Politické

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byly v průběhu období od poloviny března do začátku června roku 2024 vybraným občanům položeny některé otázky týkající se toho, zda občané mají podle svého mínění možnost reálně ovlivňovat veřejné dění, a podrobněji zkoumající jejich názory na problematiku svobody slova. V tomto ohledu šetření zjišťovalo, jak lidé hodnotí současnou situaci a její vývoj, pokud jde o svobodu slova, zda by svoboda slova měla nebo neměla být z nějakých důvodů omezována, zda v tomto směru nějaká omezení pociťují a zda a s kým se v případě svého otevřeného projevu mohou dostat do potíží.

Spokojenost s tím, jak v ČR funguje demokracie, vyjádřila více než polovina (55 %) respondentů, více než dvě pětiny (43 %) zhodnotily fungování demokracie v naší zemi kriticky.
Více než polovina (54 %) českých občanů věří, že demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády. Otevřenost možnosti autoritativního způsobu vlády deklarovala více než čtvrtina (27 %) oslovených, další necelá pětina (17 %) se domnívá, že je lhostejné, zda v zemi panuje demokratický, nebo nedemokratický režim.

Do pravidelného šetření Naše společnost, dotazovaného v průběhu března až května 2024, zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se sociální a rodinné politiky. Respondenti hodnotili celkový postup vlády v případě sociální situace rodin s dětmi a dále se vyjadřovali ke konkrétním opatřením spojených s rodinnou politikou.

Ve výzkumu realizovaném v období od poloviny března do začátku června 2024 se Centrum pro výzkum veřejného mínění podrobněji zaměřilo na hodnocení vlády Petra Fialy. Oslovení občané měli za úkol prostřednictvím otázky zjišťující míru spokojenosti či nespokojenosti zhodnotit program vlády, její činnost, komunikaci s veřejností, personální složení a osobu jejího předsedy.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od poloviny března do začátku června roku 2024 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

V šetření, jež probíhalo od konce ledna do konce první březnové dekády 2024, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se dění na Blízkém východě, respektive v Izraeli a Palestině. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj tamní situace, jak hodnotí vztahy mezi Izraelem a Palestinci, zda souhlasí nebo nesouhlasí s mezinárodním uznáním Palestiny jako nezávislého státu, kdo podle nich nese hlavní podíl viny za vznik a vystupňování současného konfliktu a zda považují tamní vývoj za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě.

V období od konce ledna do první třetiny března roku 2024 Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny.

Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání ukrajinských uprchlíků vzhledem k možnosti jejich trvalého usazování se v České republice a názory na to, zda se daří, nebo nedaří začleňovat ukrajinské uprchlíky do naší společnosti i v jakém kontaktu jsou s uprchlíky z Ukrajiny. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace.

V šetření, jež probíhalo od konce ledna do konce první březnové dekády 2024, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak vidí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce ledna do konce první březnové dekády roku 2024 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce ledna do první třetiny března roku 2024 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.