Instituce a politici

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 20 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové.

Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém omnibusovém zářijovém výzkumu zopakovalo několik otázek ze speciálního výzkumu z května a začátku června a z pravidelných výzkumů z konce června a července zaměřených na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní.

Šlo o to, jak občané hodnotí reakci českého státu a jeho institucí na epidemii COVID-19. Respondenti hodnotili přiměřenost, účinnost a srozumitelnost protiepidemických opatření celkově a opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červenci 2020 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v září 2020 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Prezidentovi důvěřuje 46 % Čechů, vládě 43 %.

Poslanecká sněmovna má důvěru 36 % a Senát 35 % veřejnosti.

Hodnocení činnosti vládních úřadů v uplynulých dvanácti měsících se tentokrát poměrně výrazně zkoncentrovalo okolo průměrné známky „trojky“. Nejlepší hodnocení ze všech úřadů získalo Ministerstvo kultury, které dosáhlo průměrné známky 2,82, a Ministerstvo obrany s průměrnou známkou 2,84. Nejhorší hodnocení obdrželo Ministerstvo dopravy (průměrné hodnocení 3,49). Z podrobnější analýzy vyplynulo, že lidé, kteří důvěřují vládě jako celku, hodnotí ve většině případů významně příznivěji i jednotlivé úřady (včetně Kanceláře prezidenta republiky).

Větší část českých občanů (63 %) hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru v prvních týdnech, jako přiměřené, současná opatření pokládají za přiměřená téměř dvě třetiny (66 %) dotázaných.

Tři pětiny občanů (61 %) pokládají opatření za účinná, z toho 13 % za rozhodně účinná.

Pomoc ekonomice pokládá polovina (50 %) dotázaných za přiměřenou, více než čtvrtina (27 %) za příliš malou a sedmina (14 %) za příliš velkou.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červenci 2020 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Prezidentovi důvěřuje 43 % Čechů, vládě 41 %.

Poslanecká sněmovna má důvěru 32 % a Senát 36 % veřejnosti.

Větší část českých občanů (61 %) hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru v prvních týdnech, jako přiměřené, současná opatření pokládájí za přiměřená téměř tři čtvrtiny (73 %) dotázaných.

Většina občanů (78 %) pokládá opatření za účinná, z toho 21 % za rozhodně účinná.

Mezi zkoumanými vrcholnými představiteli státu zařazenými do výzkumu nejvyšší podíly důvěry byly zaznamenány u 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka (47 %), ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (46 %) a předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského (45 %).

Důvěra nad nedůvěrou mezi zkoumanými představiteli v současnosti významně převažuje u Pavla Rychetského a mírně u Adama Vojtěcha a Jana Hamáčka. U všech ostatních zkoumaných představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červnu 2020 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Prezidentovi důvěřuje 44 % Čechů, vládě 40 %.