Politické - Ostatní

Součástí zářijového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů k soudům, policii, armádě, médiím, odborům, církvím bankám a neziskovým organizacím. Zpráva kromě aktuálních postojů veřejnosti zachycuje i předchozí vývoj důvěry ve vztahu k těmto institucím veřejného života.

Součástí březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla otázka zjišťující, nakolik je podle mínění veřejnosti braní úplatků rozšířené mezi veřejnými činiteli.

Součástí březnového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů k soudům, policii, armádě, médiím, odborům, církvím bankám a neziskovým organizacím. Zpráva kromě aktuálních postojů veřejnosti zachycuje i vývoj důvěry ve vztahu k těmto institucím veřejného života od roku 1993.

V lednu a únoru letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž respondenti hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi, a snažili se odhadnout budoucí vývoj v těchto oblastech.

V prosincovém šetření CVVM měli dotázaní posoudit, jak velkou hrozbou je působení vybraných skupin na území České republiky. Zjišťovány byly rovněž názory veřejnosti na reálnost ohrožení válkou, epidemií či přírodní katastrofou. Oslovení občané také hodnotili, které země představují ohrožení pro Českou republiku a které naopak záruky bezpečí a stability.

Začátkem příštího roku uplyne 17 let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky. Při příležitosti tohoto výročí ve svém listopadovém výzkumu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jaké měli obyvatelé České republiky postoje k této události v době rozdělení, a zda tento krok v současnosti vnímají jako správný nebo špatný. Také byla položena otázka, jak občané hodnotí současné vztahy mezi Čechy a Slováky ve srovnání s dobou před rozdělením.

V rámci zářijového šetření jsme respondentům v souvislosti s blížícím se dvacátým výročím pádu komunistického režimu v bývalém Československu položili několik většinou již dříve pokládaných otázek, které se týkají tzv. vyrovnání se s minulostí, do něhož bývají zahrnovány mj. majetkové restituce nebo lustrační zákon. V rámci bloku otázek k tomuto tématu jsme zjišťovali, jak lidé nahlížejí na spravedlnost některých významných aktů polistopadového období, jako byl např.

Součástí zářijového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů k soudům, policii, armádě, médiím, odborům, církvím bankám a neziskovým organizacím. Zpráva kromě aktuálních postojů veřejnosti zachycuje i vývoj důvěry ve vztahu k těmto institucím veřejného života od roku 1993.

Část prosincového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění se věnovala vybraným aspektům bezpečnosti České republiky. Respondentům byly položeny otázky z oblasti vnitřní bezpečnosti, které se zajímaly, zda veřejnost spatřuje rizika v působení vybraných skupin na území České republiky. Zjišťovány byly rovněž názory veřejnosti na reálnost ohrožení válkou, epidemií či přírodní katastrofou.

Výzkum se zaměřil na informovanost českých občanů o událostech Pražského jara, na jejich názory na míru podpory reformních myšlenek v tehdejší československé společnosti a na potvrzení či vyvrácení nejrozšířenějších, obecně sdílených definic průběhu a smyslu událostí počátku roku 1968. Respondenti byli tázáni i na to, jaký vliv přisuzují vybraným sociálním skupinám a institucím při zrodu Pražského jara a při vstupu vojsk Varšavské smlouvy.