky mimo jiné ukazují, že česká veřejnost výrazně tíhne jak k maximalizaci svobod, tak k představě státu, který svobody a práva svých občanů hájí v případě porušení, spíše nežli státu, který je preventivně omezuje.