V šetření, jež probíhalo v druhé polovině března 2025, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda a nakolik pokládají situaci na Ukrajině za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku,Evropu a mír ve světě, jak vnímá česká veřejnost kroky české vlády směrem k Ukrajině, který ze dvou scénářů ukončení konfliktu na Ukrajině by z jejich pohledu byl přijatelnější a jak vidí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.

Největší spokojenost je s nabídkou zboží a služeb (sedm z deseti dotázaných). Na druhém místě je oblast kultury (šest s deseti dotázaných), na třetím místě je dopravní obslužnost se srovnatelným výsledkem. Největší nespokojenost je s mírou korupce (65 %), následuje stav veřejných financí (63 %) a politická situace v ČR (63 %).
U šesti zkoumaných oblastí převažuje spokojenost nad nespokojeností o více než 20 procentních bodů: nabídka zboží a služeb, kultura, dopravní obslužnost, věda a výzkum, dodržování lidských práv, zdravotnictví. Naopak u sedmi položek převažuje o 20 či více procentních bodů nespokojenost nad spokojeností: korupce, stav veřejných financí, politická situace v ČR, hospodářská kriminalita, celková nálada ve společnosti, přistěhovalectví, fungování hospodářství.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústav AV ČR (dále jen CVVM) od ledna 2025 realizuje průzkumy veřejného mínění novou metodologií. Reprezentativita dosavadních výzkumů byla založena na kvótním výběru a byly realizovány prostřednictvím osobního dotazování tazatelů a tazatelek s respondenty a respondentkami. Nově výzkumy probíhají dotazováním na pravděpodobnostním panelu, který nazýváme „Panel Naše společnost“.

Tato zpráva představuje výsledky longitudinálního kvantitativního výzkumu ukrajinské uprchlické populace v České republice, tedy Ukrajinců, kteří do země přišli v důsledku ruské invaze zahájené 24. února 2022. Výzkum mapuje jejich situaci v klíčových oblastech integrace a každodenního života, přičemž se zaměřuje na pracovní podmínky a začlenění na trh práce, příjmy a materiální životní podmínky, bydlení, znalost češtiny u dospělých, vzdělávání a volný čas dětí, dostupnost zdravotnických služeb, plány na návrat na Ukrajinu a otázky identity a náboženství. Zjištění poskytují přehled o problémech, kterým tato populace čelí, a o faktorech, které ovlivňují její adaptaci, a pomáhají lépe porozumět jejím potřebám a dynamice její integrace.

Součástí pravidelného šetření CVVM SOÚ AV ČR, které proběhlo v období od poloviny září do konce listopadu roku 2024, byly i otázky zjišťující obecný zájem o politiku a to, jak často lidé sledují celospolečenské dění prostřednictvím médií, internetu či sociálních sítí a případně o něm diskutují mimo internetové prostředí. Zájem o politiku obecně deklaruje necelá polovina (47 %) populace, přičemž méně než desetina (8 %) se o ni velmi zajímá, naopak 16 % se o politiku vůbec nezajímá.

V rámci podzimního šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále sleduje levopravou politickou orientaci: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“ Body 1 až 5 na škále reprezentují levou část spektra, bod 6 představuje střed a body 7 až 11 zastupujícími pravou stranu.

V rámci posledního šetření svého kontinuálního výzkumu Naše společnost, které proběhlo v období od poloviny září do konce listopadu 2024, Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. zařadilo pravidelnou otázku týkající se hodnocení spokojenosti se svým životem.

V šetření realizovaném v podzimních měsících roku 2024 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

Součástí podzimního šetření pravidelného výzkumu Naše společnost byl i blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Jednou z otázek tohoto bloku byla i sada výroků o opatřeních v systému zdravotní péče v České republice. Respondenti vyjadřovali postoje k záležitostem, jako jsou poplatky za léky, zdravotní pojištění a pojišťovny, poplatky za návštěvu lékaře či specialisty, dále pak i k hrazení pobytu v nemocnicích. Ve formulaci otázek jsou opatření, která se objevují ve všeobecné debatě o stavu zdravotní péče, tedy opatření, která platila v minulosti a byla zrušena, opatření, která jsou momentálně v platnosti, i ta, která dosud zavedena nebyla.

V podzimním výzkumu CVVM SOÚ AV ČR byl zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví a zdravotní péče. Respondenti konkrétně vyjadřovali svou obecnou spokojenost se zdravotní péčí v České republice, dále hodnotili změnu kvality zdravotní péče za uplynulý rok a svůj současný zdravotní stav. Další sledovanou oblastí byly i postoje k poskytovaným informacím ze strany lékařů a zdravotnického personálu a k možnostem rozhodování o léčbě vlastní nemoci.