Instituce a politici

V únorovém výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění podrobněji zaměřilo na hodnocení vlády Andreje Babiše. Oslovení občané měli za úkol prostřednictvím otázky zjišťující míru spokojenosti či nespokojenosti zhodnotit program vlády, její činnost, komunikaci s veřejností, personální složení a osobu jejího předsedy.

Ve vztahu k vládě Andreje Babiše podíl lidí spokojených převažuje v případě jejího programu.

V případě její komunikace s veřejností jsou podíly spokojených a nespokojených vyrovnané.

S osobou předsedy vlády, s personálním složením vlády a s její činností převládá nespokojenost nad spokojeností.

Vláda Andreje Babiše je ve všech aspektech hodnocena příznivěji, než jak byla vnímána vláda Bohuslava Sobotky v únoru 2017, v případě programu a činnosti se její hodnocení oproti loňsku mírně zhoršilo.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v únoru 2020 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Prezidentovi důvěřuje 51 % Čechů, vládě 43 %.

Poslanecká sněmovna má důvěru 37 % a Senát 38 % veřejnosti.

Nejvyšší důvěře se těšili starostové (66 %) a obecní zastupitelstva (65 %).

S politickou situací bylo spokojeno 25 % občanů, nespokojenost vyjadřovala o málo více než třetina (35 %) veřejnosti.

V lednovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. zjišťovalo, jaký je postoj občanů k ústavním pravomocím prezidenta republiky. Tématem otázek byl jak obecný názor na rozsah ústavních pravomocí prezidenta, tak názory na některé konkrétní pravomoci, jakými jsou udělování amnestie či milosti nebo zmírňování trestu, zastavování soudního řízení, jmenování a odvolávání rektorů a jmenování profesorů, propůjčování a udělování státních vyznamenání, rozpuštění Poslanecké sněmovny, používání práva veta, jmenování bankovní rady České národní banky a jmenování soudců Ústavního soudu.

V lednovém výzkumu CVVM SOÚ AV ČR byl zařazen blok otázek týkající se úřadu prezidenta České republiky. Respondenti konkrétně vyjadřovali své názory na způsob volby prezidenta, jaká má být dle jejich názoru pozice prezidenta vůči vládě a jak má prezident vládu jmenovat. Další sledovanou oblastí byla i pozice a míra angažovanosti prezidenta v rámci zahraniční politiky, s čímž souvisí i názory na zapojení prezidenta do řešení konkrétních problémů. V neposlední řadě hodnotili i typ osoby, který vidí jako nejvhodnější pro výkon funkce prezidenta.

Přímá volba prezidenta je českou veřejností dlouhodobě vnímána jako nejvhodnější způsob výběru prezidenta a v současnosti ji podporuje většina respondentů (69 %).

Více než dvě pětiny (43 %) české veřejnosti se shodují, že pro výkon funkce prezidenta nezáleží na tom, zda kandidát v současnosti je, byl, či nikdy nebyl zapojen do politiky.

Podle přibližně dvou třetin (64 %) českých občanů by prezident měl jmenovat všechny ministry vlády na základě doporučení budoucího premiéra.

V lednovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v lednovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 20 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové.

Mezi představiteli parlamentních stran v lednu 2020 občané nejčastěji vyjadřovali důvěru Andreji Babišovi (40 %) a Václavu Klausovi mladšímu (39 %), nejvyšší podíl nedůvěry se objevil v případě Tomia Okamury (64 %).

V porovnání s posledním předchozím výzkumem zřetelně vzrostla důvěra u Marka Výborného (nárůst důvěry o 11 procentních bodů), statisticky významné zvýšení podílu důvěřujících se objevilo i u Víta Rakušana (o 6 procentních bodů), Petra Fialy (o 5 procentních bodů při stejně velkém souběžném poklesu podílu nedůvěřujících), Jana Hamáčka, Markéty Pekarové Adamové a Alexandry Udženiji (u všech shodně o 4 procentní body). V případě Šárky Jelínkové byl zaznamenán pokles podílu nedůvěřujících (o 7 procentních bodů).

Naopak zhoršení ve formě zvýšení podílu nedůvěry a poklesu podílu důvěřujících se oproti poslednímu srovnatelnému šetření objevilo v případě Tomia Okamury (zvýšení podílu nedůvěřujících o 4 procentní body) a u Radima Fialy (pokles podílu důvěřujících o 6 procentních bodů).

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v lednu 2020 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Prezidentovi důvěřuje 51 % Čechů, vládě 46 %.

Poslanecká sněmovna má důvěru 38 % a Senát 39 % veřejnosti.

Nejvyšší důvěře se těšili starostové (69 %) a obecní zastupitelstva (68 %).

S politickou situací bylo spokojeno 23 % občanů, nespokojenost vyjadřovaly necelé dvě pětiny (38 %) veřejnosti.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v prosinci 2019 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Prezidentovi důvěřuje 51 % Čechů, vládě 44 %.

Poslanecká sněmovna i Senát mají důvěru 36 % veřejnosti.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v říjnu a listopadu 2019 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Říjnové šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, České národní bance, Úřadu pro ochranu osobních údajů, veřejným vysokým školám a Akademii věd České republiky. V listopadovém výzkumu byla obdobným způsobem měřena důvěra vůči Bezpečnostní informační službě (BIS), Nejvyššímu státnímu zastupitelství a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v listopadu 2019 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.