V šetření, které proběhlo v letních měsících roku 2024, CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným řadu otázek v souvislosti s nadcházejícím 35. výročím listopadové revoluce roku 1989. Položené otázky zjišťovaly názory české veřejnosti na listopadovou revoluci a na změny politického a ekonomického systému obecně i v jednotlivých oblastech života.

V létě 2024 zařadilo CVVM SOÚ AV ČR, v. v. i. do pravidelného výzkumu Naše společnost sadu otázek týkajících se korupce. Občané vyjadřovali svůj názor na rozšíření korupce v České republice a zároveň hodnotili míru korupce u vybraných institucí a oblastí veřejného života.

Dne 22. září jsme uspořádali již druhou konferenci na téma spotřeby potravin, kde jsme se mohli seznámit se širokou škálou aktivit a aktérů, kteří se věnují problematice spotřeby potravin, zahrádkaření či snižování podílu potravinového odpadu. Aktivita se konala v rámci programu Potraviny pro budoucnost ze Strategie AV21.

Pokud jste se na konferenci nemohli dostavit osobně, můžete se seznámit s prezentacemi, které během konference představili naši hosté i my z CVVM. Odkaz naleznete v každém názvu příspěvku níže:

V létě 2024 Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak obyvatelé ČR hodnotí politickou kulturu veřejně činných lidí, tedy to, jak mezi sebou jednají, jak na veřejnosti vystupují a jak informují o problémech.

Více než polovina (56 %) dotázaných si myslí, že morálka politiků by měla být posuzována přísněji než u ostatních, dvě pětiny (40 %) věří, že by měla být posuzována stejně, a pouze 2 % soudí, že mírněji.
Nadpoloviční většina (52 %) českých občanů si myslí, že při posuzování morálky politiků je třeba vzít v úvahu jen oblast politiky, necelá polovina (46 %) uvádí, že je třeba vzít v úvahu i jejich soukromý život.
Pouze v letech 2023 a 2024 jsme zaznamenali převahu mínění, že hodnocení morálky politika má zahrnovat jen výkon jeho funkce.

V rámci výzkumu, který proběhl letos v červnu až v srpnu 2024, položilo CVVM respondentům baterii otázek, která zjišťovala, zda by v případě nezaměstnanosti přijali zaměstnání vyžadující jisté ústupky, a dále otázku, jakou práci by dotázaný hledal při ztrátě zaměstnání (konkrétní – jakoukoli).

V posledním šetření, které probíhalo v létě tohoto roku se CVVM mimo jiné zabývalo problematikou nezaměstnanosti.

Naprostá většina (82 %) české veřejnosti používá správně označení „Spotřebujte do…“ oproti tomu význam minimální trvanlivosti je méně jasný a zná jej jen asi polovina (51 %) občanů, více než dvě pětiny (44 %) mu přisuzují stejný význam jako údaji „Spotřebujte do“.
Od roku 2017 obeznámenost české veřejnosti s pojmem „minimální trvanlivost“ roste.
Při nakupování se podle pojmu „Spotřebujte do“ rozhoduje 81 % občanů, podle pojmu „Minimální trvanlivost“ pak 85 %.

Naprostá většina (85 %) české veřejnosti o metodě CRISPR/Cas9 dosud nikdy neslyšela.
Skoro tří čtvrtinová většina (74 %) české veřejnosti souhlasí s tím, aby metoda CRISPR/Cas9 mohla být použita k léčebným účelům, naopak nejméně souhlasně česká veřejnost přijímá možnost použití této metody pro zvýšení výkonnosti sportovců (77 % s tím nesouhlasí).

Výrazná většina dotázaných (82 %) se s pojmem geneticky modifikovaných plodin setkala, z toho desetina (10 %) s jistotou ví, čeho se tento pojem týká, necelá polovina (48 %) přibližně ví, co tento pojem znamená, a další necelá čtvrtina (24 %) se s tímto pojmem sice již setkala, ale neví, čeho se týká. V porovnání s předchozími výzkumy vidíme nárůst podíl občanů, kteří o GMP nejen slyšeli, ale také zhruba vědí, čeho se tento pojem týká.