Politické

Srdečně Vás zveme na konferenci reflektující výzkumy realizované v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v říjnu 2021.

Konference se bude věnovat posledním volbám do Poslanecké sněmovny a souvisejícím výzkumům z různých úhlů pohledu. Budou reflektovány metody sběru dat, alternativní odhady výsledků voleb, ale i volební účast nebo témata voleb.

Účast na konferenci je bez poplatku, je ovšem nutná registrace. Na konferenci se, prosím, registrujte prostřednictvím formuláře nebo emailem na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. do 27. května 2022.

Ve svém pravidelném šetření realizovaném v listopadu a prosinci 2021 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR podrobněji zajímalo o názory české veřejnosti na americkou zahraniční politiku. Všem respondentům jsme předložili 6 výroků, s nimiž vyjadřovali míru svého souhlasu či nesouhlasu.

V listopadu a prosinci roku 2021 položilo CVVM respondentům otázku, jak hodnotí vztahy ČR s některými zeměmi. Hodnocení vztahů k okolním státům CVVM srovnatelným způsobem sleduje již od roku 2000, od roku 2008 je výběr doplňován i o některé další státy významné v globálním kontextu. Jak už se zhruba od poloviny minulého desetiletí stalo dobrou tradicí, výrazně nejpříznivěji ze všech okolních, jakož i jiných zemí, jsou hodnoceny vzájemné vztahy České republiky se Slovenskem, kdy je jako dobré hodnotí 94 % dotázaných. V aktuálním výzkumu se k němu velmi výrazně přiblížilo Rakousko, u kterého pozitivní hodnocení dosahuje 91 %.Také u většiny dalších sledovaných zemí, které byly do aktuálního výzkumu zařazeny, převážilo kladné hodnocení jejich vzájemných vztahů s Českou republikou nad tím negativním, vyjma vztahů ČR s Čínou a Ruskem, u kterých naopak převážilo hodnocení negativní.

V rámci šetření realizovaného v listopadu a prosinci 2021 předložilo CVVM svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.

Nejvíce sympatií získalo Slovensko, stejně jako v minulých letech. Na druhém místě je Rakousko, následované Francií, Velkou Británií a Maďarskem. Na konci žebříčku se umístily Turecko, Rusko a Čína.

V listopadovém a prosincovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující to, jak česká veřejnost hodnotí situace ve světě, pokud jde o mezinárodní vztahy, ekonomiku, bezpečnost, řešení konfliktů a řešení globálních problémů v oblasti životního prostředí.

V listopadovém a prosincovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu.

V šetření realizovaném v září a na počátku října 2021 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se vývoje situace v Afghánistánu v souvislosti se stažením ozbrojených sil Spojených států a dalších spojenců v rámci mise NATO.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu listopadu a prosince 2021 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (70 %) a armáda (69 %), nejméně lidé důvěřují politickým stranám a hnutím (21 %) a církvím (30 %).

 Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, výsledků voleb, bank, výzkumů veřejného mínění a odborů, menší pak u rádií a odborů. U zbývajících institucí již výrazně více (politické strany a hnutí, církve), více (neziskové organizace, tisk, internet) či méně (televize) převažuje nedůvěra.

 V porovnání s předchozím šetřením ze září 2020 jsme zaznamenali pouze mírné poklesy důvěry či nedůvěry, největší v případě armády (pokles důvěry o 7 procentních bodů) a soudů (nárůst důvěry o 7 procentních bodů).

Součástí šetření CVVM SOÚ AV ČR realizovaného na přelomu srpna a září 2021 bylo i několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na fungování demokracie v České republice a postojů k nedemokratickým alternativám politického systému. Dále jsme se občanů zeptali, jestli si myslí, že se zvolení politici zajímají o jejich názory, zda je s nimi v současném politickém systému zacházeno rovnoprávně a spravedlivě a také jak jsou v České republice respektována lidská práva.