Politické

Součástí listopadového výzkumu CVVM bylo i téma stranických identifikací a politické participace. V rámci tohoto bloku jsme se mimo jiné zajímali o názory veřejnosti na to, proč lidé vstupují do politických stran a účastní se jejich aktivit  a jaké důvody pro případný vstup do politické strany občané považují za správné.

V listopadu 2018 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Tato otázka se opakuje dvakrát ročně, na jaře a na podzim.

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda a policie (shodně 67 %), nejméně lidé důvěřují církvím (25 %).

Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, bank a výzkumů veřejného mínění, v případě rádií převažuje důvěra jen mírně (statisticky nevýznamně). U odborů je podíl odpovědí statisticky vyrovnaný. U ostatních institucí (internet, televize, tisk, neziskové organizace) již výrazně převažuje nedůvěra.

V listopadovém šetření CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., položilo baterii otázek týkajících se fungování politických stran v České republice.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v listopadovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 18 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v listopadu 2018 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

V šetření realizovaném v listopadu 2018 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V říjnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků a k situaci spojené s migrační krizí. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem obecně, uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny. Do výzkumu byla rovněž zařazena otázka týkající se přijímání uprchlíků z muslimských zemí za předpokladu, že by odmítnutí mělo mít za následek ztrátu peněz z evropských fondů. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v říjnu 2018 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

V šetření realizovaném v říjnu 2018 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Nově představujeme interaktivní verzi grafu časového vývoje modelu v přehledu časových řad CVVM: http://cvvmapp.soc.cas.cz/. Kromě podrobnějších informací ohledně modelu (datum sběru dat, počet respondentů, volební účast) zobrazuje graf i intervaly spolehlivosti jednotlivých měření. Zároveň je možné vybrat si pro přehlednost jen některé strany a sledovat vývoj jejich podpory.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům (viz tabulky 1 a 2).  Předložený seznam tentokrát obsahoval jména devětadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.