Součástí pravidelného šetření CVVM SOÚ AV ČR, které proběhlo v období od poloviny září do konce listopadu roku 2024, byly i otázky zjišťující obecný zájem o politiku a to, jak často lidé sledují celospolečenské dění prostřednictvím médií, internetu či sociálních sítí a případně o něm diskutují mimo internetové prostředí. Zájem o politiku obecně deklaruje necelá polovina (47 %) populace, přičemž méně než desetina (8 %) se o ni velmi zajímá, naopak 16 % se o politiku vůbec nezajímá.

V rámci podzimního šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále sleduje levopravou politickou orientaci: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“ Body 1 až 5 na škále reprezentují levou část spektra, bod 6 představuje střed a body 7 až 11 zastupujícími pravou stranu.

V rámci posledního šetření svého kontinuálního výzkumu Naše společnost, které proběhlo v období od poloviny září do konce listopadu 2024, Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. zařadilo pravidelnou otázku týkající se hodnocení spokojenosti se svým životem.

V šetření realizovaném v podzimních měsících roku 2024 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

Součástí podzimního šetření pravidelného výzkumu Naše společnost byl i blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Jednou z otázek tohoto bloku byla i sada výroků o opatřeních v systému zdravotní péče v České republice. Respondenti vyjadřovali postoje k záležitostem, jako jsou poplatky za léky, zdravotní pojištění a pojišťovny, poplatky za návštěvu lékaře či specialisty, dále pak i k hrazení pobytu v nemocnicích. Ve formulaci otázek jsou opatření, která se objevují ve všeobecné debatě o stavu zdravotní péče, tedy opatření, která platila v minulosti a byla zrušena, opatření, která jsou momentálně v platnosti, i ta, která dosud zavedena nebyla.

V podzimním výzkumu CVVM SOÚ AV ČR byl zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví a zdravotní péče. Respondenti konkrétně vyjadřovali svou obecnou spokojenost se zdravotní péčí v České republice, dále hodnotili změnu kvality zdravotní péče za uplynulý rok a svůj současný zdravotní stav. Další sledovanou oblastí byly i postoje k poskytovaným informacím ze strany lékařů a zdravotnického personálu a k možnostem rozhodování o léčbě vlastní nemoci.

V šetření, které se v období od poloviny září do konce listopadu 2024 uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.

Do podzimní vlny šetření, jež probíhala v období od poloviny září do konce listopadu 2024, CVVM zařadilo blok otázek týkajících se zdravotnictví. V jeho rámci zjišťovalo celkovou spokojenost občanů se zdravotním systémem v ČR a rovněž názory na problematičnost jednotlivých oblastí zdravotnictví, jako je například financování veřejného zdravotnictví, kvalita a dostupnost zdravotní péče či dostatek zdravotnických pracovníků.

V šetření, jež probíhalo od poloviny září do konce listopadu 2024, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak vidí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.

Pravidelný výzkum CVVM realizovaný od začátku září do konce listopadu 2024 zjišťoval názory české veřejnosti starší 15 let na úroveň vzdělávání na jednotlivých typech škol, zdali je v ČR každému umožněno dosáhnout vzdělání odpovídajícího jeho schopnostem, jaké skutečnosti ovlivňují dosažení vzdělání, jaké vlastnosti a dovednosti se daří vzdělávacímu systému rozvíjet u žáků, na podporu zřizování různých typů škol v rámci povinné školní docházky. V posledním bodě byl výzkum zaměřen na souhlas české veřejnosti se zavedením školného na veřejných vysokých školách.