Politické - Ostatní

Do prosincového šetření (2018) zařadilo CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. dvě otázky týkající se aktuálně diskutovaného tématu tzv. Istanbulské úmluvy. Konkrétně nás zajímalo, zdali respondenti vědí, čeho se tato úmluva týká a zda by podle jejich názoru Parlament ČR měl, nebo neměl Istanbulskou úmluvu schválit.

V listopadu 2018 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Tato otázka se opakuje dvakrát ročně, na jaře a na podzim.

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda a policie (shodně 67 %), nejméně lidé důvěřují církvím (25 %).

Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, bank a výzkumů veřejného mínění, v případě rádií převažuje důvěra jen mírně (statisticky nevýznamně). U odborů je podíl odpovědí statisticky vyrovnaný. U ostatních institucí (internet, televize, tisk, neziskové organizace) již výrazně převažuje nedůvěra.

V rámci červnového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále s body 1 až 5 reprezentujícími levou část spektra, s bodem 6 představujícím střed a body 7 až 11 zastupujícím pravou stranu, sleduje levopravou politickou orientaci: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“

Do dubnového výzkumu Naše společnost zařadilo CVVM SOÚ AV ČR, v. v. i. sadu otázek týkajících se korupce. Občané vyjadřovali svůj názor na rozšíření korupce v České republice a zároveň hodnotili míru korupce u vybraných institucí a oblastí veřejného života.

V březnu 2018 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Tato otázka se opakuje dvakrát ročně, na jaře a na podzim.

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (69 %) a policie (66 %), nejméně lidé důvěřují církvím (25 %).

Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, výzkumů veřejného mínění, bank a rádií, v případě odborů převažuje důvěra jen mírně. U internetu je podíl odpovědí statisticky vyrovnaný. U ostatních institucí (televize, tisk, neziskové organizace) již výrazně převažuje nedůvěra.

Do svého pravidelného únorového výzkumu Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života.

Do říjnového šetření zahrnulo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek, ve kterých respondenti posuzovali svoji důvěru ke skupinám lidí vyjadřujících se k veřejným otázkám. Nejprve hodnotili, zda se jejich rozhodnutí řídí spíše názory odborníků nebo obyčejných lidí. V následující otázce pak uváděli, nakolik důvěřují některým konkrétním skupinám lidí vyjadřujících se k situaci v České republice.

Při příležitosti výročí pětadvaceti let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., a Inštitút pre verejné otázky Bratislava ve spolupráci s agenturou Focus výzkumy mapující názory české a slovenské veřejnosti ohledně rozdělení i vzniku samostatných států.

V říjnu 2017 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce.

V rámci červnového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále s body 1 až 5 reprezentujícími levou část spektra, s bodem 6 představujícím střed a body 7 až 11 zastupujícím pravou stranu, sleduje levopravou politickou orientaci: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“