Instituce a politici

Pouze relativní většina českých občanů na úrovni o málo více než dvou pětin hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru, jako přiměřené, o málo více než třetina za přiměřená pokládá opatření na podporu ekonomiky.

Oproti únoru 2021 se hodnocení reakce státu na pandemii zlepšilo v případě hodnocení účinnosti opatření proti šíření koronaviru, ale to i tak zůstalo výrazně horší, než jaké bylo ještě v prosinci 2020.

V souvislosti se šířením koronaviru česká veřejnost hodnotí nejvíce pozitivně práci zdravotníků, Hasičského záchranného sboru, armády a policie, naopak nejkritičtější je k působení Vlády ČR.

Z platných opatření v době sběru dat (26. 3. – 15. 4. 2021) a zařazených do výzkumu čeští občané nejčastěji dodržují zákaz opustit území okresu (69 % vždy, 17 % většinou), nejméně naopak povinnost mít zakrytý nos a ústa při setkání s přáteli nebo členy rodiny žijící mimo společnou domácnost (29 % vždy, 26 % většinou).

Pouze relativní většina českých občanů na úrovni o málo více než dvou pětin hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru, jako přiměřené, o málo více než třetina za přiměřená pokládá opatření na podporu ekonomiky.

Oproti prosinci 2020 se hodnocení reakce státu na pandemii výrazně zhoršilo, a to zejména v případě hodnocení přiměřenosti a účinnosti opatření proti šíření koronaviru.

V rámci šetření bylo respondentům položeno několik otázek zjišťujících to, jak občané hodnotí reakci českého státu a jeho institucí na epidemii COVID-19. Respondenti hodnotili přiměřenost a účinnost jednak protiepidemických opatření a jednak opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Následně respondenti hodnotili působení vlády a dalších vybraných institucí a skupin v období epidemie. Nakonec se vyjadřovali i k tomu, nakolik srozumitelná jsou vládou přijímaná opatření a nakolik jsou srozumitelné důvody jejich zavádění, nebo naopak rušení.

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu zaměřilo na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní. Speciální výzkum byl proveden v rámci projektu Naše společnost, za otázky a design šetření zodpovídá CVVM, data sbírala společnost Median.

Většina českých občanů (61 %) uvedla, že ČR nebyla připravena na trasování, necelá polovina (47 %) nepřipravenost konstatovala u distančního vzdělávání. U ostatních položek převládlo převážně výrazně pozitivní hodnocení.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 20 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové.

Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém omnibusovém zářijovém výzkumu zopakovalo několik otázek ze speciálního výzkumu z května a začátku června a z pravidelných výzkumů z konce června a července zaměřených na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní.

Šlo o to, jak občané hodnotí reakci českého státu a jeho institucí na epidemii COVID-19. Respondenti hodnotili přiměřenost, účinnost a srozumitelnost protiepidemických opatření celkově a opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červenci 2020 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v září 2020 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Prezidentovi důvěřuje 46 % Čechů, vládě 43 %.

Poslanecká sněmovna má důvěru 36 % a Senát 35 % veřejnosti.

Hodnocení činnosti vládních úřadů v uplynulých dvanácti měsících se tentokrát poměrně výrazně zkoncentrovalo okolo průměrné známky „trojky“. Nejlepší hodnocení ze všech úřadů získalo Ministerstvo kultury, které dosáhlo průměrné známky 2,82, a Ministerstvo obrany s průměrnou známkou 2,84. Nejhorší hodnocení obdrželo Ministerstvo dopravy (průměrné hodnocení 3,49). Z podrobnější analýzy vyplynulo, že lidé, kteří důvěřují vládě jako celku, hodnotí ve většině případů významně příznivěji i jednotlivé úřady (včetně Kanceláře prezidenta republiky).