Politické

Česká veřejnost se v naprosté většině (89 %) shoduje, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. I přesto skoro dvě třetiny (63 %) respondentů pochybují o schopnosti České republiky ubránit se, pokud by k něčemu došlo. Necelá polovina (47 %) respondentů nepovažuje obranu ČR za podstatnou, protože patříme mezi malé země, jejichž osud mají stejně v rukou velmoci, srovnatelný podíl občanů si ale myslí opak. Dvě pětiny dotázaných (40 %) si myslí, že naše armáda je na srovnatelné úrovni s armádami západních zemí, ale srovnatelný podíl má za to, že výdaje na obranu jen zbytečně zatěžují rozpočet (39 %). U těchto dvou výroků převažuje nesouhlas nad souhlasem a vyjádřila ho přibližně polovina respondentů.
Téměř dvě pětiny (39 %) respondentů jsou s členstvím České republiky v NATO „rozhodně spokojeny“ a další rovněž téměř dvě pětiny (37 %) občanů jsou „spíše spokojeny“. Přibližně sedmina (13 %) dotázaných uvedla, že je se skutečností, že je Česká republika členem NATO, nespokojena.

Hodnocení současné situace ve světě, pokud jde o mezinárodní vztahy (55 % odpovědí spíše+velmi špatné), ekonomiku (44 %), bezpečnost (54 %), řešení konfliktů (71 %) či řešení globálních problémů v oblasti životního prostředí (53 %) je převážně negativní.
Více než tři čtvrtiny dotázaných (76 %) uvedly, že pociťují nějaké obavy. Jde nejčastěji o obavy z války: 38 % respondentů ji uvedlo na prvním místě. Jako reálnou bezpečností hrozbu vnímají dotázaní především Rusko (63 % ze všech uvedených odpovědí). Na dalších místech byly USA (20 %), Čína (19 %) a Ukrajina (7 %).

Ve druhé polovině března 2025 zařadilo CVVM do svého panelového šetření otázky zjišťující, do jaké míry se česká veřejnost zajímá o současnou situaci v USA, jak hodnotí dosavadní působení amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho poradce či jaké mají obyvatelé ČR názory na americkou zahraniční politiku. Dále jsme se dotazovali, jak Češi vnímají vztahy České republiky s některými vybranými státy – zda jsou pro naši republiku spojencem, nutným partnerem, nebo protivníkem.

V šetření, jež probíhalo v druhé polovině března 2025, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda a nakolik pokládají situaci na Ukrajině za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku,Evropu a mír ve světě, jak vnímá česká veřejnost kroky české vlády směrem k Ukrajině, který ze dvou scénářů ukončení konfliktu na Ukrajině by z jejich pohledu byl přijatelnější a jak vidí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.

Největší spokojenost je s nabídkou zboží a služeb (sedm z deseti dotázaných). Na druhém místě je oblast kultury (šest s deseti dotázaných), na třetím místě je dopravní obslužnost se srovnatelným výsledkem. Největší nespokojenost je s mírou korupce (65 %), následuje stav veřejných financí (63 %) a politická situace v ČR (63 %).
U šesti zkoumaných oblastí převažuje spokojenost nad nespokojeností o více než 20 procentních bodů: nabídka zboží a služeb, kultura, dopravní obslužnost, věda a výzkum, dodržování lidských práv, zdravotnictví. Naopak u sedmi položek převažuje o 20 či více procentních bodů nespokojenost nad spokojeností: korupce, stav veřejných financí, politická situace v ČR, hospodářská kriminalita, celková nálada ve společnosti, přistěhovalectví, fungování hospodářství.

Součástí pravidelného šetření CVVM SOÚ AV ČR, které proběhlo v období od poloviny září do konce listopadu roku 2024, byly i otázky zjišťující obecný zájem o politiku a to, jak často lidé sledují celospolečenské dění prostřednictvím médií, internetu či sociálních sítí a případně o něm diskutují mimo internetové prostředí. Zájem o politiku obecně deklaruje necelá polovina (47 %) populace, přičemž méně než desetina (8 %) se o ni velmi zajímá, naopak 16 % se o politiku vůbec nezajímá.

V rámci podzimního šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále sleduje levopravou politickou orientaci: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“ Body 1 až 5 na škále reprezentují levou část spektra, bod 6 představuje střed a body 7 až 11 zastupujícími pravou stranu.

V šetření, které se v období od poloviny září do konce listopadu 2024 uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.

V šetření, jež probíhalo od poloviny září do konce listopadu 2024, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak vidí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.

V šetření, jež probíhalo v období od poloviny září do konce listopadu 2024, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání ukrajinských uprchlíků vzhledem k možnosti jejich trvalého usazování se v České republice a názory na to, zda se daří, nebo nedaří začleňovat ukrajinské uprchlíky do naší společnosti. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace.