O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (51 %) českých občanů, z toho 8 % se „velmi zajímá“ a 43 % „spíše zajímá“. Srovnatelný podíl veřejnosti (49 %) se naopak o tuto problematiku nezajímá. Podle naprosté většiny (90 %) české veřejnosti dochází v posledních 100 letech ke změně klimatu na Zemi, když více než polovina (53 %) dotázaných si myslí, že se klima určitě mění, a dalších 37 %, že se pravděpodobně mění.

12 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.

Chcete se dozvědět více zahrádkaření v jeho různorodých podobách?

Zveme Vás na seminář pro veřejnost, který pořádáme v Komunitním centru Kotlaska v rámci výzkumného programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.

Zastavte se za námi 15.11. od 16 do 18 hodin, zázemí nám poskytne tematicky Komunitní centrum a zahrada Kotlaska Nad Kotlaskou 95, 180 00 Praha 8-Libeň.

Budeme se těšit na setkání a nové pohledy na fenomén českých zahrádek.

Do svého šetření probíhajícího v srpnu a září 2023 Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života.

Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Jako vůbec nejpalčivější globální problém se jeví znečišťování oceánů, které jako „velmi závažný“ či „dosti závažný“ problém označilo více než devět z deseti dotázaných (93 %), podle téměř dvou třetiny (65 %) veřejnosti jde dokonce o „velmi závažný“ problém.
V porovnání s výzkumem z roku 2021 vzrostlo vnímání závažnosti znečišťování zemědělské půdy (nárůst o 6 procentních bodů), znečišťování oceánů, úbytku rostlinných a živočišných druhů a pěstování geneticky upravených potravin (nárůst o 5 procentních bodů).

V rámci svého šetření realizovaného v období srpna až září 2023 se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo problematikou životního prostředí. Respondenti byli dotazování na to, jak jsou spokojeni či nespokojeni se stavem životního prostředí v České republice a v místě svého bydliště, a dále měli zhodnotit situaci v souvislosti s různými aktivitami nebo skutečnostmi, jež ovlivňují stav životního prostředí.

V rámci pravidelného šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, jež probíhalo od srpna do září 2023, jsme se vybraných občanů tázali na jejich názor týkající se inkluzivního vzdělávání. Konkrétně jsme zjišťovali názory na to, zda by se měly v běžných třídách vzdělávat děti s tělesným, smyslovým či mentálním postižením, děti cizí státní příslušnosti, romské děti, děti z chudých či naopak bohatých rodin a děti mimořádně nadané. Dále jsme se české veřejnosti dotazovali na postoje k opatřením zavedeným novelou zákona o českém školství a k aktuálně navrhovaným opatřením.

Nejvyšší podpoře se těší opatření týkající se předškolního vzdělávání. Naopak nejméně populárním je prodloužení povinné školní docházky na 10 let, podpořila by ho necelá třetina (33 %), naopak proti jsou takřka tři pětiny (58 %) české veřejnosti.

Pravidelný výzkum CVVM realizovaný od srpna do září 2023 zjišťoval názory české veřejnosti starší 15 let na úroveň vzdělávání na jednotlivých typech škol, zdali je v ČR každému umožněno dosáhnout vzdělání odpovídajícího jeho schopnostem, hodnocení jejich dosavadního školního vzdělávání, zda by se děti s různými charakteristikami měly či neměly vzdělávat společně v běžných třídách a také postoje k různým opatřením, která ve školství byla zavedena, nebo se o jejich možném zavedení hovoří.

Hodnocení úrovně vzdělávání na všech typech škol, které jsou součástí vzdělávací soustavy ČR, zůstává dlouhodobě kladné. Nejlépe je hodnocená úroveň vzdělávání u gymnázií (64 % kladných hodnocení), základních škol (63 %) a vysokých škol (61 %), nejhůře u středních odborných učilišť, přesto i zde převažuje kladné hodnocení (51 %).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.