Politické

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v říjnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména třiceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v říjnu 2019 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

V šetření realizovaném v říjnu 2019 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Součástí zářijového šetření CVVM SOÚ AV ČR bylo i několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na fungování demokracie v České republice a postojů k nedemokratickým alternativám politického systému.

V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným řadu otázek v souvislosti s nadcházejícím 30. výročím listopadové revoluce roku 1989. Položené otázky zjišťovaly názory české veřejnosti na listopadovou revoluci a na změny politického a ekonomického systému obecně i v jednotlivých oblastech života.

Při příležitosti třicátého výročí Sametové revoluce provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., a Sociologický ústav SAV ve spolupráci s Inštitútom pre verejné otázky, Bratislava výzkumy mapující názory české a slovenské veřejnosti na listopadovou revoluci, změny politického a ekonomického systému obecně i v jednotlivých oblastech života.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., a Sociologický ústav SAV ve spolupráci s Inštitútom pre verejné otázky, Bratislava Vás srdečně zvou na tiskovou konferenci k výsledkům výzkumu veřejného mínění na téma Sametová revoluce a polistopadový vývoj očima občanů ČR a SR.

Tisková konference se koná v úterý 29. 10. 2019 od 11:00 v zasedací místnosti č. 207 (budova Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., Jilská 1, 110 00 Praha 1). Příspěvky čerpající z výzkumů provedených v září 2019 v České republice a na Slovensku přednesou Mgr. et Mgr. Paulína Tabery, PhDr. Zora Bútorová, CSc. a Mgr. Robert Klobucký, PhD.

Akreditace není nutná.

Další informace: Radka Jirmanová, CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., tel.: 210 310 588, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; https://cvvm.soc.cas.cz/cz/

Součástí zářijového šetření CVVM bylo několik otázek zaměřených na obecnou politickou orientaci občanů. Výzkum zjišťoval, ke kterým ideologickým proudům se občané cítí být blízko, a dále zkoumal jejich názory na některé základní otázky, v nichž se jednotlivé názorové proudy tradičně rozcházejí. Tato kombinace otázek byla naposled položena v říjnovém výzkumu před čtyřmi lety v roce 2015.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., do svého zářijového šetření zařadilo blok otázek týkající se vztahu voličů k preferovaným politickým stranám. Otázky zjišťovaly jednak intenzitu vztahu (sílu vazby) k preferované straně, jednak motivační zázemí potenciálních voličů.

V září 2019 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Tato otázka se opakuje dvakrát ročně, na jaře a na podzim.

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (70 %) a armáda (69 %), nejméně lidé důvěřují politickým stranám a hnutím (26 %) a církvím (24 %).

Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů a bank, menší pak u výzkumů veřejného mínění. V případě rádií je podíl důvěry a nedůvěry vyrovnaný. U ostatních institucí již více (internet, televize, tisk, neziskové organizace, politické strany a hnutí, církve) či méně (odbory) převažuje nedůvěra.